Futures rostou navzdory přetrvávajícím geopolitickým rizikům. Klíčové body Futures rostou díky prodloužení příměří mezi USA a Íránem Ropa zůstává vysoko kvůli omezené dopravě v Hormuzu Aerolinky čelí tlaku kvůli rostoucím cenám paliva Fed zdůrazňuje nezávislost navzdory politickému tlaku Americké akciové futures ve středu mírně rostly, když investoři vyhodnocovali rozhodnutí prezidenta Donald Trump prodloužit příměří s Íránem. Pozitivní impuls z tohoto kroku však zůstává částečně vyvážen pokračujícími narušeními lodní dopravy v Hormuzském průlivu, které drží ceny ropy výrazně nad úrovněmi před konfliktem. Krátce po otevření evropského obchodování futures na index Dow Jones Industrial Average rostly o 0,6 %, stejně jako kontrakty na index S&P 500 . Technologicky orientovaný Nasdaq 100 si připisoval ještě o něco více, konkrétně 0,8 %. Trhy tak reagovaly na relativně uklidňující signál z geopolitické sféry, i když celková situace zůstává nejistá. Předchozí obchodní den přitom skončil poklesem hlavních indexů. Investory znervózňovala nejistota ohledně dalších jednání mezi Spojenými státy a Íránem. Přesto se výsledková sezóna ukazuje jako stabilizační prvek. Většina firem podle analytiků překonává očekávání a zároveň potvrzuje nebo zvyšuje své výhledy. Makroekonomická data rovněž poskytla smíšený obraz. Maloobchodní tržby v USA v březnu překonaly odhady, což ale bylo do značné míry způsobeno prudkým růstem cen pohonných hmot. Tento efekt souvisí právě s geopolitickým napětím a zdražováním energií. Zdroj: Shutterstock Postupně se objevují názory, že trhy již mohly absorbovat vrchol geopolitického napětí na Blízkém východě. Skutečnost, že akcie se obchodují poblíž úrovní před konfliktem, naznačuje určitou míru důvěry investorů v postupné uklidnění situace. Prodloužení příměří oddaluje eskalaci konfliktu Rozhodnutí o prodloužení příměří přišlo jen několik hodin před jeho vypršením. Podle vyjádření amerického prezidenta bylo učiněno na žádost Pákistánu, který dlouhodobě působí jako prostředník mezi Washingtonem a Teheránem. Íránská strana prodloužení příměří potvrdila prostřednictvím státních médií. Zároveň ale zazněla kritika směrem k dalším jednáním, která íránská delegace označila za neefektivní. Plánovaná cesta amerického viceprezidenta do Pákistánu byla následně odložena. Příměří má platit do doby, než Írán předloží jednotný návrh na mírové řešení. Tento rámec sice poskytuje čas pro diplomatická jednání, ale zároveň neřeší klíčové sporné body. Trhy proto reagují opatrně a čekají na konkrétnější posun v jednáních. Ropa zůstává vysoko kvůli narušené dopravě Navzdory příměří pokračují významné restrikce v oblasti energetické infrastruktury. Americká blokáda íránských přístavů trvá a doprava tankerů Hormuzským průlivem je nadále výrazně omezená. Tento strategický bod přitom zajišťuje přibližně pětinu světových dodávek ropy. Důsledkem jsou zvýšené obavy z inflačního tlaku, který by mohl donutit centrální banky k dalšímu zpřísňování měnové politiky. Právě kombinace geopolitického napětí a drahých energií představuje pro ekonomiku potenciálně negativní faktor. Cena ropy Brent se pohybovala kolem 98,95 dolaru za barel, což je stále výrazně nad úrovněmi před konfliktem. Americká ropa WTI přidala zhruba 0,4 % a obchodovala se těsně pod hranicí 90 dolarů za barel. Tržní sentiment tak zůstává rozpolcený. Prodloužení příměří sice přináší krátkodobou úlevu, ale absence konkrétních kroků směrem k trvalému řešení drží investory v nejistotě. Fed, sazby a tlak na firemní marže Do centra pozornosti se dostala také měnová politika. Kevin Warsh, kandidát na post šéfa Federal Reserve, během slyšení v Senátu zdůraznil, že v případě jmenování zachová nezávislost centrální banky. Zároveň uvedl, že od prezidenta nedostal žádný závazek ohledně budoucího nastavení úrokových sazeb. Téma nezávislosti Fedu je v poslední době citlivé, zejména vzhledem k opakovaným výzvám prezidenta ke snižování sazeb. Trhy ale Warshova vyjádření přijaly relativně klidně, bez výraznější volatility na dluhopisových nebo měnových trzích. Vedle makroekonomických faktorů se začínají projevovat i konkrétní dopady konfliktu na podniky. Typickým příkladem je United Airlines (UAL) , jejíž akcie v předobchodní fázi mírně rostly, přestože firma zveřejnila slabší výhled. Hlavním problémem jsou rostoucí náklady na palivo. Vyšší ceny leteckého benzínu přímo snižují marže aerolinek, i když poptávka po cestování zůstává relativně silná. Po očištění o náklady na palivo se výkonnost společnosti drží blízko očekávání, což naznačuje, že tlak přichází primárně z externího prostředí. Podobné problémy hlásí i další hráči v odvětví. Delta Air Lines (DAL) omezila plánovaný růst, zatímco Alaska Air (ALK) stáhla svůj celoroční výhled. Nízkonákladové aerolinky, včetně Spirit Airlines, čelí ještě výraznějšímu tlaku. Investoři nyní sledují i další výsledky, které mají být zveřejněny. Mezi očekávané reporty patří čísla od Boeing, Philip Morris International (PM) nebo AT&T (T) . Po uzavření trhů se pozornost přesune na výsledky Tesla (TSLA) . Celkově tak zůstává prostředí pro investory komplexní. Geopolitika, ceny energií i měnová politika se navzájem prolínají a vytvářejí podmínky, kde i relativně pozitivní zprávy mohou být rychle vyváženy novými riziky.