Série ukrajinských dronových útoků na klíčové ruské přístavy v Baltském moři připravila exportéry o bezmála 970 milionů dolarů během jediného týdne. Výpadky produkce zasáhly globální trh s naftou, jejíž asijské ceny se zdvojnásobily, zatímco export z terminálu Usť-Luga klesl o 70 procent. Ruské firmy ztrácejí důvěru ve státní ochranu a do budování vlastní protidronové obrany musí investovat miliardy rublů z vlastních zdrojů.   Úder na energetické tepny a miliardové ztráty Ukrajinská ofenziva vedená pomocí bezpilotních letounů začíná vážně narušovat schopnost Ruska těžit z aktuálního růstu cen na komoditních trzích. Zatímco globální napětí a válečný konflikt na Blízkém východě šroubují ceny energií vzhůru, Moskva naráží na zásadní problém. Samotný Kreml již musel neochotně přiznat, že jeho kapacity k ochraně klíčové exportní infrastruktury jsou značně omezené. Válka, kterou prezident Vladimir Putin rozpoutal, se tak ve svém pátém roce začíná citelně propisovat do ruských strategických zisků. Mimořádné příjmy Moskvy sice zůstávají na papíře vysoké, k čemuž přispívá fakt, že ropa Brent Crude (BZ=F) se aktuálně obchoduje nad hranicí 100 dolarů za barel. Přímé údery na dva hlavní ruské exportní uzly v Baltském moři však tuto finanční výhodu rapidně mažou. Jen od počátku minulého týdne zasáhlo přístavy Primorsk a Usť-Luga celkem pět masivních útoků. Podle Boryse Dodonova, vedoucího oddělení energetických a klimatických studií na Kyjevské škole ekonomie, stály tyto incidenty ruské exportéry v týdnu do 29. března zhruba 970 milionů dolarů na ušlých tržbách. Ztráty jsou o to bolestivější, že Primorsk a Usť-Luga společně zajišťují více než 40 procent celkové ruské kapacity pro námořní export ropy. Západní bezpečnostní představitelé uvádějí, že jen v samotném Primorsku lehla popelem ropa v hodnotě 200 milionů dolarů. Ukrajinské síly navíc udeřily i na největší ruský ropný terminál v Černém moři. Noční útok na Novorossijsk vyvolal rozsáhlý požár, přičemž videa na sociálních sítích zachytila valící se oblaka černého kouře. Místní úřady následně potvrdily deset zraněných osob. Při tomto úderu byla podle velitele ukrajinských Sil bezpilotních systémů zasažena i ruská fregata Admiral Makarov. Toto plavidlo, které se aktivně podílelo na raketových útocích proti ukrajinským městům, je neoficiálně považováno za vlajkovou loď Černomořské flotily od potopení křižníku Moskva v roce 2022. Rozsah poškození lodi zatím není plně zmapován. Analytik trhu s ropou ze společnosti Seala AI, Vladimir Nikitin, odhaduje, že nakládka v terminálech by mohla být částečně obnovena v řádu dnů. Plná obnova zničených nádrží si však vyžádá měsíce. Zpracovatelské linky společnosti Novatek (NOVKY) v Usť-Luze se budou podle jeho slov opravovat více než měsíc. Globální dopady na trhy a neústupnost Kyjeva Důsledky ukrajinských operací se přelévají daleko za hranice východní Evropy. Podle obchodníků s ropou jsou globální dopady nejvíce patrné na trzích s naftou, klíčovou petrochemickou surovinou nezbytnou pro výrobu plastů. Cenová data agentury Argus ukazují, že ceny nafty v Asii se od začátku války zdvojnásobily. Terminál Usť-Luga přitom historicky pokrývá zhruba osm procent celosvětové nabídky této suroviny. Během posledního březnového týdne se však jeho export po sérii útoků propadl o dramatických 70 procent. Tlak na globální energetické trhy, které se již tak vzpamatovávají z nedávného uzavření Hormuzského průlivu, donutil některé země k diplomatické intervenci. Zahraniční partneři požádali Ukrajinu, aby svou kampaň zmírnila a ulevila tak napjaté situaci. