Donald Trump náhle pozastavil operaci „Project Freedom“ poté, co Rijád odmítl poskytnout svůj vzdušný prostor a vojenské základny. Zablokování strategického Hormuzského průlivu paralyzuje export klíčových komodit, což vyvolalo nejhorší globální energetickou krizi za poslední desetiletí. Saúdská Arábie se obává nevyzpytatelné americké politiky a společně s Pákistánem nyní prosazuje diplomatické řešení konfliktu s Íránem.   Náhlý obrat v americké strategii a saúdský odpor Americký prezident Donald Trump nečekaně a ze dne na den zastavil rozsáhlý vojenský plán Spojených států, jehož cílem bylo bezpečně provádět komerční plavidla přes strategicky klíčový Hormuzský průliv. Tento radikální obrat přišel bezprostředně poté, co Saúdská Arábie informovala Washington o svém nesouhlasu s operací. Podle zdrojů obeznámených se situací Rijád striktně odmítl povolit americkým válečným letounům využívat saúdské vojenské základny a národní vzdušný prostor. Informaci o saúdském vetu, která zásadně nabourala americké strategické plány v regionu, jako první přinesla stanice NBC News. Zablokování této kritické námořní tepny má přitom devastující dopady na světové trhy. Nemožnost tranzitu z Blízkého východu dramaticky omezila export klíčových komodit. Ropa (CL=F) a Zemní plyn (NG=F) se tak ocitly v centru nejhorší globální energetické krize za několik posledních desetiletí. Zástupci Bílého domu se následně snažili situaci mírnit. Oficiální představitel administrativy prohlásil, že regionální spojenci byli o Trumpově plánu s předstihem informováni, a zprávy o saúdském zákazu označil za smyšlené. Navzdory těmto prohlášením však k odblokování situace došlo až po osobní intervenci. Omezení byla ze strany království zrušena teprve poté, co americký prezident a saúdský korunní princ Muhammad bin Salmán vyřešili spory během středečního nočního telefonátu. Sám Donald Trump vysvětlil své náhlé rozhodnutí pozastavit operaci „Project Freedom“ – a to pouhý jeden den po jejím zahájení – jako vstřícný krok vůči mezinárodnímu společenství. Uvedl, že tak učinil na výslovnou žádost Pákistánu a dalších států. Cílem tohoto přerušení má být vytvoření nezbytného prostoru pro diplomatická jednání mezi Washingtonem a Teheránem, která by mohla vést k otevření zablokovaného průlivu. Ohnivá odveta a přímé vojenské střety v průlivu Současná krize má své kořeny v událostech z konce února, kdy Spojené státy a Izrael zahájily vojenské operace proti Íránu. Od osmadvacátého února Teherán prakticky uzavřel Hormuzský průliv, čímž vytvořil neprostupnou blokádu pro globální obchod. Pondělní pokus Spojených států o bezpečný tranzit lodí přes tuto úžinu vyvolal okamžitou a mimořádně tvrdou vojenskou reakci ze strany islámské republiky. Íránské ozbrojené síly reagovaly odpálením více než tuctu raket a nasazením bezpilotních letounů, které cílily na území Spojených arabských emirátů. Ačkoliv se většinu projektilů podařilo obranným systémům úspěšně zachytit, jeden z útoků způsobil rozsáhlý požár v ropném zařízení ve Fudžajře. Tento incident jasně demonstroval schopnost a ochotu Teheránu zasáhnout kritickou energetickou infrastrukturu amerických spojenců v Perském zálivu. Eskalace se však neomezila pouze na pozemní cíle. Íránské síly vypálily řízené střely přímo na americké vojenské lodě a obchodní plavidla, které se nacházely v oblasti. Americké námořnictvo tyto střely úspěšně zlikvidovalo, nicméně útoky pokračovaly v dalších vlnách. Režim vyslal proti komerčním lodím roje dronů a rychlých útočných člunů, což vyústilo v přímý bojový střet, při němž americké síly drony sestřelily a potopily šest malých íránských plavidel. Navzdory zjevné intenzitě těchto vojenských konfrontací se americký prezident snažil význam útoků bagatelizovat. Donald Trump veřejně prohlásil, že se nejednalo o žádnou těžkou palbu. Spojené státy zároveň trvají na tom, že křehké, měsíc trvající příměří s Íránem zůstává i přes tyto násilné incidenty nadále v platnosti. Diplomatická ofenziva a obavy z nepředvídatelnosti Bílého domu Postoj Saúdské Arábie k celé operaci odhaluje hlubokou frustraci, kterou někteří arabští spojenci pociťují vůči Trumpovu způsobu vedení války. Rijád vyhodnotil plán „Project Freedom“ jako zbytečně eskalační a strategicky nedomyšlený. Tento názor sdílí i další státy Perského zálivu, které nesou hlavní tíhu íránských odvetných úderů a obávají se další destabilizace celého blízkovýchodního regionu. Postoj saúdského království přitom prošel od začátku konfliktu znatelným vývojem. Zpočátku Rijád ostře odsuzoval íránské útoky na své sousedy a spatřoval určitou výhodu v tom, že americké a izraelské síly degradují íránský arzenál raket a dronů. Saúdská Arábie se však již dříve připojila k dalším arabským státům, které varovaly Trumpa před rozpoutáním otevřené války, z obavy, že by Teherán mohl svůj hněv obrátit právě proti americkým spojencům v regionu. Zásadní zlom v postoji Rijádu přinesla rostoucí nepředvídatelnost amerického prezidenta a zjevná absence koherentních strategických cílů. Značné znepokojení vyvolaly zejména Trumpovy výhrůžky, že nařídí útoky na civilní infrastrukturu a zničí všechny íránské elektrárny. Arabští spojenci se oprávněně obávají, že realizace takových hrozeb by vyvolala ještě mnohem zuřivější a ničivější reakci ze strany islámského režimu. V reakci na tuto nebezpečnou dynamiku nyní Saúdská Arábie intenzivně prosazuje deeskalaci napětí. Království plně podporuje diplomatické úsilí, které vede pákistánský premiér Šáhbáz Šaríf. Ten ve středu veřejně poděkoval Trumpovi za pozastavení operace a zdůraznil, že toto rozhodnutí bylo učiněno na žádost Islámábádu a dalších bratrských zemí, přičemž jmenovitě zmínil saúdského korunního prince Muhammada. Cílem těchto mediací je dosáhnout dohody, která by ukončila probíhající válku a umožnila bezpečné znovuotevření Hormuzského průlivu.