Klíčové body Návrh zákona CLARITY Act podle Charlese Hoskinsona automaticky klasifikuje nové kryptoměnové projekty jako cenné papíry, což představuje existenční hrozbu pro menší startupy. Politický postoj amerických zákonodárců se po pádu burzy FTX dramaticky změnil, dřívější zvědavost vystřídalo otevřené nepřátelství a strach z reputačního poškození. Nejasné rozdělení pravomocí a spory o stablecoiny mohou vést k dlouholeté regulační paralýze, která poslouží jako politický nástroj k brzdění celého odvětví.   Boj o dohled a legislativní hrozba pro inovace Američtí zákonodárci se i nadále snaží zorientovat v nepřehledném prostředí digitálních aktiv. Hlavním nástrojem této snahy má být takzvaný Digital Asset Market CLARITY Act. Tento rozsáhlý legislativní pokus má za primární cíl vyčistit a zpřehlednit pravidla pro kryptoměny ve Spojených státech. Zásadním bodem je jasné rozdělení dohledových pravomocí mezi Komisi pro cenné papíry a burzy (SEC) a Komisi pro obchodování s komoditními futures (CFTC). Klíčovou otázkou celého sporu zůstává, která digitální aktiva budou spadat do striktní škatulky „cenných papírů“ a která naopak dostanou volnější nálepku „komodit“. Přestože americká Sněmovna reprezentantů tento návrh zákona schválila již loni v červenci, v Senátu se legislativní proces zcela zastavil. Nyní navíc dokument čelí rostoucí a velmi ostré kritice z významných částí samotného kryptoměnového průmyslu. Charles Hoskinson, zakladatel sítě Cardano (ADA-USD) a projektu Midnight, patří k nejhlasitějším kritikům současné podoby tohoto zákona. Zásadně zpochybňuje samotnou strukturu navrhované legislativy. Hoskinson argumentuje, že zákon ve svém aktuálním znění přistupuje ke všem novým kryptoměnovým projektům tak, jako by to byly automaticky cenné papíry. Tento přístup, označovaný jako „cenný papír ve výchozím nastavení“, může mít podle Hoskinsona zničující dopad na menší startupy. Naopak by paradoxně mohl přinést neférové výhody již zavedeným a etablovaným sítím, jako jsou právě Cardano, XRP (XRP-USD) nebo Ethereum (ETH-USD) . V rozhovoru pro portál CoinDesk Hoskinson otevřeně přiznal, že z představy, že každý nový projekt startuje s těžkým břemenem cenného papíru, není vůbec nadšený. Jakmile totiž regulátoři jednou přidělí projektu tuto přísnou nálepku, mají jen minimální motivaci jeho status v budoucnu jakkoliv přehodnocovat a zmírňovat. Pro začínající firmy by to znamenalo drastické ztížení jejich růstu a kritické omezení přístupu k tolik potřebné likviditě na trzích. Zdroj: Shutterstock Patnáctiletá past a stíny minulosti Tato neústupnost by mohla nové projekty donutit dodržovat extrémně přísná pravidla, která jsou v současnosti uplatňována výhradně na velké veřejně obchodované společnosti. Důsledky této rigidní klasifikace by podle zakladatele Cardana mohly být pro celý technologický sektor naprosto fatální. Hoskinson důrazně varoval, že by tento postup mohl vést k „patnácti letům neustálého vytváření pravidel a pomalého protahování“. Takový legislativní marasmus by se nakonec mohl snadno proměnit v mocný politický nástroj. Tuto regulační past by pak mohla využívat kterákoliv politická strana, jež by se zrovna nacházela u moci, k cílené perzekuci nepohodlných projektů. Nedostatečný pokrok zákona na půdě Senátu však není dán pouze technickými neshodami o definici aktiv. Je hluboce provázán s mnohem širšími politickými obavami a historickými událostmi. Hoskinson v této souvislosti poukázal na dramatický kolaps burzy FTX v roce 2021, který označil za absolutní bod zlomu v politickém vnímání kryptoměn. Před tímto masivním selháním a ztrátou miliard dolarů klientů byli podle něj zástupci Demokratické strany vůči digitálním aktivům spíše „kryptoměnově zvědaví“. Zkoumali inovační potenciál, který tento nový technologický sektor nabízí, a byli otevřeni konstruktivnímu dialogu. Po pádu této obří burzy se však jejich postoj radikálně a nevratně proměnil. Z dřívější zvědavosti se stalo otevřené „kryptoměnové nepřátelství“. Tento obrat odstartoval několikaletý tvrdý zásah ze strany státních orgánů, který těžce poškodil celkovou pověst celého odvětví v očích laické i odborné veřejnosti. Zdroj: Shutterstock Strach z toxických vazeb a nejistá budoucnost Tento dramatický posun v náladách způsobil, že mnozí zákonodárci, kteří dříve tento sektor nadšeně podporovali, se nyní stáhli do ústraní. Podpora jakékoliv legislativy spojené s kryptoměnami se pro ně stala obrovským politickým rizikem. Atmosféra strachu a nedůvěry na americké politické scéně je podle Hoskinsona zcela hmatatelná, protože politici si začali uvědomovat potenciální toxicitu svých dřívějších vazeb na lídry kryptoměnového světa. „Řeklo to: počkejte, když se budeme fotit s těmito lidmi, možná se příští rok budeme fotit s lidmi ve vězení. To je pro nás špatné,“ popsal Hoskinson uvažování současných amerických zákonodárců. Tato obava z reputačního poškození vytvořila kolem celého sektoru pomyslnou karanténní zónu, která brání racionální debatě. Situaci navíc dále komplikují přetrvávající a hluboké neshody mezi tradičním bankovním sektorem a kryptoměnovým průmyslem. Tyto systémové spory se koncentrují především kolem palčivé otázky odměn ze stablecoinů. Právě tento konflikt zájmů mezi starým a novým finančním světem výrazně přispěl k dalším zdržením a udržuje návrh zákona v naprostém mrtvém bodě. Pro Charlese Hoskinsona tak CLARITY Act ve své současné podobě rozhodně nepředstavuje jasnou a bezpečnou cestu vpřed. Naopak, vnímá ho jako vysoce rizikový konstrukt, který postrádá pochopení pro technologickou podstatu věci. Místo toho, aby zákon poskytl tolik potřebnou právní jistotu a podpořil inovace, vytváří podle něj nebezpečný legislativní rámec. Tento nejednoznačný rámec by budoucí administrativy mohly snadno zneužít k tomu, aby celý kryptoměnový průmysl záměrně brzdily a držely v šachu. Výsledkem by tak nebyla transparentní a funkční regulace, ale spíše dlouhodobá stagnace, která by mohla americké inovátory definitivně vyhnat do přívětivějších jurisdikcí.