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj však tyto signály odmítl s tím, že Kyjev zastaví své operace pouze v případě, že Moskva ukončí svou válečnou kampaň. Ukrajinské velení otevřeně deklaruje, že cílem je vytvořit kritický nedostatek kapacit a donutit nepřítele k zastavení produkce. Ukrajina navíc své údery diverzifikuje. Kromě ropné infrastruktury se zaměřuje i na závody na výrobu hnojiv, které produkují chemikálie využitelné na frontové linii. Únorový zásah takového podniku v západní Smolenské oblasti si vyžádal sedm obětí. Poškozena byla také rafinerie Norsi patřící gigantu Lukoil (LUKOY) v Nižegorodské oblasti, kam podle nedělního vyjádření místního guvernéra Gleba Nikitina dopadly trosky sestřelených dronů. Guvernér Leningradské oblasti Alexandr Drozdenko na platformě Telegram přiznal, že situace v okolí zasažených zařízení zůstává mimořádně složitá. Upozornil, že nelze očekávat žádný pokles intenzity těchto bezprecedentních útoků. Zdroj blízký ruskému ministerstvu obrany navíc konstatoval, že ukrajinský průmysl dronů dlouhého doletu v současnosti zastiňuje moskevskou produkci, a to navzdory neustálým ruským náletům na ukrajinské výrobní kapacity. Selhání státní obrany a frustrace ruského byznysu Úspěšnost ukrajinských úderů odhaluje fatální mezery v ruském bezpečnostním aparátu. Rusko sice vyvinulo vícevrstvý obranný systém zahrnující elektronické rušení, fyzické bariéry a nasazení vojenských záložníků, avšak proti technologickému pokroku ukrajinských zbraní to zjevně nestačí. Státní gigant Rosneft (OJSCY) sice disponuje vlastními systémy elektronického boje určenými proti dálkově řízeným dronům letícím ve výšce nad 35 metrů, ty jsou však podle uniklé zprávy ukrajinské zpravodajské firmy Dallas téměř k ničemu. Nejnovější ukrajinské modely totiž létají na základě předem naprogramovaných souřadnic zcela bez rádiového spojení. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov nedávno prohlásil, že Rusko vyvíjí intenzivní úsilí k ochraně své energetické infrastruktury, ale zároveň přiznal nemožnost zajistit stoprocentní bezpečnost. Toto vyjádření vyvolalo vlnu hněvu mezi ruskými proválečnými blogery. Egor Guzenko, známý pod pseudonymem Number Thirteen, označil tato slova za nehoráznou lež. Mnozí blogeři navíc obviňují pobaltské státy, že umožňují průlet ukrajinských dronů svým vzdušným prostorem, na což Peskov reagoval hrozbou nezbytných opatření v případě, že by se evropská asistence prokázala. Neschopnost státu ochránit strategický průmysl nutí ruské podniky platit si obranu z vlastních kapes. Deník Kommersant uvedl, že do jara 2025 bude nuceno nainstalovat protidronové systémy až 80 procent civilních podniků. Prezident Putin sice loni na podzim podepsal zákon umožňující nasazení záložníků k ochraně kriticky důležitých objektů, v praxi to však znamená, že zaměstnanci často hlídají svá vlastní pracoviště. Podle šéfa obranného výboru Státní dumy Andreje Kartapolova tvoří tito záložníci mobilní palebné skupiny vybavené kulomety na korbách vojenských vozidel. Efektivita těchto opatření je však v podnikatelských kruzích přijímána s hlubokou skepsí. Jeden z vysoce postavených ruských byznysmenů situaci sarkasticky komentoval otázkou, k čemu jsou dobré hlídky s praky. Jeho společnost musela u všech svých závodů postavit pozorovací věže a natáhnout mezi nimi ochranné sítě, což si vyžádalo investici ve výši 1,5 miliardy rublů, tedy necelých 20 milionů dolarů. Ruský průmysl tak kromě samotných škod čelí i obrovským dodatečným nákladům, přičemž státní pomoc je podle zástupců byznysu prakticky nulová.