Možnost snížení regulované složky cen. Stát může snížit regulovanou složku cen energií Krajní řešení představuje zastropování tržních cen Klíčová je příprava zásob plynu a kontrola kapacit Pokud by se pokračující konflikt na Blízkém východě proměnil v rozsáhlou energetickou krizi doprovázenou prudkým růstem cen, stát má podle vicepremiéra a ministra průmyslu a obchodu Karel Havlíček připravené konkrétní nástroje, jak situaci stabilizovat. Jedním z hlavních opatření je snížení regulované složky cen elektřiny a plynu, která tvoří významnou část konečné ceny pro spotřebitele. Tato regulovaná část není určována trhem ani dodavateli, ale státem prostřednictvím Energetický regulační úřad. V případě elektřiny dosahuje přibližně 50 % celkové ceny, u plynu zhruba 25 %. Právě zde má stát relativně rychlou možnost zásahu, aniž by přímo deformoval tržní mechanismus. Podle Havlíčka by takové opatření mělo okamžitý dopad. Snížení regulované složky by se promítlo do nižších účtů nejen pro domácnosti, ale i pro průmyslové podniky, které jsou na cenách energií výrazně závislé. Tento krok by tak mohl pomoci stabilizovat ekonomickou aktivitu v situaci, kdy by ceny energií začaly nekontrolovatelně růst. Krajní varianta: zastropování cen energií Vedle úprav regulované složky připouští vláda i výraznější zásah, a to zastropování tržních cen energií. Tento krok by přicházel v úvahu v případě, že by cenová eskalace dosáhla úrovně, která by byla neúnosná pro průmysl i domácnosti. Zastropování cen představuje přímý zásah do trhu, a proto je vnímáno jako krajní řešení. Jeho cílem by bylo zabránit extrémním výkyvům a zajistit alespoň základní dostupnost energií v době krizového vývoje. Takové opatření by však zároveň znamenalo významné náklady pro státní rozpočet, protože rozdíl mezi tržní a zastropovanou cenou by musel být kompenzován. Havlíček zdůraznil, že vláda pracuje s více scénáři. Vedle optimističtějších variant počítá i s tím, že konflikt mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem se může protáhnout a vyvolat globální nedostatek energií. Právě v takovém případě by bylo nutné aktivovat krizová opatření. Spouštěčem těchto kroků by byla aktuální situace na energetických burzách. Jinými slovy, rozhodující nebude pouze geopolitický vývoj, ale především konkrétní cenová úroveň energií. Dopady na rozpočet a ekonomiku Každý zásah do cen energií má přímý dopad na veřejné finance. Snížení regulované složky znamená, že stát převezme část nákladů, které by jinak nesli spotřebitelé. Proto bude nutné pečlivě vyhodnotit, jak velký objem prostředků lze na takové opatření vyčlenit. Diskuse se bude točit kolem toho, zda výpadek příjmů nebo zvýšené výdaje státu vyváží pozitivní efekt na ekonomiku. Nižší ceny energií mohou podpořit výkonnost podniků, snížit inflační tlaky a udržet spotřebu domácností. V ideálním případě by tak část nákladů mohla být kompenzována vyšší ekonomickou aktivitou. Podobný krok již vláda realizovala na začátku roku v oblasti podpory obnovitelných zdrojů. Platby za tyto zdroje byly převedeny ze spotřebitelů na stát, což vedlo ke snížení ceny elektřiny přibližně o deset procent. Tento precedent ukazuje, že stát je ochoten zasáhnout, pokud to situace vyžaduje. Zároveň však platí, že každé takové opatření zvyšuje tlak na státní rozpočet. V prostředí nejistoty je proto klíčové hledat rovnováhu mezi stabilizací cen a udržitelností veřejných financí. Příprava na krizový scénář a role zásobníků Vedle cenových opatření se stát snaží aktivně připravit i na možné narušení dodávek energií. Důležitou roli hraje zajištění dostatečných objemů plynu a efektivní využití skladovacích kapacit. Podle Havlíčka vláda pracuje na zajištění dodávek s předstihem a jedná s partnery v zahraničí. Cílem je být připraven na situaci, kdy by bylo nutné realizovat nouzové nákupy energií na globálním trhu. Klíčovým prvkem energetické bezpečnosti zůstávají zásobníky plynu. Po zimní sezóně začíná jejich opětovné plnění a právě v této fázi je důležité zajistit, aby byla kapacita využita maximálně efektivně. Obchodníci mají podle dostupných informací dodávky často nasmlouvané již od začátku roku za relativně příznivé ceny. Stát zároveň zdůrazňuje nutnost kontroly plnění těchto závazků. Pokud by některý subjekt neplnil stanovené termíny, je připraven zasáhnout a uvolněnou kapacitu přidělit jinému hráči. Cílem je předejít situaci, která nastala v roce 2022, kdy část zásobníků zůstala nevyužita, což zvyšovalo zranitelnost energetického systému. Celkově lze říci, že vláda pracuje s kombinací cenových i logistických nástrojů. Ty mají zajistit, aby případná energetická krize měla co nejmenší dopad na domácnosti i průmysl a zároveň neohrozila stabilitu ekonomiky.