Shinjirō Koizumi odmítl na bezpečnostní konferenci v Singapuru nařčení Pekingu z japonské remilitarizace a poukázal na masivní jaderný arzenál Číny. Tokio v reakci na rostoucí napětí plánuje prohloubení vojenské spolupráce v rámci aliance Quad a uzavření nových obranných dohod v asijsko-pacifickém regionu. Diplomatická roztržka obou velmocí trvá již sedmý měsíc, přičemž Čína omezila export klíčových surovin a pozastavila rozhovory na nejvyšší úrovni.   Odmítnutí čínské kritiky a obhajoba zbrojní strategie Japonský ministr obrany Shinjirō Koizumi se na prestižní bezpečnostní konferenci IISS Shangri-La Dialogue v Singapuru ostře ohradil proti narativu Pekingu. Zcela odmítl opakovaná čínská obvinění z takzvaného nového militarismu, která v posledních měsících rezonují asijsko-pacifickým prostorem. Místo toho vyzval k obnovení konstruktivních rozhovorů, jež by pomohly prolomit současnou diplomatickou paralýzu. Země se totiž nacházejí v nejvážnější vzájemné roztržce za více než desetiletí, což výrazně destabilizuje celý region. Koizumi ve svém projevu přímo poukázal na závratné tempo růstu čínských vojenských kapacit. Zvláštní důraz přitom položil na masivní rozšiřování jaderného arzenálu Pekingu, které podle něj slouží jako naprosto legitimní ospravedlnění pro rostoucí obranné výdaje Tokia. Japonský ministr následně apeloval na nutnost mnohem užší kooperace mezi spojenci a názorově spřízněnými státy v asijsko-pacifické oblasti. K absurdnosti čínských nařčení poznamenal, že Peking disponuje obrovským arzenálem nukleárních zbraní a strategických bombardérů, zatímco Tokio ničím takovým nedisponuje. „Zamyslete se nad tím. Japonsko žádné takové zbraně nemá, a přesto je nálepkováno jako představitel nového militarismu. Není to zvláštní?“ prohlásil Koizumi před mezinárodním publikem. Zároveň však zdůraznil, že v dobách zvýšeného napětí a třenic je nezbytný především dialog. Ujistil přítomné delegáty, že japonské dveře zůstávají pro rozhovory s Čínou vždy otevřené. Diplomatická paralýza a ekonomické dopady roztržky Současná diplomatická bitva s Čínou vstupuje již do svého sedmého měsíce a zcela dominuje funkčnímu období premiérky Sanae Takaichi. Její nekompromisní výroky ohledně Tchaj-wanu, které pronesla hned v prvním týdnu svého úřadování, poskytly Pekingu ideální munici pro tvrzení, že se japonská politika stává stále agresivnější. Takaichi sice od té doby nezopakovala svou původní tezi, že by případná čínská invaze na Tchaj-wan představovala pro Japonsko existenční hrozbu, nicméně se vytrvale brání opakovaným požadavkům Pekingu na oficiální stažení těchto výroků. Čína na tento postoj zareagovala tvrdými odvetnými kroky. Peking začal zcela bojkotovat rozhovory s Japonskem na vysoké úrovni a přistoupil k citelným ekonomickým restrikcím. Ty zahrnují především omezení exportu položek dvojího užití, mezi něž patří i vzácné zeminy kriticky důležité pro japonský zpracovatelský průmysl. Napětí se přelilo i na nejvyšší mezinárodní scénu. Koizumiho singapurské vystoupení následovalo krátce poté, co čínský prezident Si Ťin-pching ostře zaútočil na japonskou premiérku a to, co sám nazval japonskou remilitarizací. Stalo se tak během jeho nedávného summitu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem v Pekingu. Deník Financial Times exkluzivně informoval, že Si Ťin-pching byl při diskuzi o Japonsku velmi hlasitý a rozrušený. Americký představitel pro FT uvedl, že Trump na tyto výpady reagoval obhajobou Tokia. Podle amerického prezidenta musela Takaichi a celé Japonsko zaujmout silnější bezpečnostní postoj kvůli hrozbě, kterou představuje jaderně vyzbrojená Severní Korea. Zůstalo však nejasné, zda Trump do této rovnice hlavních hrozeb zahrnul také samotnou Čínu. Nová bezpečnostní architektura a varování před ústupky V reakci na zhoršující se bezpečnostní prostředí nastínil Koizumi ambiciózní plán na rozšíření mezinárodní spolupráce prostřednictvím formátu Quad. Tato vlivná bezpečnostní skupina sdružuje Japonsko, Spojené státy, Austrálii a Indii do neformální aliance chránící zájmy v regionu. Ministr obrany rovněž vyjmenoval konkrétní plány na kooperaci s Austrálií a potenciálně i s Novým Zélandem, která by měla mít podobu prodeje moderních fregat. Strategické partnerství se má rozšířit také o dodávky radarových systémů a hlídkových plavidel pro Filipíny, stejně jako o novou obrannou dohodu s Indonésií. „Japonsko je připraveno udělat mnohem více pro to, aby udrželo tento region a vlastně i celý svět ještě svobodnější a otevřenější,“ deklaroval Koizumi odhodlání své vlády převzít větší díl odpovědnosti za globální bezpečnost. Zároveň důrazně varoval před jakýmikoliv pochybnostmi o americkém odhodlání angažovat se v regionu. Podle jeho slov by jakékoliv oslabení vazeb vytvořilo nebezpečný prostor pro dotčenou stranu, což byla zjevná a nepokrytá narážka na expanzivní choutky Číny. Bývalý australský premiér Kevin Rudd, který v současnosti působí jako prezident Asia Society Policy Institute, během své návštěvy Tokia pro Financial Times uvedl, že Čína pravděpodobně nehledá žádnou únikovou cestu ze současné roztržky. Její strategií je naopak vrazit klín mezi země, jako jsou Japonsko a Austrálie. Rudd vysvětlil, že globální strategií Pekingu je vytvořit co nejvíce zlomových linií, a to zejména mezi Spojenými státy a jejich spojenci, případně mezi samotnými spojenci Washingtonu navzájem. Čínská strana na Koizumiho slova zareagovala prostřednictvím svého vojenského delegáta. Plukovník Shen Zhixiong tvrdil, že se Japonsko sice omluvilo za svá válečná zvěrstva australským vojákům, ale nikoliv obětem z asijských zemí, a dodal, že skutečné usmíření musí vycházet z reflexe historie, která přistupuje ke všem národům rovnocenně. Přestože Japonsko v poslední době překročilo řadu vojenských prahů, které se v minulosti zdály být pro zemi s pacifistickou ústavou nepřijatelné, včetně nasazení raket dlouhého doletu schopných zasáhnout pevninskou Čínu, obliba premiérky Takaichi zůstává u domácího publika nadále mimořádně vysoká.