Evropská unie od začátku roku 2024 uložila americkým technologickým gigantům pokuty přesahující hranici sedmi miliard dolarů. Administrativa Donalda Trumpa vnímá tyto sankce jako účelové znevýhodnění amerických firem a zvažuje zavedení odvetných cel. Zatímco Brusel hájí svůj tvrdý postup ochranou spotřebitelů, Washington varuje před odstřižením Evropy od klíčové infrastruktury pro umělou inteligenci.   Geopolitický střet nad antimonopolními zákony Administrativa amerického prezidenta se dostává do stále ostřejšího konfliktu s Evropskou unií. Jádrem sporu je agresivní regulační politika Bruselu vůči největším technologickým korporacím. Společnosti Alphabet Inc. (GOOGL) , Apple Inc. (AAPL) a Meta Platforms (META) v současnosti napadají sérii unijních pokut za údajné porušování antimonopolních pravidel a zákonů o hospodářské soutěži. Tyto sankce, kterých bylo od začátku roku 2024 uloženo celkem šest, dosahují astronomické výše přesahující šest miliard eur, což v přepočtu činí zhruba sedm miliard dolarů. Tento bezprecedentní finanční tlak se stává hlavním jablkem sváru v transatlantických ekonomických vztazích. Bílý dům i samotné zasažené korporace se shodují, že tvrdý postup starého kontinentu primárně odráží institucionální nepřátelství vůči technologickým inovacím. Evropská komise však tuto interpretaci striktně odmítá. Její zástupci argumentují, že nekompromisní linie nutí giganty k rozhodnutím, z nichž v konečném důsledku profitují evropští spotřebitelé. Z pohledu unijních úředníků jsou všechny subjekty podnikající na evropském trhu plně odpovědné místním občanům a musí bezpodmínečně respektovat nastavená ochranná pravidla. Komise zdůrazňuje, že se finanční postihy vztahují výhradně na ty operace firem v Evropě, které prokazatelně porušují platnou legislativu. Nejde přitom o zcela nový fenomén. Jak upozornil náměstek ministra zahraničí pro ekonomický růst Jacob Helberg, Evropská unie v uplynulých dvou dekádách vyměřila americkým technologickým lídrům pokuty v celkové hodnotě přesahující 25 miliard dolarů. Současná vlna sankcí je však podle Washingtonu za hranou únosnosti. Hrozba odvetných cel a boj o umělou inteligenci Současná americká administrativa nehodlá tento regulační trend nadále tolerovat. Washington stupňuje svou kritiku evropského bloku a otevřeně jej obviňuje z přehnané regulace, která může fatálně ohrozit schopnost Evropy těžit z probíhající revoluce v oblasti umělé inteligence. Eskalace napětí nabrala na obrátkách v únoru, kdy Donald Trump podepsal strategické memorandum. Tento dokument oficiálně stanovuje, že Spojené státy budou vážně zvažovat zavedení odvetných cel. Cílem tohoto kroku má být tvrdý boj proti daním z digitálních služeb, pokutám a dalším praktikám, které zahraniční vlády uplatňují vůči americkým podnikům. Americký velvyslanec při EU Andrew Puzder v této souvislosti vyslal do Bruselu jasné varování. Pokud se chce Evropa plnohodnotně účastnit ekonomiky tažené umělou inteligencí, bude podle něj nezbytně potřebovat datová centra, masivní objemy dat a přístup k americkému hardwarovému ekosystému. Puzder zdůraznil, že v takto kritickém momentu nelze neustále měnit pravidla hry, přeregulovávat trh a zatěžovat klíčové hráče obřími sankcemi. K uvolnění napjaté situace vyzval i americký ministr obchodu Howard Lutnick, který apeloval na obě strany, aby nevyřešené případy konečně uzavřely a nechaly je za sebou. Evropa tak v současnosti balancuje na velmi tenkém ledě. Na jedné straně je kriticky závislá na amerických firmách kvůli své digitální infrastruktuře, na straně druhé se snaží vynutit dodržování svých suverénních pravidel. Ačkoli se evropské vlády pokoušejí diverzifikovat dodavatele a vyvíjet vlastní technologické alternativy, jde o běh na velmi dlouhou trať. Vynucené ústupky a probíhající vyšetřování Evropská komise se brání tvrzením, že samotné pokuty ukládané na základě zákona o digitálních trzích (DMA) a zákona o digitálních službách (DSA) představují až krajní řešení. Nastupují teprve ve chvíli, kdy selžou veškeré pokusy o smírné urovnání sporu. Tyto postihy fungují primárně jako sankce za porušení práva, ale zároveň jako silný odstrašující prostředek proti opakování prohřešků či proti podobnému chování jiných tržních subjektů. Komise argumentuje, že mnoha pozitivních změn bylo dosaženo i bez uložení finančního trestu. Příkladem může být situace z března 2025, kdy Evropská unie zahájila formální řízení proti výrobci iPhonů na základě pravidel DMA. Společnost následně umožnila plynulejší propojení svých telefonů s chytrými hodinkami a dalšími zařízeními od konkurenčních výrobců, aniž by musela čelit pokutě. Zástupci technologického gigantu však kontrují, že evropská legislativa ve skutečnosti potlačuje inovace, oslabuje ochranu soukromí, zpožďuje uvádění nových produktů na trh a neúměrně zvyšuje bezpečnostní rizika. V jiných případech však firmy mění své chování až pod hrozbou masivní finanční ztráty. Provozovatel sociálních sítí Facebook a Instagram upravil v roce 2025 svůj model předplatného až poté, co mu byla za nedodržení pravidel DMA vyměřena pokuta ve výši 200 milionů eur. Nová podoba služeb by měla být uživatelům zpřístupněna počátkem roku 2026. Joel Kaplan, ředitel pro globální záležitosti dotčené společnosti, tento krok označil za snahu znevýhodnit úspěšné americké podniky. Uvedl, že unijní sankce de facto fungují jako miliardové clo, které firmu nutí nabízet evropským uživatelům podřadné služby. Vzhledem k tomu, že se korporace proti pokutám v celkové výši šesti miliard eur aktivně brání u soudů, Brusel zatím tyto prostředky reálně nevybral. Zákon však vyžaduje, aby byly kryty předběžnými platbami nebo spolehlivými finančními zárukami. Regulační ofenziva navíc zdaleka nekončí. V únoru Komise oznámila záměr zavést předběžná opatření proti blokování AI asistentů třetích stran v aplikaci WhatsApp. Souběžně s tím bylo v březnu zahájeno formální vyšetřování společnosti Snap Inc. (SNAP) , které má prověřit, zda její sociální platforma plně dodržuje evropská pravidla týkající se bezpečnosti dětí v online prostoru.