Meta Platforms podepsala průlomovou dohodu o dodávkách až jednoho gigawattu vesmírné solární energie pro svá datová centra do roku 2030. Technologičtí giganti jako Google či SpaceX Elona Muska rovněž zkoumají možnosti umístění výpočetní infrastruktury přímo na oběžnou dráhu. Extrémní kapitálové výdaje Mety letos dosáhnou 135 miliard dolarů, přičemž firma paralelně investuje do masivních bateriových úložišť a plynových elektráren.   Vesmírná solární ofenziva a sázka na neprobádané technologie Společnost Meta Platforms (META) se stává nejnovějším technologickým gigantem, který vnímá vesmírný prostor jako klíčové řešení pro bezprecedentní energetickou náročnost umělé inteligence. Provozovatel největších sociálních sítí světa potvrdil podpis přelomové dohody se startupem Overview Energy. Cílem této strategické spolupráce je zajistit pro rozrůstající se datová centra až jeden gigawatt takzvané „orbit-to-grid“ energie. Tento ambiciózní plán počítá s nasazením speciálních satelitů, které budou na oběžné dráze nepřetržitě zachycovat sluneční záření. Získanou energii následně přemění a pomocí nízkofrekvenčních vlnových délek ji budou bezpečně přenášet na rozlehlá pozemská solární zařízení. Ta pak zajistí finální konverzi na elektrický proud, čímž se elegantně obejde problém s nočními výpadky tradičních solárních panelů. Společnost Overview Energy vystoupila z utajeného režimu koncem roku 2025, přičemž od investorů dokázala získat počáteční kapitál ve výši dvaceti milionů dolarů. Harmonogram projektu je velmi agresivní a počítá s rychlou exekucí. Startup plánuje uskutečnit první orbitální demonstraci již v roce 2028, aby mohl o dva roky později začít dodávat komerční energii přímo pro potřeby Mety. Ačkoliv je navrhovaná technologie zatím v praxi neověřená, Overview se opírá o silný tým oborových veteránů. V jeho řadách působí experti se zkušenostmi z korporací jako RTX (RTX) či AST SpaceMobile (ASTS) . Strategickým poradcem firmy je navíc bývalý administrátor NASA Jim Bridenstine, což celému projektu dodává potřebnou kredibilitu na trhu. Zástupce Mety pro energetiku a udržitelnost Nat Sahlstrom k dohodě uvedl, že vesmírná solární technologie představuje transformativní krok vpřed. Umožňuje totiž efektivně využít stávající pozemskou infrastrukturu k dodávkám zcela nové a především nepřerušované energie přímo z oběžné dráhy, což je pro stabilitu AI systémů naprosto zásadní. Hyperscaleři hledají spásu za hranicemi atmosféry Tato dohoda je pouze jedním z mnoha kroků, kterými se takzvaní AI hyperscaleři snaží ukojit svůj enormní hlad po výpočetním výkonu. Samotná Meta, která aktuálně prochází restrukturalizací a plánuje propustit desetinu své pracovní síly, očekává v letošním roce kapitálové výdaje dosahující až astronomických 135 miliard dolarů. Drtivá většina těchto uvolněných prostředků bude směřovat právě do agresivního rozvoje umělé inteligence. Vesmír jako ultimátní řešení energetické krize však neláká pouze Marka Zuckerberga. Nejambicióznější plány v tomto směru spřádá Elon Musk. Jeho vesmírná společnost SpaceX usiluje o vynesení až jednoho milionu AI datových center do vesmíru. Tyto systémy by měly být napájeny výhradně solární energií, přičemž paralelně probíhá masivní škálování produkce solárních panelů prostřednictvím automobilky Tesla (TSLA) . Pozadu nezůstává ani Jeff Bezos se svou společností Blue Origin, která společně s několika nadějnými startupy, jako jsou Aetherflux či Starcloud, rovněž plánuje umístění výpočetních center přímo na orbitu. Obrovský potenciál vesmírné energetiky si plně uvědomuje i mateřská společnost Googlu, Alphabet (GOOG) , a její sesterská třída akcií Alphabet (GOOGL) . Google již v loňském roce představil teoretický koncept Project Suncatcher. Firma tehdy na svém blogu argumentovala tím, že Slunce představuje naprosto dokonalý zdroj, který v naší sluneční soustavě vyzařuje stobilionkrát více energie, než činí celková produkce lidstva. V budoucnu se tak vesmír může skutečně stát tím vůbec nejlepším místem pro škálování AI výpočtů. Komerční realizace těchto vizí však naráží na tvrdou realitu fyzikálních a ekonomických bariér. Zásadní překážkou zůstávají vysoké náklady na vynášení nákladů do kosmu. Extrémní radiace navíc může nenávratně poškodit citlivé čipy a případné opravy hardwaru na orbitě jsou logisticky nesmírně náročné. Samotná SpaceX podle agentury Reuters již varovala své investory, že plány na vesmírná datová centra spoléhají na neověřené technologie, jsou extrémně komplexní a jejich komerční životaschopnost není zaručena. Pozemská diverzifikace a masivní investice do úložišť Vzhledem k vysoké míře rizika spojené s vesmírnými projekty Meta neponechává nic náhodě a masivně investuje i do klasické pozemské infrastruktury. Společnost oznámila, že si prostřednictvím nového partnerství se společností Noon Energy rezervovala obrovskou kapacitu pro ukládání energie. Konkrétně se jedná o jeden gigawatt výkonu a 100 gigawatthodin takzvaného ultra-dlouhodobého úložiště. Obě technologické firmy plánují odstartovat spolupráci pilotním projektem, jehož dokončení je pevně naplánováno na rok 2028. Startup Noon Energy, který byl založen v roce 2018, doposud získal od investorů více než 45 milionů dolarů. Mezi klíčové podporovatele tohoto inovativního nováčka patří mimo jiné i vlivná Kalifornská energetická komise, což podtrhuje strategický význam jeho technologií. Meta se tak snaží budovat vysoce diverzifikované a robustní energetické portfolio. Technologický gigant oficiálně potvrdil, že má aktuálně nasmlouváno více než 30 gigawattů čisté a obnovitelné energie. Tyto dlouhodobé kontrakty představují kapitálové výdaje v řádech miliard dolarů a jasně demonstrují odhodlání firmy dominovat v éře umělé inteligence za každou cenu. Zajímavým paradoxem v této jinak striktně zelené strategii je však pragmatický přístup k zajištění absolutní stability přenosové sítě. Navzdory masivním investicím do solárních a vesmírných technologií Meta současně financuje výstavbu deseti klasických plynových elektráren. Tyto fosilní zdroje mají za úkol primárně napájet gigantické datové centrum v Louisianě, čímž firma dokazuje, že spolehlivost kritického provozu je pro ni nakonec vždy na prvním místě.