Náznaky možného diplomatického řešení konfliktu na Ukrajině způsobily strmý propad akcií předních evropských zbrojařů. Asijské a evropské akciové trhy reagovaly na zprávy o křehkém příměří pozitivně a uzavíraly převážně v zelených číslech. Inflační tlaky ve Spojených státech i Německu nadále sílí, březnový růst spotřebitelských cen je tažen především zdražením ropy.   Zbrojní sektor pod tlakem diplomatických nadějí Závěr obchodního týdne přinesl na evropské burzy vlnu opatrného optimismu, která však tvrdě dopadla na jeden specifický sektor. Investoři začali intenzivně přehodnocovat svá portfolia v reakci na zprávy o křehkém příměří mezi Spojenými státy a Íránem, a především v kontextu potenciálně úspěšných mírových jednání na Ukrajině. Panevropský index Stoxx 600 (^STOXX) zakončil páteční seanci o 0,4 % výše. Většina regionálních sektorů i všechny hlavní burzy na starém kontinentu tak uzavíraly v pozitivním teritoriu, což odráží úlevu trhů z možného uklidnění geopolitických rizik. Zcela odlišný obrázek však nabídl evropský obranný průmysl, který zaznamenal prudký výprodej. Spouštěčem tohoto obratu se stalo vyjádření hlavního ukrajinského vyjednavače s Ruskem, který signalizoval, že by řešení vleklého konfliktu mohlo být na dohled. Zprávu přinesla v pátek agentura Bloomberg s odvoláním na Kyryla Budanova. Tento bývalý vojenský špion a jeden z klíčových poradců ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského vyjádřil nečekaný optimismus ohledně toho, že by se probíhající vyjednávání mohla blížit k finální dohodě. Tržní reakce na sebe nenechala dlouho čekat. Společnost Rheinmetall (RHM.DE) , která je největším německým výrobcem zbraní, zakončila den s výrazným propadem o 5,9 %. Podobný osud potkal i další klíčové hráče v regionu. Německý výrobce tanků, firma Renk (R3NK.DE) , odepsala 3,9 %. Výprodejům se nevyhnul ani specialista na vojenské technologie a sledovací systémy Hensoldt (HAG.DE) , jehož akcie se propadly o 5,9 %. V červených číslech skončily také cenné papíry mimo německý trh. Švédský producent stíhacích letounů Saab (SAAB-B.ST) ztratil 2,2 % a britský zbrojní gigant BAE Systems (BA.L) uzavřel seanci o 3,3 % níže. Geopolitické rošády a asijský akciový optimismus Zatímco Evropa vstřebávala ukrajinské zprávy, na Blízkém východě pokračovaly složité diplomatické manévry. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ve čtvrtek oznámil, že jeho země souhlasila se zahájením jednání s Libanonem v co nejkratším možném termínu. Tento krok však naráží na tvrdou rétoriku z Teheránu. Předseda íránského parlamentu Mohammad Bagher Ghalibaf označil pokračující izraelské útoky na Libanon za přímé porušení dohodnutého příměří mezi Spojenými státy a Íránem. Navzdory blízkovýchodnímu napětí reagovaly asijské trhy na celkový vývoj převážně pozitivně. Jihokorejský index Kospi (^KS11) si přes noc připsal solidních 1,75 %, zatímco index menších společností Kosdaq (^KQ11) vzrostl o 1,65 %. Optimismus se přelil i na japonské ostrovy, kde hlavní index Nikkei 225 (^N225) posílil o 1,88 %. Širší japonský index Topix (^TOPX) však zakončil obchodování beze změny, což naznačuje určitou selektivitu tamních investorů. Do tržního dění v Asii promluvila také japonská premiérka Sanae Takaichi. Ta podle zprávy agentury Reuters v pátek uvedla, že země plánuje od května uvolnit na trh ropné rezervy odpovídající dvaceti dnům spotřeby. Tento strategický krok má pomoci stabilizovat energetické trhy a zmírnit cenové šoky. K 6. dubnu disponovalo Japonsko dostatečnými zásobami ropy na 230 dnů, což mu dává poměrně široký manévrovací prostor pro podobné intervence. Energetický šok znovu roztáčí inflační spirálu Makroekonomická data z konce týdne ovšem připomněla, že globální ekonomika stále bojuje se stíny inflace. Podle pátečních údajů, které potvrdily předběžné výsledky, zrychlila březnová inflace v Německu na 2,8 %. Hlavním viníkem tohoto vývoje jsou opět energie. Výrazný nárůst cen energetických produktů podle prezidentky Spolkového statistického úřadu Ruth Brandové nadále žene inflaci směrem vzhůru. Spotřebitelé pociťují tento tlak velmi bezprostředně. Od začátku konfliktu s Íránem vzrostly pro koncové zákazníky zejména ceny pohonných hmot a topného oleje, což výrazně omezuje jejich kupní sílu. Spojené státy americké čelí velmi podobnému scénáři. Nejnovější data ukázala, že americký index spotřebitelských cen (CPI) za měsíc březen meziměsíčně stoupl o 0,9 %. Tento nečekaně silný skok posunul meziroční míru inflace CPI ve Spojených státech na úroveň 3,3 %. Stejně jako v Evropě, i za oceánem byl tento růst tažen především prudkým zdražením na trzích s ropou. Americké akciové trhy na tato inflační data reagovaly se značnou nervozitou. Během dopoledního obchodování na Wall Street se široký index S&P 500 (^GSPC) pohyboval v mírné ztrátě, když investoři zvažovali dopady drahé ropy na firemní zisky a budoucí kroky centrálních bankéřů. Technologický sektor však ukázal větší odolnost, když index Nasdaq (^IXIC) dokázal posílit o 0,4 %. Naopak tradiční průmyslový benchmark Dow Jones Industrial Average (^DJI) ve stejnou chvíli odepisoval 0,4 %, což dokládá současnou rozpolcenost amerického trhu.