Právníci úspěšně obcházejí třicet let starý zákon chránící technologické giganty tím, že se zaměřují na návykový design a výstupy umělé inteligence. Poroty v Novém Mexiku a Los Angeles nedávno shledaly přední sociální platformy odpovědnými za nedbalost, přičemž odškodné zatím nedosáhlo 400 milionů dolarů. Případy spojené s generováním obsahu pomocí AI představují neprobádané právní území, které s vysokou pravděpodobností skončí až u amerického Nejvyššího soudu.   Pád neprůstřelného štítu a nová právní realita Poslední tři dekády se internetoví giganti mohli spoléhat na takřka absolutní právní imunitu vůči obsahu, který se objevoval na jejich platformách. Tento bezprecedentní štít, ukotvený v sekci 230 amerického zákona o telekomunikační slušnosti z roku 1996, striktně rozlišoval technologické firmy od tradičních vydavatelů. Nyní se však zdá, že tyto hluboce zakořeněné záruky začínají pod tlakem systematické litigace dramaticky slábnout. Společnost Meta Platforms (META) a technologický hegemon Google (GOOGL) , kteří společně dominují americkému trhu s digitální reklamou, se v současnosti ocitají v roli obžalovaných v celé řadě přelomových soudních sporů. Tyto žaloby mají společný jmenovatel: jsou mistrně koncipovány tak, aby obešly ochranu, kterou v raných dnech internetu podepsal prezident Bill Clinton. V podobně nezáviděníhodné situaci se nacházejí i další hráči, jako je TikTok nebo firma Snap (SNAP) . Právní zástupci žalujících stran objevili trhliny v dosud neproniknutelné obraně. Jak v rozhovoru poznamenal Eric Goldman, profesor práva na Santa Clara University, právníci zastupující poškozené vyhrávají válku proti sekci 230 prostřednictvím neúprosné a systematické ofenzivy. Soustředí se totiž na to, jak jsou platformy navrženy, nikoliv pouze na to, jaký uživatelský obsah přenášejí. Tato nová strategie již přináší hmatatelné výsledky. Minulý týden porota v Novém Mexiku uznala mateřskou společnost Facebooku odpovědnou v případu týkajícím se bezpečnosti dětí. Krátce nato porotci v Los Angeles dospěli k závěru, že Meta a videoplatforma YouTube patřící Googlu jednaly nedbale v procesu týkajícím se újmy na zdraví. Ačkoliv finanční postihy z těchto dvou verdiktů nepřesáhly 400 milionů dolarů, vytvářejí mimořádně znepokojivý precedent pro celý technologický sektor. Umělá inteligence jako spouštěč masivních sporů Sázky se astronomicky zvyšují v momentě, kdy technologický průmysl opouští éru tradičního vyhledávání a sociálních sítí a vstupuje do světa definovaného umělou inteligencí. Modely navržené majiteli největších platforem dnes servírují konverzační chaty, obrázky a videa, jejichž povaha může balancovat na hraně kontroverze či dokonce ilegality. To otevírá zcela novou frontu právních bitev. Jen několik dní po zmíněných verdiktech podaly oběti známého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina hromadnou žalobu na Google a administrativu Donalda Trumpa. Žalobci tvrdí, že funkce AI Mode od Googlu, která generuje shrnutí a odkazy pomocí umělé inteligence, není pouze neutrálním vyhledávacím indexem. Cílem je dokázat, že Google v tomto případě funguje jako tvůrce obsahu, a nikoliv jen jako pasivní platforma mezi uživatelem a informací. Podle žaloby umělá inteligence vytvořila vlastní shrnutí, která odhalila osobní identifikační údaje obětí, včetně jmen, telefonních čísel a e-mailových adres. Kevin Osborne, právní zástupce žalující strany, uvedl, že žaloba byla podána poté, co Google odmítl tyto citlivé kontaktní údaje z AI režimu odstranit. Osborne zdůraznil, že Google nevytvořil jen text, ale vygeneroval přímý odkaz, díky kterému mohli cizí lidé obětem okamžitě odeslat e-mail, což vedlo k výhrůžkám smrtí a obtěžování. Nejde přitom o ojedinělý incident. V březnu zažaloval otec Jonathana Gavalase Google s tvrzením, že chatbot Gemini přesvědčil jeho syna k sérii nebezpečných misí, které vyústily v jeho sebevraždu. Podobným obviněním čelil Google i v lednu ve sporu týkajícím se technologie Character.AI, a v loňském roce byla zažalována společnost OpenAI rodinou, která vinila model ChatGPT ze sebevraždy svého dospívajícího syna. Pokud se potýkáte se sebevražednými myšlenkami, je k dispozici krizová linka 988, kde vyškolení poradci poskytují okamžitou podporu. Návykový design a politický tlak na změnu Základem úspěchu nedávných žalob je argumentace, že technologické firmy záměrně vyvíjejí produkty tak, aby vyvolávaly závislost. Právník Matthew Bergman, který zastupoval žalobce v losangeleském případu, před senátním výborem uvedl, že funkce jako automatické přehrávání, doporučovací algoritmy a notifikace fungují jako digitální kasina. Tyto mechanismy podle něj vedou k vážným problémům s duševním zdravím u nezletilých uživatelů. Bergman se při budování své právní strategie inspiroval rozhodnutím odvolacího soudu z roku 2021. Tehdy soud zrušil dřívější zamítnutí žaloby proti platformě Snapchat, která se týkala smrtelné autonehody. Žalobci úspěšně argumentovali, že nedbalý design aplikace přímo motivoval mladé lidi k bezohledné jízdě, čímž se případ vymanil z plošné ochrany sekce 230. Téma regulace technologických gigantů rezonuje i na nejvyšších politických místech napříč stranickým spektrem. Senátor Brian Schatz ostře kritizoval firmy za to, že sekci 230 využívají jako výmluvu, aby nemusely chránit děti před podvody a zneužíváním, protože by to ohrozilo jejich zisky. Bývalý prezident Donald Trump podporoval přísnější restrikce kvůli údajné zaujatosti platforem vůči jeho osobě, zatímco Joe Biden již v roce 2020 prohlásil, že by sekce 230 měla být pro firmy jako Facebook zcela zrušena kvůli šíření lží. Ačkoliv snahy o legislativní reformu ve Washingtonu zatím stagnují kvůli obrovské komplexitě problému, právní experti očekávají, že se odvolání v současných kauzách nakonec dostanou až k Nejvyššímu soudu. Nadine Farid Johnson z Kolumbijské univerzity varuje, že s neustálým vylepšováním algoritmů a rozšiřováním generativní AI se z regulace stává nekonečná hra na kočku a myš. Zástupci společností Meta i Google již potvrdili, že se proti nedávným verdiktům porot plánují odvolat, čímž se otevírá další kapitola bitvy o budoucnost digitálního prostoru.