Energetický sektor zažívá bezprecedentní čtrnáctitýdenní růstovou sérii a s výnosem 36,5 % od začátku roku drtivě překonává širší trh i slábnoucí technologie. Přerušení dopravy přes Hormuzský průliv odřízlo 20 % globálních dodávek LNG, což odhalilo kritickou zranitelnost katarského exportu a nutí Asii k návratu k uhlí. Odhadované výpadky globálních dodávek ropy dosahují až 8,2 milionu barelů denně, přičemž Wall Street očekává, že ceny komodity zůstanou zvýšené po delší dobu.   Ropná renesance a úprk od technologických akcií Dlouho zkoušení investoři do energetiky mají konečně pádný důvod k oslavám. Tento tradiční sektor je na nejlepší cestě překonat širší trh historicky nejvyšším rozdílem. Za tímto raketovým vzestupem stojí smrtící kombinace eskalujícího konfliktu na Blízkém východě, skokově rostoucí poptávky po energiích vyvolané boomem umělé inteligence a masivní rotace kapitálu směrem od předražených růstových a technologických titulů. Současná čtrnáctitýdenní vítězná série energetického sektoru suverénně zastiňuje všechny předchozí býčí trendy. Překonává dokonce i legendární devítitýdenní rally z roku 2007, která byla tehdy poháněna téměř padesátiprocentním skokem cen ropy v důsledku tehdejšího blízkovýchodního napětí. Širší Index S&P 500 (^GSPC) zažívá v tomto ohledu drtivou porážku. Zatímco energetický segment indexu S&P 500 vygeneroval od začátku roku impozantní zhodnocení ve výši 36,5 %, samotný hlavní index se ve stejném časovém rámci propadl o 4,6 %. Ropné a plynárenské tituly tak s naprostou lehkostí deklasovaly kdysi nedotknutelný technologický sektor, který odepsal 10,0 %. Tento dramatický přesun kapitálu se nevyhnul ani tradičně defenzivním baštám ekonomiky. Energetika svým výkonem zastínila i sektor veřejných služeb, který si připsal 7,5 %, spotřební zboží s růstem o 7,0 % a zdravotnictví, jež zaznamenalo pokles o 5,3 %. Trh tak vysílá jasný signál, že v době geopolitické nejistoty a energeticky náročné technologické revoluce hledají investoři hmatatelné hodnoty. Američtí a evropští giganti v čele pelotonu Tahouny této bezprecedentní jízdy jsou především americké ropné kolosy, které hlásí masivní přílivy kapitálu. Společnost Exxon Mobil (XOM) od začátku roku doručila investorům zhodnocení 33,1 %. Konkurenční Chevron Corp. (CVX) nezůstává s růstem o 28,5 % příliš pozadu, avšak skutečnou hvězdou se stala firma Occidental Petroleum (OXY) , jejíž akcie vystřelily o ohromujících 49,6 %. Tím však výčet úspěchů na americkém kontinentu nekončí. Korporace ConocoPhillips (COP) si připsala 35,8 % a rafinérský gigant Marathon Petroleum (MPC) zaznamenal prudký nárůst o 43,8 %. Tyto hodnoty jasně ilustrují, že investoři agresivně přeceňují hodnotu stabilních peněžních toků, které tyto korporace generují v prostředí omezené globální nabídky. Evropští těžařští giganti přitom v tomto globálním závodě rozhodně nehrají druhé housle. Lídrem starého kontinentu se stala norská Equinor ASA (EQNR) , která od začátku roku vyletěla o fantastických 69,2 %. Italská Eni S.p.A. (E) posílila o 43,9 %, zatímco francouzská TotalEnergies (TTE) si připsala solidních 36,5 %. Britské ropné stálice rovněž těžily z tohoto příznivého makroekonomického větru. Společnost BP Plc. (BP) zhodnotila o 31,8 % a nadnárodní korporace Shell Plc. (SHEL) přidala ke své tržní kapitalizaci 24,3 %. Tato synchronizovaná rally napříč kontinenty potvrzuje, že současný trend není jen lokální anomálií, ale globálním strukturálním posunem. Geopolitické otřesy a zranitelnost globálních dodávek K úlevě mnoha investorů to vypadá, že současná ropná bonanza by mohla mít dlouhodobější trvání. Analytici z Wall Street predikují, že Surová ropa (CL=F) si udrží vyšší cenové hladiny po podstatně delší dobu. Podle odhadů banky StanChart snížila válka na Blízkém východě globální dodávky ropy o masivních 7,4 až 8,2 milionu barelů denně (mb/d). Detailní pohled na výpadky ukazuje rozsah krize. Irácká produkce se propadla o 2,9 mb/d, Saúdská Arábie ztratila 2,0 až 2,5 mb/d, Spojené arabské emiráty přišly o 0,5 až 0,8 mb/d a Katar s Kuvajtem shodně odepsaly po 0,5 mb/d. Komoditní experti navíc odhadují, že íránská produkce je o rovný milion barelů denně nižší než v období před vypuknutím konfliktu. StanChart důrazně upozorňuje, že veškerý export, který bylo možné odklonit z rizikového Hormuzského průlivu, již odkloněn byl. To znamená, že dokud nedojde k uvolnění blokády, nelze očekávat žádné smysluplné navýšení globálních dodávek. Saúdská Arábie v reakci na to maximálně využívá dočasnou dodatečnou kapacitu svého ropovodu East-West, aby zvýšila tranzitní objemy k Rudému moři na 7 milionů barelů denně. Zastavení pohybu tankerů přes Hormuzský průliv má navíc devastující dopad na trh se zkapalněným zemním plynem, když odřízlo přibližně 20 % globální nabídky LNG. Tato paralýza naplno obnažila strukturální zranitelnost Perského zálivu. Katar se ocitl v extrémně ohrožené pozici, jelikož téměř veškerý jeho export LNG pochází z terminálu Ras Laffan a musí nutně proplout tímto úzkým námořním hrdlem, aby dosáhl mezinárodních trhů. Nahradit katarské dodávky LNG je v krátkodobém horizontu naprosto nemožné, což vede k extrémní volatilitě na trzích s plynem. Důsledky jsou dalekosáhlé. Velcí asijští importéři jsou nyní nuceni aktivně rebalancovat svůj energetický mix. Aby zvládli omezené dodávky, snížili závislost na nevyzpytatelných spotových trzích a udrželi energetickou bezpečnost, masivně se vracejí k výrobě elektřiny z uhlí a jaderné energie.