Klíčové body Oděvní gigant Levi Strauss nečekaně zvýšil odhady celoročních tržeb i zisku, což vedlo k více než devítiprocentnímu růstu jeho akcií v prodlouženém obchodování. Firma úspěšně tlumí dopady geopolitického napětí a těží z masivní expanze svého přímého prodeje, který nyní tvoří zhruba polovinu celkového byznysu. Finanční ředitel Harmit Singh po třinácti letech ve funkci odchází do důchodu, společnost již aktivně hledá jeho nástupce pro další fázi růstu.   Silné výsledky a imunita vůči geopolitickým otřesům Akcie společnosti Levi Strauss zaznamenaly během úterního prodlouženého obchodování výrazný skok o více než 9 procent. Tento prudký nárůst následoval po uzavření regulérní obchodní seance, která skončila s mírným ziskem 0,3 procenta. Trhy tak reagovaly na nečekaně optimistický výhled tržeb a zisků, který slavný výrobce džínových oděvů představil. Vedení firmy tímto krokem dalo jasně najevo, že dokáže vzdorovat rostoucím obavám z prudce stoupajících cen pohonných hmot a eskalujícího válečného konfliktu v Íránu. Zveřejněné výsledky za první fiskální čtvrtletí, které skončilo 1. března, výrazně překonaly očekávání analytiků. Společnost reportovala upravený zisk na akcii ve výši 42 centů, což představuje citelný nárůst oproti 38 centům ve stejném období loňského roku a pohodlně překonává tržní konsenzus stanovený na 37 centů. Celkové tržby meziročně vzrostly o vynikajících 14 procent na 1,74 miliardy dolarů, čímž rovněž zastínily analytické odhady, které počítaly s částkou 1,65 miliardy dolarů. Tento pozitivní vývoj přichází v době, kdy se Wall Street usilovně snaží vyhodnotit skutečný dopad válečného konfliktu na spotřebitelskou poptávku. Akcie firmy se přitom v březnu, bezprostředně po začátku íránského konfliktu, propadly o drastických 16,6 procenta. Šlo o nejhorší měsíční výkonnost od června 2024, kdy titul ztratil 19,7 procenta. Vedení firmy však již v březnu dopady války zlehčovalo s tím, že Blízký východ tvoří méně než 1 procento celkového byznysu a objem zboží přepravovaného přes blokovaný Hormuzský průliv je naprosto zanedbatelný. Podobný postoj k současné geopolitické situaci zaujímají i další velcí hráči na trhu. Výrobce sportovního vybavení Nike minulý týden uvedl, že v Severní Americe zatím nepozoruje žádné známky toho, že by konflikt negativně ovlivnil spotřebitelskou poptávku, a to i přes problémy v jiných regionech. Také další maloobchodní prodejci prozatím mírní obavy z potenciálního dopadu vyšších cen benzínu na ochotu zákazníků utrácet. Chcete využít této příležitosti?Strategická transformace a generační obměna zákazníků Za současným úspěchem značky stojí především hluboká strategická transformace a snaha o oslovení nových cílových skupin. Generální ředitelka Michelle Gass během hovoru s investory zdůraznila, že výsledky za první čtvrtletí poskytují silný důvod k optimismu pro celý zbytek roku. Firma se totiž úspěšně vymaňuje ze závislosti na svých ikonických džínách a masivně rozšiřuje nabídku o nové položky, jako jsou šaty, halenky, moderní variace klasického modelu 501 a retro kousky odkazující na minulá desetiletí. Klíčovým motorem růstu se stal segment přímého prodeje zákazníkům , který zahrnuje tržby z vlastních kamenných prodejen a e-shopu. Tento kanál zaznamenal impozantní nárůst o 16 procent a v současnosti tvoří již zhruba polovinu celkového byznysu společnosti. Dařilo se však i tradičnímu velkoobchodnímu modelu, kde prodeje přes partnerské maloobchodníky vzrostly o velmi solidních 12 procent. Výraznou měrou k celkovému růstu přispěla zejména divize dámského oblečení. Značce se mimořádně daří oslovovat mladší generace. Podle generální ředitelky pocházelo během prvního čtvrtletí neuvěřitelných 70 procent nových objednávek z amerického e-commerce od spotřebitelů z generace Z a mileniálů. K tomuto trendu přispívá i oživený zájem o specifické retro modely. Gass upozornila na prudký nárůst poptávky po boot-cut džínách modelu 517. Ty proslavila zesnulá Carolyn Bessette Kennedy a nedávno se objevily v populární televizní minisérii „Love Story“ z devadesátých let, která dramatizuje její vztah s Johnem F. Kennedym mladším. Tento popkulturní fenomén má přesah i do dalších oděvních firem. Společnost PVH , která vlastní značku Calvin Klein, kde Bessette kdysi pracovala, minulý týden rovněž potvrdila, že zmíněný televizní pořad pomohl výrazně podpořit poptávku po jejích produktech. Uprostřed této úspěšné transformace navíc firma oznámila důležitou personální změnu. Finanční ředitel Harmit Singh plánuje po třinácti letech odejít do důchodu. Ve funkci však setrvá do doby, než společnost najde vhodného nástupce. Zvýšený výhled a komplexní celní politika Na základě silného začátku roku přistoupila společnost k vylepšení svého celoročního výhledu. Pro probíhající fiskální rok, který končí 29. listopadu, nyní očekává růst tržeb v rozmezí 5,5 až 6,5 procenta. To představuje znatelné zlepšení oproti předchozí prognóze, která počítala s růstem o 5 až 6 procent. Tento krok ukazuje na rostoucí důvěru managementu ve zvolenou obchodní strategii a odolnost spotřebitelské poptávky. Vylepšení se dočkal i výhled ziskovosti. Levi Strauss aktuálně předpokládá celoroční upravený zisk na akcii v pásmu 1,42 až 1,48 dolaru, zatímco dřívější odhady se pohybovaly mezi 1,40 a 1,46 dolaru. Hrubá marže, která je klíčovým ukazatelem ziskovosti samotných prodejů, by měla podle nových odhadů zůstat „stagnující až mírně rostoucí“ v porovnání s předchozím rokem. I to je mírně optimističtější scénář než původní očekávání pouhé stagnace. Přestože hrubá ziskovost vykazuje stabilitu, provozní marže v prvním čtvrtletí klesla na 11,4 procenta. Management tento pokles přisuzuje především vyšším nákladům spojeným s cly a dodatečnými výdaji na reklamu. Právě celní politika představuje pro firmu komplexní proměnnou. Současný finanční výhled předpokládá, že americká cla zůstanou na úrovni 30 procent pro dovoz z Číny a 20 procent pro import z ostatních zemí. Finanční ředitel Singh upřesnil, že do aktuálního výhledu není zakalkulováno únorové rozhodnutí Nejvyššího soudu, které se postavilo proti clům zavedeným prezidentem Donaldem Trumpem v rámci nouzových pravomocí, ani žádná další cla, která Spojené státy od té doby zavedly. Pokud by však současná desetiprocentní cla, která USA aktuálně účtují, zůstala v platnosti po zbytek fiskálního roku, mohl by se výhled zisku na akcii zlepšit o dalších zhruba 7 centů. Do úterního závěru ztratily akcie v roce 2026 sice 5 procent, avšak při pohledu na uplynulých 12 měsíců si připsaly úctyhodných 32 procent.