Evropské ceny plynu po vypuknutí války v Íránu vzrostly o více než 60 %, což uvrhlo kontinent do druhého cenového šoku za necelých pět let. Květnové futures kontrakty na elektřinu jsou v Německu čtyřikrát dražší než ve Francii, Berlín proto zvažuje návrat k jaderným technologiím. Vláda kancléře Friedricha Merze chystá říjnový summit pro globální investory ve snaze oživit ekonomiku a podpořit bilionový modernizační program.   Energetický šok a selhání dosavadní strategie Německá ministryně hospodářství Katherina Reiche otevřela debatu, která byla v největší evropské ekonomice dlouhé roky považována za absolutní politické tabu. Důrazně vyzvala k přehodnocení dlouhodobého odporu země vůči jaderné energetice. Její varování přichází v kritickou chvíli, kdy masivní závislost na plynu zanechává Berlín extrémně zranitelný vůči vnějším cenovým šokům a geopolitickým otřesům. Když globální trhy zasáhla panika a Zemní plyn (NG=F) zdražil od začátku íránského konfliktu o více než 60 procent, Evropa se rázem ocitla ve svém druhém velkém energetickém šoku za méně než pět let. Reiche během zahájení nové investiční konference, jež má do Německa přilákat zahraniční kapitál, otevřeně přiznala tvrdou realitu. Rozhodnutí předchozích vlád odstavit jaderné elektrárny podle ní vedlo k situaci, kdy neexistuje žádná jiná alternativa pro pokrytí základní poptávky. „Plyn nezbytně potřebujeme k zajištění našich dodávek. Je to v podstatě jediný zdroj základního zatížení sítě, který mi zbyl,“ uvedla Reiche s odkazem na stabilitu energetické soustavy. Její slova odrážejí prohlubující se nervozitu napříč německým průmyslem. „Politicky vzato, nemám v tuto chvíli jinou alternativu,“ dodala nekompromisně. Tento strategický deficit je přímým důsledkem historického odklonu od jádra, o kterém v roce 2011 rozhodla bývalá kancléřka Angela Merkelová a který následně definitivně dokončil kabinet Olafa Scholze. Ačkoliv byla tato politika systematicky doplňována masivní expanzí obnovitelných zdrojů energie, paradoxně vedla ke skokovému zvýšení závislosti na plynu při zajišťování stabilních dodávek elektřiny. Německá sázka na plyn se navíc dramaticky vymstila již po plnohodnotné ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022. Berlín byl tehdy donucen narychlo opustit model levných dodávek z Moskvy prostřednictvím plynovodů. Země se musela bleskově přeorientovat na zkapalněný zemní plyn (LNG), dovážený převážně ze Spojených států, který v současnosti tvoří přibližně 10 procent celkových německých dodávek. Průmysl pod tlakem a nutnost technologického restartu Cenový nepoměr vůči sousedním státům začíná být pro německou ekonomiku likvidační. Podle údajů energetické burzy EEX jsou německé ceny elektřiny pro měsíc květen, vycházející z futures kontraktů, čtyřikrát vyšší než ve Francii, která je největším evropským producentem jaderné energie. Tento propastný rozdíl drtí konkurenceschopnost domácích podniků. Trvale vysoké náklady na energie představují obrovskou zátěž zejména pro německý průmysl. Ten se navíc na domácím i globálním trhu potýká se stále agresivnější konkurencí ze strany čínských společností. Podle německého statistického úřadu byly ve druhé polovině roku 2025 ceny plynu pro soukromé domácnosti o propastných 79 procent vyšší než ve stejném období roku 2021, tedy těsně před začátkem války na Ukrajině. Ceny elektřiny ve stejném srovnání vzrostly o 23 procent. Reiche, která je členkou Křesťanskodemokratické unie (CDU) vedené současným kancléřem Friedrichem Merzem, proto naléhá, aby se Německo určitým způsobem zapojilo do probíhající jaderné renesance v Evropě. Země jako Švédsko či Polsko se po boku Francie aktivně pouštějí do masivních investic. Ať už jde o výstavbu nových jaderných stanic, nebo o prodlužování životnosti stávajících reaktorů, motivace je zřejmá: získat nízkoemisní a maximálně spolehlivý zdroj energie. „Můžeme se samozřejmě rozhodnout, že nás to nezajímá. Pak ale zůstaneme u plynu a naše závislost na jediném zdroji energie se ještě prohloubí. Nebo můžeme říci, že o tuto technologii opět projevujeme zájem,“ nastínila Reiche dvě možné cesty. Zdůraznila přitom, že Německo se svými hlubokými inženýrskými zkušenostmi nesmí chybět v mezinárodních výborech a nesmí bránit jiným státům v jejich rozvoji. Kancléř Merz, jenž již rok stojí v čele koalice mezi CDU a sociálními demokraty, dříve označil definitivní odchod od jádra za „obrovskou chybu“. Ačkoliv jeho vláda v současnosti vylučuje opětovné spuštění konvenčních jaderných elektráren, aktivně podporuje vývoj nových technologií, včetně malých modulárních reaktorů a jaderné fúze. Merz navíc po svém volebním vítězství slíbil Paříži, že Berlín přestane blokovat jadernou energetiku na úrovni Evropské unie. Boj o zahraniční kapitál v éře geopolitické nejistoty Obnovený důraz na energetickou bezpečnost přichází v době, kdy se Berlín zoufale snaží nastartovat hospodářský růst. A to navzdory faktu, že vláda spustila gigantický, desetiletý program veřejných výdajů v hodnotě jednoho bilionu eur. Tento balík, zaměřený na komplexní modernizaci infrastruktury a obrany, je vůbec největším investičním počinem od znovusjednocení země. Snahy Berlína o přilákání zahraničního kapitálu a prosazení klíčových reforem však narážejí na další vnější šoky, z nichž tím nejaktuálnějším je eskalující konflikt na Blízkém východě. Reiche otevřeně přiznala, že současné vysoké ceny ropy a plynu představují „závažnou dodatečnou zátěž pro energeticky náročná odvětví, která se již tak nacházela pod masivním tlakem“. V rámci snahy o zvrácení tohoto negativního trendu bude německá vláda ve dnech 19. a 20. října hostit v Berlíně globální investory. Cílem tohoto ambiciózního summitu je profilovat Německo jako bezpečný přístav pro ty, kteří hledají diverzifikaci mimo Spojené státy. Ačkoliv Reiche neočekává bezprostřední útěk od měny, jakou je Americký dolar (DX-Y.NYB) , registruje ministerstvo obrovský nárůst poptávek právě ze strany amerických institucí. Akce s názvem Invest in Germany se netají inspirací u úspěšných zahraničních iniciativ, jako je například francouzský formát Choose France. Hlavní metou je zajistit konkrétní, hmatatelné investiční závazky, které by pomohly transformovat německou ekonomickou základnu a vdechly jí novou dynamiku v době globální nejistoty. „Každý týden hovořím s mnoha investory, kteří aktivně hledají nové příležitosti. Jejich vzkaz je jasný: Německo se sice aktuálně nachází ve slabší fázi, ale stále disponujete silnou průmyslovou základnou a kapitálově skvěle vybaveným tradičním sektorem Mittelstand,“ uzavřela Reiche. Přestože trh vnímá nutnost vyřešit několik zásadních strukturálních problémů, strategický zájem o největší evropskou ekonomiku podle ní zůstává mimořádně vysoký.