Investoři reagují na možné uklidnění konfliktu na Blízkém východě. Akciové trhy rostly kvůli naději na dohodu s Íránem Cena ropy Brent klesla pod hranici 100 dolarů Hormuzský průliv zůstává klíčovým bodem jednání Investoři dál sledují riziko vyšší inflace a sazeb Globální finanční trhy na začátku týdne výrazně posílily díky rostoucím nadějím na možné dosažení dlouhodobější dohody mezi Spojenými státy a Íránem. Optimismus investorů podpořily zprávy naznačující, že obě země se přiblížily rámcové dohodě o ukončení konfliktu, který trvá více než dva měsíce. Evropské akcie zaznamenaly výrazný růst. Panevropský index Stoxx 600 posílil o více než jedno procento a dostal se poblíž nejvyšších úrovní od začátku března. Růst zaznamenaly také akciové trhy v Německu a Francii. Pozitivní nálada se přenesla i na futures na americké akciové indexy. Futures na Dow Jones rostly přibližně o 0,8 procenta, futures na index S&P 500 přidávaly kolem 0,9 procenta a technologický Nasdaq 100 posiloval o více než jedno procento. Obchodování však bylo částečně utlumené kvůli svátku Memorial Day ve Spojených státech. Uzavřené zůstaly americké akciové trhy a nižší aktivita byla patrná i v některých evropských regionech. Investoři sledují především možnost znovuotevření Hormuzského průlivu, který představuje jednu z nejdůležitějších tras světového obchodu s ropou. Přes tuto oblast proudí přibližně pětina globálních dodávek ropy a omezení dopravy v posledních týdnech výrazně destabilizovalo energetické trhy. Ropa prudce oslabila, Brent spadl pod 100 dolarů Nejvýraznější pohyb byl vidět na trhu s ropou. Cena severomořské ropy Brent se během pondělního obchodování propadla o více než šest procent a dostala se pod hranici 100 dolarů za barel. Přesto ropa zůstává výrazně dražší než před začátkem konfliktu, kdy se obchodovala kolem 70 dolarů za barel. Trhy totiž stále počítají s tím, že geopolitické napětí na Blízkém východě bude pokračovat i v případě částečného diplomatického pokroku. V posledních týdnech byly ceny energií pod silným tlakem kvůli omezení provozu v Hormuzském průlivu. Prakticky zastavená tankerová doprava vedla k prudkému růstu cen ropy, benzínu i nafty a zvýšila obavy z další inflační vlny po celém světě. Právě vyšší ceny energií vedly investory k přesvědčení, že centrální banky mohou být nuceny držet úrokové sazby na vyšších úrovních delší dobu, případně je dále zvyšovat. Pondělní pokles cen ropy ale část těchto obav zmírnil. Trhy nyní vyhodnocují, zda případná dohoda mezi Washingtonem a Teheránem skutečně povede ke stabilizaci dodávek energií. Významnou roli sehrály také informace, že Írán údajně nebude vybírat poplatky od lodí proplouvajících Hormuzským průlivem. Tím by se zmírnila jedna z hlavních obav trhu spojených s možným ekonomickým tlakem na globální obchod. Dohoda zatím není definitivní, trhy zůstávají opatrné Přestože trhy reagovaly velmi pozitivně, představitelé obou stran současně zmírňovali očekávání rychlého uzavření dohody. Podle íránského ministerstva zahraničí sice obě země dospěly ke shodě v řadě oblastí, memorandum ale zatím neobsahuje konkrétní podmínky týkající se správy Hormuzského průlivu. Důležitou součástí jednání zůstává také íránský jaderný program. Návrh dohody údajně obsahuje závazek Íránu neusilovat o vývoj jaderných zbraní a zahájit další jednání o budoucnosti obohacování uranu. Právě otázka jaderného programu byla spolu s blokádou Hormuzského průlivu jedním z hlavních důvodů eskalace konfliktu po společné vojenské operaci Spojených států a Izraele proti Íránu na konci února. Írán dlouhodobě tvrdí, že neusiluje o vývoj jaderné zbraně, zároveň ale odmítá americké požadavky na předání zásob obohaceného uranu. Opatrnější tón zvolil také Donald Trump. Americký prezident uvedl, že svým vyjednavačům doporučil nespěchat s uzavřením dohody a zdůraznil, že blokáda íránských přístavů zůstane v platnosti až do definitivního podpisu a potvrzení dohody. Také americký ministr zahraničí Marco Rubio uvedl, že Spojené státy budou pokračovat v diplomatických jednáních, zároveň ale varoval před alternativními scénáři, pokud jednání selžou. Trhy dál sledují hlavně geopolitická rizika Pondělní růst akcií a pokles cen ropy ukázaly, jak citlivě finanční trhy reagují na jakékoliv informace spojené s konfliktem na Blízkém východě. Investoři v posledních měsících výrazně přehodnocovali očekávání ohledně inflace, úrokových sazeb i budoucího ekonomického růstu právě kvůli vývoji cen energií. Případné znovuotevření Hormuzského průlivu by mohlo výrazně pomoci stabilizovat globální energetické trhy a zmírnit inflační tlaky v řadě ekonomik. Současně ale zůstává zřejmé, že trhy už nevěří v rychlý návrat situace k podmínkám před začátkem konfliktu. Geopolitické riziko zůstává vysoké a investoři počítají s tím, že ceny energií budou pravděpodobně dlouhodobě volatilnější než v minulých letech. Právě proto zůstává další vývoj jednání mezi USA a Íránem jedním z nejdůležitějších faktorů pro akciové, komoditní i měnové trhy v následujících týdnech.