Česká ekonomika v březnu vykázala pozitivní výsledky v průmyslu i stavebnictví. Klíčové body Průmyslová výroba v březnu vzrostla o 0,9 % Stavebnictví zrychlilo meziroční růst na 5,8 % Přebytek zahraničního obchodu dosáhl 31,9 miliardy korun Konflikt na Blízkém východě ohrožuje další vývoj ekonomiky Průmyslová výroba meziročně vzrostla o 0,9 %, zatímco stavební produkce zrychlila tempo růstu na 5,8 %. Zlepšil se také zahraniční obchod, jehož přebytek dosáhl 31,9 miliardy korun. Přestože data na první pohled působí optimisticky, ekonomové upozorňují, že další vývoj může výrazně ovlivnit konflikt na Blízkém východě a růst cen energií. Právě březen byl prvním měsícem, kdy se geopolitické napětí začalo výrazněji promítat do ekonomiky a globálních dodavatelských řetězců. Vedle pozitivních čísel tak stále více sílí obavy, že současný růst může být pouze krátkodobý a v dalších měsících začne český průmysl i stavebnictví čelit výrazně složitějším podmínkám. Zdroj: Shutterstock Průmyslová výroba rostla hlavně díky kovozpracování Průmyslová produkce v březnu meziročně vzrostla o 0,9 %, což znamenalo zpomalení oproti únorovému růstu o 1,3 %. Hlavním tahounem byl především kovozpracující průmysl. Produkce rostla také v chemickém průmyslu, potravinářství a výrobě nápojů. U části odvětví se ale podle statistiků projevil vliv nižší srovnávací základny z minulého roku. Naopak pokles zaznamenalo odvětví oprav a instalací strojů a zařízení, kde se projevila vysoká loňská základna. Pozitivní signál přinesl také vývoj nových zakázek. Jejich hodnota ve sledovaných průmyslových odvětvích meziročně vzrostla o 1,2 %. Část ekonomů ale upozorňuje, že samotný růst průmyslu nemusí být tak silný, jak čísla naznačují. Firmy se totiž podle nich mohly snažit rychle předzásobit kvůli obavám z problémů v globálních dodavatelských řetězcích a dalšího růstu cen komodit po eskalaci konfliktu na Blízkém východě. Právě uzavření Hormuzského průlivu a rostoucí ceny energií představují pro evropský průmysl významné riziko. Česká ekonomika je silně průmyslově orientovaná a výrazně závislá na dovozu energií i surovin. Jakékoliv dlouhodobější narušení globální dopravy nebo další růst cen ropy by proto mohl výrazně zvýšit výrobní náklady firem. Stavebnictví zrychlilo růst díky pozemním stavbám Výrazně lepší výsledek vykázalo stavebnictví. Stavební produkce meziročně vzrostla o 5,8 %, zatímco v únoru rostla o 4,1 %. Hlavním motorem bylo pozemní stavitelství, které meziročně posílilo o výrazných 10,8 %. Naopak inženýrské stavitelství, kam patří například výstavba silnic, železnic nebo energetických a telekomunikačních sítí, zaznamenalo pokles o 5,8 %. Podle ekonomů ale za slabším výkonem tohoto segmentu stála hlavně vysoká srovnávací základna z minulého roku. Pozitivní vývoj naznačují také data o stavebních povoleních. Úřady v březnu vydaly 5497 stavebních povolení, což představovalo meziroční růst o 13,4 %. Na druhou stranu počet nově zahájených bytů klesl o 5,5 % na 2979 jednotek. Dokončeno bylo 2688 bytů, což znamenalo meziroční pokles o 1,2 %. Část odborníků očekává, že stavebnictví by mohlo v dalších měsících těžit z pokračování velkých infrastrukturních projektů po schválení státního rozpočtu. Vývoj sektoru ale bude výrazně záviset také na cenách stavebních materiálů, energií a financování. Zahraniční obchod podpořil export aut i elektroniky Pozitivní výsledek přinesl také zahraniční obchod. Přebytek obchodní bilance v březnu meziročně vzrostl o 3,8 miliardy korun na 31,9 miliardy korun. Vývoz meziročně vzrostl o 6,5 % na 459,1 miliardy korun. Dovoz se zvýšil o 6 % na 427,2 miliardy korun. Zdroj: Shutterstock Kladné saldo podpořil především obchod s ostatními dopravními prostředky, kam patří například letadla, lodě, lokomotivy nebo jízdní kola. Silný zůstal také export automobilů a obchod s počítači a elektronickými zařízeními. Naopak negativní vliv na bilanci měl obchod s koksem a rafinovanými ropnými produkty, což souvisí právě s růstem cen energií. Exportéři upozorňují, že další vývoj obchodní bilance bude stále více záviset na cenách energetických komodit. Pokud by vysoké ceny energií přetrvávaly delší dobu, Česká republika jako čistý dovozce energií by čelila výraznému zhoršení obchodních podmínek a vyšším nákladům na dovoz. Právě konflikt s Íránem představuje podle ekonomů jedno z největších rizik pro český průmysl i stavebnictví v dalších měsících. Uzavření Hormuzského průlivu po útocích Spojených států a Izraele totiž komplikuje přepravu ropy a dalších surovin z Perského zálivu. To může vést nejen k dalšímu zdražení energií, ale také k problémům v dodavatelských řetězcích a tlaku na výrobní náklady evropských firem. Česká ekonomika tak sice v březnu vykázala relativně solidní výsledky, další vývoj ale bude výrazně záviset na tom, jak dlouho zůstane geopolitická situace napjatá a zda se podaří stabilizovat energetické trhy.