Od začátku příměří proplulo průlivem pouze 14 lodí, z nichž devět má přímé vazby na Teherán nebo ruskou stínovou flotilu. V Perském zálivu aktuálně uvízlo zhruba 900 nákladních plavidel s 20 tisíci námořníky, kteří čekají na garance bezpečné plavby. Teherán testuje zavedení mýtného ve výši až dva miliony dolarů za průjezd, lodě ze spřátelených zemí však proplouvají zdarma.   Paralýza světové tepny a dominance stínové flotily Křehké příměří mezi Spojenými státy a Íránem zatím nepřineslo očekávané uvolnění napětí na jedné z nejdůležitějších námořních tras světa. Hormuzský průliv, přes který za normálních okolností proudí čtvrtina celosvětových námořních dodávek komodity, jakou je Ropa (CL=F) , zůstává z velké části paralyzován. Obnovení běžných komerčních toků probíhá ve velmi omezené míře a dominantní postavení v oblasti aktuálně převzala plavidla s úzkými vazbami na Teherán. Z analýzy posledních pohybů vyplývá, že od přerušení bojů proplulo tímto strategickým hrdlem zhruba čtrnáct plavidel. Nejméně devět z nich přitom vykazuje prokazatelné íránské vazby, ať už formou zastávek v tamních přístavech, nebo přímo plavbou pod vlajkou islámské republiky. Tento dramatický pokles ostře kontrastuje se situací před americko-izraelskými údery, kdy úžinou denně proplouvalo přibližně 140 lodí. Vody Perského zálivu se tak proměnily v obří čekárnu, kde aktuálně kotví zhruba 900 nákladních plavidel. Na jejich palubách uvízlo přibližně 20 tisíc námořníků, kteří se stali nedobrovolnými rukojmími geopolitického patu a marně vyhlížejí jasné podmínky pro bezpečný návrat na otevřené moře. Průliv zůstává pod pevným sevřením Íránu, navzdory oficiálním deklaracím o dohodnutém klidu zbraní. „Jsme extrémně zklamáni, že průliv nebyl znovu otevřen pro normální obchod,“ uvedl Phillip Belcher, námořní ředitel organizace Intertanko, která sdružuje nezávislé majitele tankerů. Ve svém prohlášení důrazně apeloval na okamžité obnovení běžného provozu, a to nejen v zájmu globálního obchodu, ale především kvůli tisícům uvízlých členů posádek. Psychologická hra a mapy revolučních gard Teherán po uzavření příměří sice formálně oznámil, že Hormuzský průliv je komerční dopravě plně „otevřen“, jedním dechem však provozovatelům lodí doporučil, aby před pokusem o proplutí kontaktovali íránské Islámské revoluční gardy. Mezi majiteli lodí a makléři navíc začala kolovat specifická mapa, pravděpodobně pocházející právě z dílny revolučních gard, která přesně vytyčuje příjezdové a odjezdové koridory. Bývalý britský námořní velitel Tom Sharpe tento krok hodnotí jako velmi propracovanou taktiku. Podle jeho slov jde ze strany Íránců o chytrou hru, která jim zajišťuje psychologickou i geografickou dominanci. Vydání mapy zlepšuje jejich přehled o situaci, poskytuje iluzi bezpečí a zároveň odrazuje kohokoli, kdo by se pokusil proplout na vlastní pěst. Někteří majitelé lodí se dokonce obávají, že určité kanály v průlivu mohly být zaminovány. Tato atmosféra nejistoty nahrává takzvané stínové flotile. Jedním z plavidel napojených na Teherán byl ruský supertanker Arhimeda, který americké úřady loni v červenci zařadily na sankční seznam kvůli přepravě milionů barelů íránské ropy. Ve čtvrtek večer vplul do zálivu a v pátek se pohyboval podél íránského pobřeží. Podle Mezinárodní námořní organizace loď v lednu změnila vlajku na ruskou, což je běžná praxe stínové flotily ve snaze vyhnout se kontrolám ze strany západních států. Podobný vzorec chování vykazují i další sankcionované lodě. Tanker Mab 5, jehož indický vlastník Vega Star Ship Management čelí americkým sankcím od loňského října za působení v íránském ropném sektoru, proplouval průlivem v pátek. Loď Aqua Spirit, sankcionovaná v lednu, si zase v pátek ráno poblíž íránského ostrova Larak krátce zapnula odpovídač. Ačkoli vysílala polohu naznačující odlet z Kuvajtu, analytici ze společnosti Kpler na základě předchozího chování uvedli, že plavidlo v Íránu nakládalo butan a propan. Dvoumilionové mýtné a geopolitika volného průjezdu Kromě bezpečnostních rizik čelí rejdaři novému finančnímu tlaku. Zástupci íránské unie pro export energií potvrdili, že Teherán má v úmyslu vybírat od proplouvajících tankerů mýtné ve výši až dvou milionů dolarů. V praxi se však ukazuje, že tento poplatek není vymáhán plošně. Podle zdrojů obeznámených s tranzity jde spíše o deklaraci budoucích práv na těžbu poplatků než o striktní pravidlo pro všechny. Zásadní roli při proplouvání tak hraje státní příslušnost a geopolitické vazby. Zatímco někteří dopravci musí platit, plavidla spojená se státy považovanými za přátelské vůči Íránu proplouvají bez finanční zátěže. Japonská přepravní skupina Mitsui OSK Lines (MSLOY) minulý víkend úspěšně vyslala přes průliv plavidlo na zkapalněný zemní plyn, které spoluvlastní s ománskou společností. Následně propluly i dvě její lodě pod indickou vlajkou přepravující zkapalněný ropný plyn, jenž je v Indii klíčovou a momentálně nedostatkovou komoditou. Vazby na Omán a Indii byly podle informovaných osob pro zajištění bezpečné plavby naprosto klíčové. Indická vláda, která udržuje s Teheránem aktivní diplomatický kontakt, přitom rezolutně popřela, že by za bezpečný průjezd svých lodí platila jakékoli poplatky. Mluvčí ministerstva zahraničí Randhir Jaiswal potvrdil, že o žádném mýtném pro lodě pod indickou vlajkou se s Íránem nediskutovalo. Podobnou strategii bezplatného a bezpečného průjezdu zřejmě volí i Peking. V pátek kotvily poblíž ústí Hormuzského průlivu tři čínské tankery – Cospearl Lake, He Rong Hai a Yuan Hua Hu China. Všechny tři lodě aktivně vysílaly signály upozorňující, že mají čínského majitele i posádku, čímž se zjevně připravovaly na hladký tranzit skrze tuto strategicky ostře sledovanou vodní cestu.