Evropská komise připravuje balíček opatření pro posílení strategické autonomie v digitální sféře. Nová pravidla mají omezit přístup amerických cloudových platforem k citlivým vládním a veřejným datům. Iniciativa reaguje na obavy z americké legislativy umožňující přístup k datům uloženým v zahraničí.   Ambiciózní plán pro posílení digitální suverenity starého kontinentu Evropská unie se nachází na prahu zásadní transformace svého digitálního ekosystému, která může výrazně překreslit mapu vlivu globálních technologických hráčů. Podle informací z diplomatických kruhů připravuje Evropská komise rozsáhlý legislativní rámec, pracovně nazvaný Tech Sovereignty Package, jehož cílem je radikálně snížit závislost členských států na zahraničních cloudových řešeních. Tento krok je vnímán jako přímá odpověď na rostoucí potřebu strategické autonomie v době, kdy se digitální infrastruktura stává klíčovým prvkem národní bezpečnosti. Oficiální představení tohoto balíčku se očekává již koncem května a jeho dopady pocítí především dominantní poskytovatelé ze Spojených států. Součástí připravované ofenzivy jsou dva klíčové pilíře: zákon o rozvoji cloudu a umělé inteligence, známý pod zkratkou CADA, a aktualizovaná verze zákona o čipech, tedy Chips Act 2.0. Tyto normy mají společný jmenovatel, kterým je podpora domácích řešení a stimulace vzniku robustní evropské infrastruktury. V centru pozornosti stojí zejména společnost Microsoft Corp. (MSFT) , která spolu s dalšími americkými giganty v současnosti ovládá lví podíl na evropském trhu. Brusel však dává jasně najevo, že éra nekritického přebírání zámořských technologií pro nejcitlivější úkony státní správy končí. Podle mluvčího Komise jde o moment, kdy se „Evropa probouzí a začíná jednat jednotně“. Diskuse uvnitř Komise se nyní soustředí na přesné definování sektorů, které budou muset povinně využívat výhradně evropské cloudové kapacity. Ačkoliv návrh nepředpokládá úplný zákaz působení amerických firem ve veřejných zakázkách, zavádí přísná omezení pro nakládání s daty, která vykazují vysokou míru citlivosti. Tento selektivní přístup má zajistit, že kritická infrastruktura zůstane pod plnou kontrolou evropských orgánů. Digitální suverenita se tak stává nikoliv jen politickým heslem, ale tvrdým legislativním požadavkem, který bude vyžadovat souhlas všech sedmadvaceti členských států unijního bloku. Právní rizika a konec dominance zámořských poskytovatelů Hlavním motorem těchto změn je prohlubující se nedůvěra v transatlantické sdílení dat, která byla akcelerována legislativními kroky Washingtonu. Zvláštní pozornost vyvolává americký zákon CLOUD Act z roku 2018, který dává tamním donucovacím orgánům pravomoc vyžádat si uživatelská data od amerických společností bez ohledu na to, kde jsou fyzicky uložena. Pro evropské vlády, které spravují citlivé údaje svých občanů prostřednictvím platforem jako Alphabet Inc. (GOOGL) , představuje tato právní konstrukce nepřijatelné riziko. Právě možnost, že by cizí mocnost mohla získat přístup k soudním nebo finančním záznamům, vede Brusel k prosazování takzvaných suverénních cloudových infrastruktur. Nová pravidla by se měla dotknout především tří strategických oblastí: finančních dat, soudnictví a zdravotnictví. V těchto sektorech by měla být vyžadována nejvyšší úroveň zabezpečení a lokalizace dat na území EU, pod dohledem evropských entit. Zatímco soukromý sektor prozatím zůstává stranou těchto striktních omezení, veřejná správa se má stát inkubátorem pro domácí technologické alternativy. Tento posun je patrný i v rétorice evropských představitelů, kteří upozorňují na zranitelnost kritických odvětví v důsledku přílišné koncentrace tržní síly v rukou několika málo subjektů mimo jurisdikci Evropské unie. Napětí v obchodních vztazích, které se vyostřilo v uplynulých letech, donutilo evropské metropole k přehodnocení svých rozpočtových priorit. Stále více prostředků je nyní alokováno na rozvoj open-source alternativ a posílení kybernetické odolnosti. Evropská komise již v dubnu vyslala jasný signál, když udělila zakázky v hodnotě 180 milionů eur čtyřem projektům zaměřeným na suverénní cloud. Je zajímavé, že i v tomto prostředí vznikají hybridní partnerství, jako je spolupráce mezi francouzskou skupinou Thales (HO.PA) a cloudovou divizí Googlu, což naznačuje, že cesta k úplné nezávislosti bude vyžadovat postupné kroky a technologické transfery. Cesta k nezávislosti a podpora lokálních technologických řešení Praktické kroky k omezení závislosti na americkém softwaru jsou již patrné v největších evropských ekonomikách. Francie se v tomto ohledu stala průkopníkem, když oznámila plošné zavádění vlastního videokonferenčního nástroje Visio. Tento vládní projekt má do roku 2027 plně nahradit komerční platformy, jako je populární Zoom Video Communications, Inc. (ZM) nebo Microsoft Teams, ve všech státních službách. Paříž argumentuje tím, že pro státní správu je nepřípustné spoléhat na nástroje, jejichž datové toky a bezpečnostní standardy nejsou plně pod kontrolou národních bezpečnostních úřadů. Tento trend diverzifikace směrem k domácím poskytovatelům má za cíl nejen zvýšit bezpečnost, ale také podpořit evropský technologický průmysl, který dlouhodobě zaostává za americkou a asijskou konkurencí. Veřejné zakázky jsou v tomto smyslu vnímány jako mocný nástroj průmyslové politiky. Pokud se podaří přesměrovat miliardové toky směřující do cloudu k evropským firmám, může to vytvořit dostatečný kapitálový základ pro vznik skutečných evropských šampionů. Komise věří, že vytvořením poptávky po suverénních řešeních podnítí vstup nových a inovativních hráčů na trh, což v konečném důsledku zvýší konkurenceschopnost celého bloku. Situace je však komplikovaná stávající hlubokou integrací amerických služeb do každodenního chodu úřadů. Přechod na nové systémy nebude levný ani rychlý, což si uvědomují i tvůrci politiky v Bruselu. Přesto převládá názor, že cena za pokračující digitální závislost by mohla být v budoucnu mnohem vyšší, a to jak z hlediska politického vydírání, tak z hlediska ochrany soukromí občanů. Připravovaný legislativní balíček tak představuje jeden z nejdůležitějších momentů pro evropský digitální trh v tomto desetiletí a jeho přijetí bude vyžadovat značný diplomatický um, aby byla zachována rovnováha mezi bezpečností a funkčností moderního státu.