Český systém doplňkového penzijního spoření by mohl projít zásadní změnou. Navrhuje se povinné investování podle věku klienta Mladí lidé mají být motivováni vyšší státní podporou Počet účastníků třetího pilíře dlouhodobě klesá Změny mohou začít platit od roku 2027 Asociace penzijních společností navrhuje zavedení povinné strategie životního cyklu u nových smluv, která by automaticky přizpůsobovala investice podle věku klienta. Cílem je zvýšit atraktivitu třetího pilíře zejména pro mladší generaci a zároveň zlepšit dlouhodobé výnosy. Návrh už byl předán ministerstvu financí, které jej nyní analyzuje. Pokud by změny prošly legislativním procesem, mohly by začít platit od roku 2027. Investiční strategie podle věku jako nový standard Základem navrhované úpravy je princip, kdy klient nebude muset aktivně volit investiční strategii. Místo toho bude automaticky zařazen do portfolia odpovídajícího jeho věku. Smyslem tohoto přístupu je optimalizovat poměr mezi výnosem a rizikem v průběhu života. Mladší účastníci by investovali dynamičtěji, tedy s vyšším podílem akcií, zatímco s blížícím se důchodem by se portfolio postupně přesouvalo do konzervativnějších nástrojů. Podle dostupných dat je dnes více než polovina účastníků mladších 55 let umístěna ve zbytečně konzervativních fondech. To znamená, že jejich potenciální výnosy jsou nižší, než by mohly být při vhodně nastavené strategii. Motivace mladých jako klíčový problém Jedním z hlavních důvodů návrhu je nízký zájem mladších lidí o penzijní spoření. Asociace proto navrhuje několik opatření, která by měla zvýšit motivaci ke vstupu do systému. Zvažuje se například jednorázový státní příspěvek při vstupu pro klienty do 30 let, vyšší pravidelný příspěvek pro tuto věkovou skupinu nebo snížení minimální částky nutné k získání státní podpory. Dalším diskutovaným prvkem je možnost využít až polovinu naspořených prostředků na nákup první nemovitosti. I tato možnost by byla omezena věkovým limitem, aby cílila především na mladé účastníky. Tyto kroky mají vytvořit silnější motivaci začít spořit co nejdříve, což je z hlediska dlouhodobého zhodnocení klíčové. Pokles počtu účastníků a strukturální změny Statistiky ukazují, že třetí pilíř čelí postupnému poklesu počtu účastníků. V minulém roce klesl počet lidí spořících se státním příspěvkem o 84 000 na 3,914 milionu. Zároveň dochází k úbytku účastníků v transformovaných fondech, do kterých už není možné vstupovat. Na konci loňského roku v nich bylo 1,75 milionu lidí, což představuje pokles o 270 000 oproti předchozímu období. Naopak doplňkové penzijní spoření, které bylo zavedeno v roce 2013, zaznamenává růst. Počet účastníků v tomto systému vzrostl o 187 000 na 2,164 milionu. Tento segment je flexibilnější, protože umožňuje volbu investiční strategie a nabízí potenciálně vyšší zhodnocení, zároveň však nenese garanci nezáporného výnosu. Nižší poplatky jako další priorita Vedle změn investiční strategie chce ministerstvo financí řešit také snížení poplatků, které mají přímý dopad na konečné výnosy klientů. Nižší náklady by měly zvýšit celkovou atraktivitu produktu a podpořit růst naspořených částek. Záměrem je připravit legislativní návrh do poloviny roku a dokončit celý proces tak, aby změny mohly vstoupit v platnost od ledna 2027. Reforma tak směřuje nejen k vyšší efektivitě investování, ale i k celkovému posílení důvěry v penzijní systém. Dlouhodobý význam změn pro český systém Navrhované úpravy mají širší význam než pouze technické nastavení produktů. Cílem je zajistit udržitelnost penzijního systému v dlouhodobém horizontu a přizpůsobit jej demografickému vývoji. Automatické investování podle věku může pomoci zvýšit výnosy bez nutnosti aktivního rozhodování ze strany klientů. To je zásadní zejména pro ty, kteří se investicím aktivně nevěnují. Zároveň se tím systém přibližuje zahraničním modelům, kde jsou podobné strategie běžné a považují se za efektivní způsob, jak řídit riziko v čase. Dlouhodobě může tato změna přispět ke zvýšení finanční gramotnosti obyvatelstva a lepšímu pochopení investičních principů. Pokud budou klienti více vystaveni dynamickým strategiím, může se postupně měnit i jejich přístup k riziku a výnosu, což je klíčové pro budoucí stabilitu celého systému.