Investiční gigant Vanguard v dubnu provede štěpení akcií u pěti svých vybraných burzovně obchodovaných fondů, čímž sníží jejich cenu pod hranici sta dolarů. Vlajkové fondy vázané na index S&P 500 a celkový americký trh se štěpení nedočkají, přestože se jejich nominální cena pohybuje ve stovkách dolarů. Hlavním motivem tohoto kroku není pouhé zpřístupnění fondů drobným investorům, ale sofistikovaná snaha o zúžení rozpětí mezi nákupní a prodejní cenou.   Překvapivé rozhodnutí a seznam vyvolených Mnoho drobných investorů dlouhodobě vyhlíží okamžik, kdy investiční společnost Vanguard přistoupí ke štěpení svého vlajkového fondu Vanguard S&P 500 ETF (VOO) . S cenou přesahující 600 dolarů za jedinou akcii se tento nástroj stává pro menší portfolia hůře dostupným. Pokud jste však doufali, že se v dohledné době dočkáte cenově přijatelnějšího vstupu, přichází poměrně zásadní vystřízlivění. Vanguard sice čerstvě oznámil štěpení hned pěti svých burzovně obchodovaných fondů, avšak jeho nejznámější produkt navázaný na široký index S&P 500 (^GSPC) na tomto seznamu chybí. Stejný osud potkal i Vanguard Total Stock Market ETF (VTI) , což je vůbec nejstarší a druhý největší fond z dílny tohoto správce aktiv. Přestože se jeho akcie obchodují vysoko nad hranicí 300 dolarů, což by z logiky věci mohlo k podobnému kroku vybízet, vedení společnosti se rozhodlo jej do dubnové vlny štěpení nezahrnout. Zelenou naopak dostala pětice jiných fondů, přičemž některé z nich se paradoxně obchodují za nižší ceny než výše zmínění giganti. Změny, které vstoupí v platnost 21. dubna, se dotknou fondů spravujících desítky až stovky miliard dolarů. Největším z nich je Vanguard Growth ETF (VUG) s objemem aktiv ve výši 188 miliard dolarů. Při současné ceně kolem 442 dolarů projde štěpením v poměru 6:1, což srazí hodnotu jedné akcie na zhruba 74 dolarů. Podobný osud čeká i Vanguard Mega Cap Growth ETF (MGK) , který při ceně 372 dolarů a aktivech 28 miliard dolarů projde štěpením 5:1, čímž se jeho nová cena ustálí rovněž poblíž 74 dolarů. Do výběru se dostal také Vanguard S&P 500 Growth ETF (VOOG) s cenou 413 dolarů a objemem 21 miliard dolarů. Zde se uplatní poměr 6:1, což bude znamenat pokles na zhruba 69 dolarů. Čtvrtým v pořadí je Vanguard Mid-Cap ETF (VO) , který se ze současných 291 dolarů při štěpení 4:1 dostane na 73 dolarů. Výčet uzavírá technologicky zaměřený Vanguard Information Technology ETF (VGT) . Ten je s cenou 713 dolarů nejdražší z celé skupiny, a proto projde radikálnějším štěpením 8:1, což jeho cenu sníží na přibližně 89 dolarů. Skrytá mechanika trhu a boj o efektivitu Na první pohled by se mohlo zdát, že hlavním a jediným impulsem ke štěpení akcií je jejich vysoká nominální hodnota. Celá myšlenka tohoto korporátního kroku přece historicky spočívá v tom, aby se cenné papíry staly přístupnějšími pro širší masu investorů. Všech pět vybraných fondů skutečně sníží svou cenu ze stovek dolarů na dvouciferné částky. Rychlé štěpení v poměru 8:1 by přitom naprosto stejnou službu prokázalo i vlajkovému fondu VOO, zatímco fondu VTI by stačil poměr 4:1. Skutečnost je však mnohem komplexnější. Analytický přístup společnosti Vanguard je mnohem sofistikovanější než pouhé sledování pevně stanoveného cenového