Ceny tryskového paliva se od začátku íránského konfliktu téměř zdvojnásobily, což vyvolalo jeden z nejprudších nákladových šoků v historii letectví. Akcie nízkonákladových a konkurenčních dopravců ztratily až čtvrtinu hodnoty, zatímco Delta Air Lines vykazuje díky diverzifikaci mimořádnou odolnost. Analytici z Bank of America a Deutsche Bank potvrzují nákupní doporučení pro Deltu, přičemž vyzdvihují její silnou rozvahu a lukrativní věrnostní program.   Válečný konflikt na Blízkém východě a drastický palivový šok Začátek vojenské operace Epic Fury na konci února uvrhl globální finanční trhy do značné nejistoty, přičemž jedním z nejvíce zasažených odvětví je bezesporu letecká doprava. Hlavním spouštěčem tohoto tlaku je drastický nárůst cen ropy (CL=F) a na ni úzce navázaného tryskového paliva. Tento vývoj představuje pro celý dopravní sektor jeden z nejvýraznějších a nejrychlejších nákladových šoků, jakému musel v posledních letech čelit. Spojené státy zaznamenaly skokové zdražení leteckých pohonných hmot z původních hodnot kolem 2,50 dolaru za galon, které panovaly před vypuknutím konfliktu, na současných 4,50 až 4,60 dolaru. V mnoha případech se globální referenční ceny dokonce zdvojnásobily. Za tímto bezprecedentním cenovým šokem stojí především rozsáhlé narušení dodavatelských řetězců v oblasti Hormuzského průlivu a celková nestabilita na Blízkém východě spojená s íránskou válkou. Tento strmý růst cen komodit představuje pro dopravce enormní finanční zátěž. Náklady na palivo totiž historicky tvoří až třicet procent celkových provozních výdajů leteckých společností. Analytik Andrew Didora ze společnosti Bank of America na tento tlak zareagoval tím, že ve středu plošně snížil odhady zisku na akcii pro celý letecký sektor. Ve své zprávě zdůraznil, že březnové zdvojnásobení cen paliv nevyhnutelně dopadne na ziskovost většiny hráčů na trhu. Didora ve své analýze nastínil dva možné scénáře budoucího vývoje. První předpokládá, že ceny paliv zůstanou vysoké po delší dobu, což by donutilo aerolinky s nízkými nebo zápornými maržemi k výraznému omezování provozu či hledání drastických alternativ. Druhý scénář počítá s rychlejším ukončením konfliktu, což by mohlo odstartovat robustní oživení zisků v celém odvětví. I v případě prvního, pesimističtějšího scénáře však analytik očekává, že firmy s kvalitními maržemi a silnou rozvahou vyjdou z krize ještě silnější. Ostrý kontrast mezi nízkonákladovými dopravci a prémiovými hráči Letecké společnosti na tento akutní nákladový šok reagují s maximální rychlostí ve snaze ochránit své tenčící se ziskové marže. Běžnou praxí se stává agresivní zdražování letenek a plošné zavádění palivových příplatků. Dopravci rovněž neváhají zvyšovat doplňkové poplatky, jako jsou platby za odbavená zavazadla, omezují celkové letové kapacity a otevřeně varují před možným rušením spojů, pokud se nedostatek paliva na trhu dále prohloubí. Zajímavé však je, že dostupná data z Wall Street zatím nenaznačují výrazný útlum poptávky. Statistiky sledující výdaje na kreditních kartách za letenky a údaje o průchodnosti kontrolními stanovišti TSA ukazují, že spotřebitelé ani firemní cestující se zatím nenechali vyššími cenami odradit. Zásadní otázkou, která nyní visí ve vzduchu, ovšem zůstává, jak dlouho mohou klienti tyto zvýšené náklady akceptovat bez omezení svých cestovních plánů. Tato rostoucí nejistota se již nyní velmi ostře propisuje do tržního ocenění jednotlivých firem a odhaluje zranitelnost některých obchodních modelů. Akcie společnosti United Airlines (UAL) od začátku íránského konfliktu klesly o výrazných 17,8 procenta. Ještě hůře dopadly cenné papíry nízkonákladového dopravce JetBlue (JBLU) , které odepsaly 21 procent, a společnosti Southwest (LUV) , jež se propadly dokonce o 25 procent. Očekává se, že celková nejistota ohledně budoucího vývoje poptávky a udržitelnosti nákladů bude hlavním tématem blížících se výsledkových zpráv. Investoři budou pečlivě analyzovat krátkodobé výhledy ziskovosti, aby zjistili, jak hluboko se drahé palivo zakouslo do reálných zisků jednotlivých aerolinek a jak efektivní byla jejich obranná cenová politika. Proč Wall Street neochvějně věří v odolnost Delty V tomto turbulentním a vysoce nejistém tržním prostředí se jako naprostý unikát jeví společnost Delta Air Lines (DAL) . Její akcie zaznamenaly od začátku války pokles o pouhých 5,7 procenta. I přes čtvrteční předburzovní oslabení o dvě procenta zůstává tento dopravce nezpochybnitelným favoritem analytiků. Podle dat Yahoo Finance hodnotí 25 z 26 oslovených expertů z Wall Street tuto akcii jako vhodnou ke koupi nebo silné koupi. Jde o vůbec nejoptimističtější poměr nákupních doporučení mezi všemi velkými leteckými společnostmi na trhu. Analytik Michael Linenberg z Deutsche Bank dokonce zařadil Deltu na svůj exkluzivní seznam akcií doporučených pro takzvané "nové peníze". Podle jeho hodnocení je firma díky svým diverzifikovaným tokům příjmů absolutně nejlépe připravena úspěšně proplout érou vysokých cen pohonných hmot. Za výjimečnou odolností Delty stojí široké portfolio aktivit, které zahrnuje provoz vlastní rafinérie, silnou nákladní dopravu a vysoce profitabilní zaměření na korporátní klientelu, prémiový volnočasový segment a dálkové mezinárodní lety. Didora z Bank of America rovněž potvrdil své nákupní doporučení, přičemž vyzdvihl schopnost firmy generovat silný volný peněžní tok a její expozici vůči prémiovému trhu. Zásadní roli v celkové stabilitě hraje lukrativní partnerství se společností American Express (AXP) . Jen v tomto roce se očekává, že odměny z tohoto věrnostního programu přinesou Deltě neuvěřitelných devět miliard dolarů. Finanční sílu podtrhuje i jasně stanovená priorita managementu, kterou je snižování dluhu. Upravená čistá finanční páka by měla do konce roku 2025 klesnout na 14 miliard dolarů, což bude nejnižší úroveň od roku 2019. Trh nyní netrpělivě očekává 8. duben, kdy Delta jako vůbec první z amerických aerolinek zveřejní své hospodářské výsledky. Tento ostře sledovaný report poskytne investorům první skutečně hluboký vhled do toho, jak se velcí průmysloví hráči dokážou vypořádat s rostoucími náklady a stále křehčím prostředím spotřebitelské poptávky.