Rozsáhlé vyšetřování deníku New York Times označilo na základě analýzy umělé inteligence za pravděpodobného tvůrce nejznámější kryptoměny britského počítačového vědce Adama Backa. Výkonný ředitel společnosti Blockstream obvinění striktně odmítá a poukazuje na nevyhnutelné zkreslení při lingvistickém zkoumání úzké skupiny kryptovědců. Podle Backa je naprostá anonymita Satoshiho Nakamota klíčovým faktorem, který umožnil vznik nezávislého trhu s digitálními aktivy v hodnotě 2,4 bilionu dolarů.   Stín pochybností a osmnáct měsíců mravenčí práce Dlouholetá záhada obklopující skutečnou identitu tvůrce nejznámější kryptoměny světa dostala v tomto týdnu zcela nový rozměr. Obsáhlé vyšetřování prestižního deníku New York Times přišlo s odvážným tvrzením, že mýtickým Satoshim Nakamotem je ve skutečnosti britský počítačový expert Adam Back. Tento uznávaný kryptovědec a současný výkonný ředitel technologické společnosti Blockstream však tyto závěry okamžitě a poměrně rezolutně popřel, přičemž v rozhovoru pro Yahoo Finance detailně vysvětlil, proč tato na první pohled lákavá teorie postrádá logický základ. Za celým investigativním projektem, který trval dlouhých osmnáct měsíců, nestojí nikdo menší než novinář John Carreyrou. Ten si v minulosti vybudoval celosvětové renomé především díky nekompromisnímu odhalení masivního podvodu kolem krevních testů startupu Theranos a jeho zakladatelky Elizabeth Holmesové. Carreyrou tentokrát spojil síly se svým kolegou z New York Times, novinářem a expertem na umělou inteligenci Dylanem Freedmanem. Společně se ponořili do hlubin internetové historie a shromáždili veškerou dostupnou korespondenci ze tří klíčových e-mailových konferencí, které mapují vývoj kryptoměn napříč několika desetiletími. S využitím pokročilých nástrojů umělé inteligence následně reportéři porovnávali tento gigantický datový soubor se všemi známými texty, které za sebou Nakamoto zanechal. Významným dílem do této mozaiky přispěl také finský programátor Martti Malmi, jenž s Nakamotem úzce spolupracoval v samotných počátcích vývoje sítě. Malmi nedávno v rámci soudního sporu zveřejnil stovky dosud neviděných e-mailových výměn, které poskytly analytikům zcela nový a cenný studijní materiál. Ve třech nezávislých lingvistických testech, které vyšetřovatelé provedli, se právě Adam Back ukázal jako nejpřesnější možná shoda. Sám Back však nabízí mnohem prozaičtější pohled na celou situaci. „Jsem přesvědčen, že nejpravděpodobnější scénář je ten, že Satoshi je zkrátka někdo, kdo se nevybavuje s filmovými štáby dokumentaristů, neposkytuje rozhovory investigativním novinářům a rozhodně se neúčastní internetových fór nebo odborných konferencí pod svým skutečným jménem,“ uvedl Back ve svém čtvrtečním vystoupení. Tímto prohlášením jasně naznačil, že skutečný tvůrce Bitcoinu (BTC-USD) si svou anonymitu střeží mnohem důsledněji, než by odpovídalo profilu veřejně známého ředitele technologické firmy. Dvě mezery za větou a britský pravopis pod drobnohledem Navzdory Backovu jasnému odmítnutí si je novinářský tým svými závěry nebývale jistý. Během čtvrtečního vystoupení v podcastu Daily, který produkuje New York Times, Carreyrou sebevědomě prohlásil, že si je nalezením skutečného tvůrce Bitcoinu jistý „někde mezi 99,5 % a 100 %“. Toto silné přesvědčení pramení ze specifických lingvistických anomálií, které vyšetřovatelé v textech objevili. Analýza totiž ukázala, že Nakamoto i Back sdílejí velmi neobvyklé pisatelské zvyklosti, mezi které patří zejména psaní dvou mezer za koncem věty, důsledné používání britského pravopisu a dokonce i naprosto totožný, ačkoliv gramaticky nesprávný, způsob používání spojovníků. Britský kryptovědec však tuto argumentaci považuje za klasickou ukázku metodologické chyby. Zvolený postup vyšetřovatelů podle něj trpí takzvaným zkreslením potvrzovací tendencí. Back upozorňuje na fakt, že algoritmus umělé inteligence nevyhnutelně vybírá lidi, kteří sdílejí velmi specifické zájmy. Jelikož se v tomto případě jedná o úzkou skupinu programátorů, kteří se hluboce zajímají o ochranu soukromí a složitou kryptografii, je zcela logické, že budou mít podobné jazykové zázemí, budou používat stejný odborný žargon a jejich texty budou vykazovat podobnou strukturu. Kromě lingvistické analýzy se však vyšetřování opírá i o zajímavé časové korelace. Reportéři upozornili na nápadnou Backovu odmlku na odborných e-mailových seznamech přesně v období, kdy byl Nakamoto na internetu nejaktivnější. Zvláštní je i to, že se Back začal na fórech znovu objevovat zhruba v době, kdy se Satoshi definitivně stáhl do ústraní. Důležitým dílkem skládačky je rovněž skutečnost, že Adam Back byl vůbec prvním člověkem, se kterým Nakamoto napřímo komunikoval prostřednictvím e-mailu, a to celé měsíce předtím, než byl slavný white paper vůbec zveřejněn. Mýtus, který stvořil bilionové impérium Ať už je Adam Back skutečným autorem revolučního kódu, nebo jen jeho raným inspirátorem, jeho zásadní přínos pro oblast digitálních měn je naprosto nezpochybnitelný. Existuje velmi silný argument, že bez jeho předchozí práce v oblasti kryptoměn a systémů prokazování práce (Proof-of-Work) by obrovský trh s kryptoměnami, jehož hodnota se dnes pohybuje kolem 2,4 bilionu dolarů, pravděpodobně nikdy nevznikl. V tomto rozsáhlém ekosystému si Nakamoto dodnes udržuje téměř mýtický status vizionáře, který navždy změnil pravidla globálních financí. Tento vzájemný respekt je patrný i z dochované korespondence. Když Nakamoto v srpnu roku 2008 poprvé napsal Backovi, měsíce předtím, než sdílel svůj přelomový dokument se zbytkem světa, nezapomněl uvést: „Mohlo by vás to zajímat.“ Nakamoto si dal velmi záležet na tom, aby ve svém návrhu decentralizované sítě správně a precizně citoval Backovu dřívější práci, což jasně dokazuje, jak moc z ní při vývoji nového systému vycházel. Z pohledu samotného Backa je však neustálé pátrání po identitě tvůrce spíše kontraproduktivní. Během svého čtvrtečního vyjádření zdůraznil, že Nakamotovo rozhodnutí stáhnout se z veřejného života a přestat přispívat na fóra bylo pro celou síť nesmírně pozitivní a šťastné. Díky této absenci centrální autority totiž celý projekt působí mnohem více jako přirozený objev a svébytná třída aktiv, nikoliv jako běžná technologická firma řízená výkonným ředitelem. A právě tato decentralizovaná povaha bez jediné tváře je tím, co dává celému systému jeho skutečnou a dlouhodobou hodnotu.