Americké akciové futures vstoupily do závěru týdne bez jasného směru, když se investoři snaží vyhodnotit kombinaci geopolitických rizik a silné výsledkové sezóny. Trhy zůstávají nerozhodné kvůli geopolitickému napětí a ropě Ropa nad 100 dolary zvyšuje inflační a ekonomická rizika Intel prudce roste díky silné poptávce po AI výpočetním výkonu Spotřebitelská důvěra v USA klesá na historická minima Klíčovým faktorem zůstává situace na Blízkém východě, kde přetrvávají výpadky dodávek ropy přes Hormuzský průliv. Ten je zásadní tepnou globální energetiky a jeho omezená průchodnost drží ceny ropy nad hranicí 100 dolarů za barel. Současně však trhy podporují výsledky firem, zejména z technologického sektoru, kde pokračuje silná poptávka po řešeních spojených s umělou inteligencí. Výraznou pozornost si získal i vývoj kolem společnosti Intel Corporation (INTC) , jejíž akcie prudce rostly po zveřejnění optimistického výhledu. Smíšený vývoj futures a vliv výsledkové sezóny Vývoj futures na hlavní americké indexy ukazuje na nerozhodnost investorů. Dow Jones mírně klesal, zatímco S&P 500 a Nasdaq 100 zaznamenaly růst, přičemž technologický index byl výrazně silnější. Tento rozdíl odráží současnou dynamiku trhu, kde tradiční sektory čelí nejistotě, zatímco technologické společnosti těží z pokračujícího investičního cyklu v oblasti AI. Předchozí obchodní den skončil na Wall Street v červených číslech. Hlavním důvodem bylo oslabení očekávání, že by Spojené státy a Írán mohly v dohledné době dosáhnout trvalé dohody. Absence jasného řešení znamená pokračující napětí v oblasti Hormuzského průlivu, který je dlouhodobě omezen pro tankery. Navzdory geopolitickým rizikům zůstává nálada na trzích relativně stabilní díky silné výsledkové sezóně. Jedním z nejvýraznějších momentů byl prudký růst akcií společnosti Texas Instruments, která po zveřejnění hospodářských výsledků a výhledu posílila o více než 19 %. Pozitivní reakce investorů se přelila i do dalších polovodičových titulů. Růst poptávky po analogových čipech, zejména ze strany datových center, potvrzuje pokračující expanzi investic do infrastruktury spojené s umělou inteligencí. Právě tento trend pomáhá trhům částečně ignorovat negativní dopady geopolitického napětí. Příměří mezi Izraelem a Libanonem zůstává křehké Prezident Donald Trump oznámil prodloužení příměří mezi Izraelem a Libanonem o tři týdny. Tento krok následoval po jednáních s diplomaty obou zemí, nicméně absence zástupců hnutí Hezbollah vyvolává pochybnosti o stabilitě dohody. Krátce před oznámením příměří byly hlášeny další střety mezi Izraelem a Hizballáhem, což naznačuje, že situace zůstává vysoce volatilní. Paralelně Spojené státy udržují blokádu íránských přístavů, což dále eskaluje napětí v regionu. Írán reagoval demonstrací kontroly nad Strait of Hormuz, kde dochází k útokům na lodě a jejich zadržování. Spojené státy naopak přistoupily k zabavování íránských plavidel a prezident Trump uvedl, že americké námořnictvo má zasahovat proti pokusům o kladení min v oblasti. Celkový obraz ukazuje na velmi křehké příměří, které sice krátkodobě zmírňuje obavy z eskalace, ale nepřináší strukturální řešení konfliktu. Ropa nad 100 dolary a riziko inflačního tlaku Pokračující omezení dopravy v Hormuzském průlivu tlačí ceny ropy zpět nad klíčovou hranici 100 dolarů za barel. Brent se pohyboval kolem 106 dolarů, zatímco americká ropa WTI se blížila k 97 dolarům. Tyto úrovně jsou výrazně nad předválečnými hodnotami a zvyšují obavy z globálního energetického šoku. Vyšší ceny energií se obvykle promítají do širší ekonomiky prostřednictvím inflace, což může donutit centrální banky k opětovnému zvyšování úrokových sazeb. Takový scénář by měl dopad napříč finančními trhy, od akcií přes dluhopisy až po měny. Nejistota kolem dalšího vývoje konfliktu znamená, že investoři musí počítat s vyšší volatilitou. Význam situace podtrhl i šéf International Energy Agency Fatih Birol, který označil dlouhodobé uzavření Hormuzského průlivu za největší hrozbu pro energetickou bezpečnost v historii. Zároveň vyzval vlády k hledání alternativních zdrojů energie. Intel těží z masivní poptávky po AI Akcie společnosti Intel zaznamenaly v mimoburzovním obchodování prudký růst přes 20 %. Impulsem byl optimistický výhled tržeb, který firma opírá o rostoucí poptávku po výpočetním výkonu v oblasti AI. Intel byl dosud vnímán spíše jako firma stojící mimo hlavní vlnu AI boomu, nicméně situace se začíná měnit. Jeho procesory nacházejí širší využití díky rostoucí potřebě výpočetního výkonu pro autonomní systémy a tzv. AI agenty. Společnost navíc profituje z podpory americké administrativy a zapojení do strategických projektů včetně výroby čipů. V tomto kontextu Intel zvýšil odhad tržeb na aktuální čtvrtletí do pásma 13,8 až 14,8 miliardy dolarů, což výrazně překonává očekávání trhu. Podle generálního ředitele Lip-Bu Tana vede trend přesouvání AI blíže ke koncovým uživatelům k výraznému nárůstu poptávky po procesorech i pokročilých výrobních technologiích. Spotřebitelská důvěra zůstává pod tlakem Na makroekonomické úrovni budou investoři sledovat finální data o spotřebitelské důvěře v USA. Předběžný index Univerzity v Michiganu klesl na rekordně nízkou hodnotu 47,6 bodu, což představuje výrazný pokles oproti předchozímu měsíci. Zhoršení bylo patrné napříč věkovými skupinami, příjmy i politickými preferencemi. Spotřebitelé vnímají negativně zejména dopady konfliktu s Íránem na ekonomiku. Data byla sbírána ještě před uzavřením příměří, což znamená, že další vývoj sentimentu bude záviset na stabilitě geopolitické situace. Současný pokles důvěry naznačuje, že vedle inflačních tlaků se může začít projevovat i zpomalování ekonomické aktivity, což by dále komplikovalo rozhodování centrálních bank.