Americké akciové futures se ve čtvrtek pohybovaly smíšeně, když investoři vstřebávali mimořádně nabitý sled událostí posledních dnů. Klíčové body Technologické firmy rekordně zvýšily investice do AI infrastruktury Cena ropy vystoupala na maxima od začátku konfliktu Fed ponechal sazby beze změny navzdory vnitřním sporům Trhy čekají další rozhodnutí evropských centrálních bank Pozornost trhu směřovala především k výsledkům největších technologických společností, prudkému růstu cen ropy a rozhodnutí americké centrální banky ponechat úrokové sazby beze změny. Futures na index S&P 500 oslabovaly jen mírně, zatímco futures na index Dow Jones ztrácely kolem 0,6 %. Nasdaq 100 futures se naopak držely lehce v plusu díky pokračující podpoře technologického sektoru. Wall Street zakončila předchozí obchodní den smíšeně. Investoři během něj reagovali jak na výsledkovou sezónu, tak na komentáře Fedu a další vývoj konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem. Tempo důležitých událostí přitom zůstává mimořádně vysoké. Kromě dalších firemních výsledků čekají trhy také nová rozhodnutí centrálních bank v Evropě a Británii, která budou muset reagovat na rostoucí ceny energií a nejistotu kolem inflace. Technologičtí giganti dál masivně investují do umělé inteligence Největší pozornost investorů po uzavření trhu poutaly výsledky čtyř velkých technologických společností. Alphabet (GOOG) , Microsoft (MSFT) , Amazon.com (AMZN) a Meta Platforms nabídly další pohled na tempo investic do umělé inteligence a datových center. Výsledky byly celkově vnímány pozitivně, i když reakce trhu se mezi jednotlivými firmami výrazně lišily. Společnost Alphabet po zveřejnění výsledků posilovala díky vyššímu než očekávanému růstu cloudových služeb. Silný výkon zaznamenal také Amazon, kterému pomohl nejrychlejší růst tržeb divize Amazon Web Services od roku 2022. Právě cloudové služby zůstávají jedním z klíčových zdrojů příjmů spojených s rozvojem AI infrastruktury. Microsoft přibližně splnil očekávání trhu v oblasti cloudových tržeb a současně naznačil zrychlení růstu ve druhé polovině roku. Investoři tak získali další potvrzení, že poptávka po AI službách a cloudových řešeních zůstává silná. Zdroj: BurzovniSvet.cz Největší negativní reakci naopak vyvolala Meta Platforms. Akcie společnosti po výsledcích oslabily poté, co firma výrazně zvýšila plánované kapitálové výdaje pro rok 2026. Meta nyní očekává investice v rozmezí 125 až 145 miliard dolarů, což představuje navýšení o dalších 20 miliard dolarů. Celkově čtyři technologičtí giganti během prvního čtvrtletí investovali rekordních 130,65 miliardy dolarů, převážně do budování datových center a infrastruktury pro umělou inteligenci. Ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku jde o nárůst o 71 %. Právě tempo těchto investic zůstává jedním z hlavních témat trhu. Investoři stále více řeší otázku, jak rychle se enormní výdaje na AI začnou promítat do vyšší ziskovosti. Ropa prudce zdražila kvůli obavám z další eskalace konfliktu Vedle technologického sektoru zůstával zásadním tématem také vývoj cen ropy. Ty během čtvrtka prudce rostly a dostaly se na nejvyšší úroveň od začátku konfliktu s Íránem na konci února. K růstu cen přispěla zpráva, podle níž má prezident Donald Trump během dne obdržet briefing o možnosti dalšího vojenského úderu proti Íránu. Cílem potenciální akce má být zvýšení tlaku na Teherán a obnovení jednání o íránském jaderném programu. Diplomatická jednání mezi oběma stranami zůstávají zablokovaná především kvůli sporům o omezení íránských jaderných aktivit. Trump navíc znovu přitvrdil rétoriku vůči Íránu, když na sociálních sítích uvedl, že Teherán není schopný uzavřít dohodu o nejaderném programu a musí „zmoudřet“. Trh s ropou podle investorů postupně opouští předchozí optimismus, že konflikt začne postupně slábnout. Místo toho se stále více promítají obavy z reálného omezení dodávek ropy z Perského zálivu. Napětí v regionu přitom představuje významné riziko pro globální inflaci. Vyšší ceny energií totiž mohou komplikovat situaci centrálním bankám po celém světě a oddálit případné snižování úrokových sazeb. Fed ponechal sazby beze změny, uvnitř banky ale rostou rozpory Americký Fed ve středu podle očekávání ponechal základní úrokovou sazbu v pásmu 3,5 % až 3,75 %. Samotné rozhodnutí nebylo překvapením, větší pozornost však vzbudily rozpory uvnitř centrální banky. Čtyři z dvanácti členů měnového výboru nesouhlasili s oficiálním stanoviskem Fedu. Centrální banka zároveň nezměnila formulaci svého výhledu, který stále naznačuje, že dalším krokem by v budoucnu mohlo být spíše snížení sazeb než jejich zvýšení. Šéf Fedu Jerome Powell zároveň oznámil, že po skončení svého mandátu v květnu zůstane členem Rady guvernérů. Jde o poměrně neobvyklý krok, který může ovlivnit předání vedení jeho nástupci Kevinu Warshovi, kandidátovi podporovanému prezidentem Trumpem. Powell uvedl, že důvodem jeho rozhodnutí jsou obavy o nezávislost Fedu a pokračující právní útoky proti centrální bance. Zmínil, že tyto tlaky podle něj mohou ohrozit schopnost Fedu rozhodovat bez politického vlivu. Zdroj: Shutterstock Ministerstvo spravedlnosti minulý týden pozastavilo vyšetřování týkající se Powellova postupu při rekonstrukci sídla Fedu. Powell během tiskové konference uvedl, že právě právní spory ho vedly k rozhodnutí v instituci zůstat. Evropské centrální banky čeká složité rozhodování Vedle Fedu se pozornost investorů přesouvala také na Evropskou centrální banku a Bank of England, které měly během čtvrtka zveřejnit svá rozhodnutí o úrokových sazbách. Evropská centrální banka měla podle očekávání ponechat depozitní sazbu na 2 %. Trhy však začínaly stále více spekulovat o možnosti dalšího zvýšení sazeb na červnovém zasedání právě kvůli růstu cen ropy. Evropská ekonomika je totiž na dražších energiích výrazně závislá, což zvyšuje riziko dalšího inflačního tlaku. Bank of England měla rovněž ponechat sazby beze změny na úrovni 3,75 %. Britská centrální banka však současně čelí složité kombinaci zpomalující ekonomiky a přetrvávající inflace. Investoři tak nyní sledují především to, jak dlouho budou muset centrální banky držet vyšší sazby v prostředí rostoucích cen energií a pokračující geopolitické nejistoty.