limitu. Samotné prohlášení firmy tuto realitu nijak neskrývá. Podle oficiálního vyjádření je při rozhodování zvažována celá řada faktorů, mezi které patří nejen tržní cena fondu, ale především rozpětí mezi nákupní a prodejní cenou a celkový objem obchodování. Právě zde se ukrývá klíč k pochopení toho, proč některé fondy zůstaly stranou. Rozpětí mezi nákupní a prodejní cenou, známé jako bid-ask spread, představuje rozdíl mezi částkou, kterou jsou kupující ochotni zaplatit, a částkou, kterou prodejci požadují. Pokaždé, když investor zadá tržní pokyn, efektivně platí polovinu tohoto rozpětí jako skrytý transakční náklad. U vysoce likvidních fondů, jakým je právě VOO, činí tento náklad zhruba jeden cent na akcii. U méně obchodovaných fondů, jako je například VOOG, se však toto rozpětí může vyšplhat až na 45 centů. Z procentuálního hlediska se sice díky vysoké nominální ceně akcií stále nejedná o dramatické číslo, nicméně pro instituci, jejíž celá filozofie stojí na minimalizaci poplatků a maximalizaci výnosů pro akcionáře, představuje i takto drobná neefektivita problém. Zmíněná pětice vybraných fondů se vyznačuje znatelně nižším objemem obchodů a mírně širším rozpětím než nesmírně populární a vysoce likvidní VOO a VTI. Optimalizace portfolia a odkaz zakladatele Abychom pochopili reálný dopad těchto tržních nedokonalostí, stačí se podívat na jednoduchý příklad. Pokud by se investor rozhodl nakoupit sto akcií růstového fondu VOOG s rozpětím 45 centů, fakticky by tak odevzdal tvůrcům trhu 22,50 dolaru. Tento skrytý poplatek je nevratný a nelze si jej ani odečíst z daní. Právě z tohoto důvodu Vanguard neštěpí svůj hlavní fond vázaný na S&P 500 – tento nástroj v současné chvíli zkrátka žádnou pomoc nepotřebuje, neboť funguje s maximální možnou efektivitou, jaké lze u ETF dosáhnout. Pětice fondů zařazená na dubnový seznam je sice kvalitní, ale z pohledu tržní mikrostruktury nedosahuje naprosté dokonalosti. Očekává se, že nižší cena akcií přiláká více aktivních obchodníků, což následně zvýší celkový objem obchodování a přirozeně zúží rozpětí mezi nabídkou a poptávkou. Vanguard tak svým fondům v podstatě dopřává technickou údržbu. Zesnulý zakladatel společnosti Jack Bogle, který zasvětil svůj život boji proti zbytečným investičním nákladům, by tomuto kroku nepochybně tleskal. Pro stávající držitele těchto pěti fondů se z praktického hlediska nic nemění. Po datu štěpení budou vlastnit úměrně vyšší počet akcií za adekvátně nižší cenu, přičemž celková hodnota jejich investice zůstane naprosto stejná. Celý proces navíc nezakládá žádnou daňovou povinnost a nevyžaduje ze strany akcionářů žádnou aktivní součinnost. Mechanismus proběhne zcela automaticky na pozadí jejich makléřských účtů. Situace je však odlišná pro ty, kteří tyto nástroje dosud pouze sledovali a vyčkávali na příznivější vstupní bod. Minimální částka potřebná k nákupu se brzy výrazně sníží. Po dokončení štěpení bude možné pořídit podíl v kterémkoli z těchto fondů za méně než 90 dolarů, za předpokladu, že trhy v nadcházejících týdnech nezažijí raketový růst. Tento krok výrazně usnadní strategii pravidelného investování a umožní drobným investorům efektivněji vyvažovat svá portfolia, aniž by museli jednorázově vázat stovky dolarů.