Cena zlata propadla o více než dvě procenta v reakci na selhání mírových rozhovorů mezi USA a Íránem a vyhlášení námořní blokády. Americká armáda zahájila operace v Hormuzském průlivu, což okamžitě vyvolalo prudký nárůst cen ropy a zemního plynu na světových trzích. Rostoucí inflační rizika a březnová data o spotřebitelských cenách v USA nutí investory přehodnotit očekávání ohledně snižování sazeb Federálním rezervním systémem.   Geopolitický zlom a námořní blokáda v Hormuzu Globální finanční trhy zasáhla vlna nejistoty poté, co víkendová vyjednávání mezi Spojenými státy a Íránem skončila bez dosažení dohody. Naděje na transformaci křehkého příměří v trvalý mír po šesti týdnech intenzivního konfliktu na Blízkém východě se rozplynuly, což přimělo Washington k radikálnímu kroku. Zlato (GC=F) v reakci na tento vývoj zaznamenalo prudký pokles, když se investoři začali obávat dopadů eskalace na globální cenovou stabilitu. Americké vojenské velení oznámilo, že v pondělí v 10:00 východoamerického času zahajuje úplnou blokádu Hormuzského průlivu. Tato klíčová námořní tepna, která spojuje Perský záliv se světovými trhy, je kritickým bodem pro globální energetickou bezpečnost. Před vypuknutím války tudy procházela celá pětina světové produkce ropy a zkapalněného zemního plynu, což z průlivu činí strategické hrdlo světové ekonomiky. Prezident Donald Trump situaci dále vyostřil prohlášením, že Spojené státy budou zadržovat jakékoli plavidlo, které zaplatí Íránu poplatek za bezpečný průjezd Hormuzem. Tento krok fakticky odřízl jednu z nejdůležitějších obchodních tras světa a vyvolal okamžitý šok v dodavatelských řetězcích energií. Ropa (CL=F) i zemní plyn (NG=F) reagovaly na tyto zprávy strmým růstem cen, což jen prohloubilo obavy z nové inflační spirály. Cena drahého kovu se během pondělního obchodování propadla až o 2,2 % a krátce se ocitla pod hranicí 4 650 dolarů za unci, než v pozdějších hodinách část ztrát smazala. Podle Parase Gupty ze společnosti Union Bancaire Privée víkendové události jasně ohrozily stabilitu regionu a pravděpodobně povedou k prodloužení celého konfliktu. Přestože zlato obvykle slouží jako bezpečný přístav, aktuální tlak na růst nákladů na energie mění tržní dynamiku v neprospěch neúročených aktiv. Inflační hrozba a jestřábí postoj centrálních bank Hlavním faktorem, který táhne drahé kovy ke dnu, je obnovený strach z nekontrolované inflace. Čerstvá data z úřadu Bureau of Labor Statistics ukázala, že březnová inflace v USA rostla nejrychlejším tempem za téměř čtyři roky. Za téměř tři čtvrtiny tohoto měsíčního nárůstu byl zodpovědný rekordní skok v cenách benzínu, což předznamenává další komplikace pro americkou ekonomiku i měnovou politiku Federálního rezervního systému. Prudké zdražení energií v důsledku blokády Hormuzu zvyšuje pravděpodobnost, že centrální banky budou muset odložit plánované snižování úrokových sazeb, nebo se dokonce uchýlit k jejich dalšímu zvýšení. Pro zlato, které nenabízí žádný výnos, představuje prostředí vysokých úrokových sazeb zásadní překážku. Investoři v takových chvílích upřednostňují aktiva s pevným výnosem, což se projevilo i na akciových trzích, kde index S&P 500 (^GSPC) a jeho futures zamířily do červených čísel. Analytik Manav Modi ze společnosti Motilal Oswal Financial Services upozornil, že zvýšená inflační očekávání nadále komplikují výhled politiky Fedu a posilují narativ o setrvání sazeb na vysokých úrovních po delší dobu. Zlato se tak ocitlo v sevření mezi geopolitickou podporou na jedné straně a makroekonomickými protivětry na straně druhé. Tato schizofrenní situace na trhu vede k vysoké volatilitě, kterou pociťují i ostatní drahé kovy. Americký dolar (DX=F) v reakci na napětí posílil o 0,5 %, což pro zlato kótované v americké měně představuje další zátěž. Silnější dolar zdražuje nákup kovu pro zahraniční investory, což v kombinaci s rostoucími výnosy dluhopisů vytváří toxický koktejl pro komoditní býky. Trh se nyní soustředí na to, zda centrální bankéři upřednostní boj s inflací před rizikem zpomalení hospodářského růstu. Strukturální posuny v portfoliích a výhled pro drahé kovy Od začátku konfliktu na konci února odepsalo zlato přibližně 10 % své hodnoty. V prvních týdnech války byl pokles poháněn především likviditní krizí, kdy byli investoři nuceni vyprodávat své pozice v kovu, aby pokryli ztráty v jiných částech svých portfolií. V poslední době se však zlato pokoušelo o návrat, když se pozornost trhu přesunula k rizikům spojeným se zpomalujícím ekonomickým výkonem, což částečně kompenzovalo vliv vysoké inflace. Zajímavý obrat v přístupu k drahým kovům naznačuje švýcarská privátní banka Union Bancaire Privée, která začala zlato postupně přidávat do klientských portfolií. Poté, co banka dříve snížila expozici na pouhá 3 %, nyní vidí prostor pro návrat k původním 10 %. Tento krok naznačuje, že i přes aktuální pondělní propad vidí někteří institucionální hráči v drahých kovech dlouhodobou hodnotu jako pojistku proti systémovým rizikům. Podle Daniela Hynese, hlavního komoditního stratéga ANZ Banking Group, by zlato mohlo v krátkodobém horizontu testovat svá nedávná minima kolem úrovně 4 650 dolarů za unci. Hynes se však domnívá, že by se kov mohl na těchto hodnotách udržet, neboť rostoucí obavy z hospodářského útlumu budou i nadále poskytovat určitou míru podpory. Trh se nyní nachází ve fázi hledání nové rovnováhy mezi energetickým šokem a ochlazením globální poptávky. Výprodej se v pondělí nevyhnul ani ostatním kovům v sektoru. Stříbro (SI=F) kleslo o 1,8 % na 74,53 dolaru za unci. Zatímco platina (PL=F) zůstala bez výraznějších změn, palladium (PA=F) si připsalo mírné zisky. Celková nálada na komoditních trzích zůstává pod tlakem geopolitického napětí v Hormuzu, které má potenciál překreslit mapu globálního obchodu s energiemi na mnoho měsíců dopředu.