Investoři radikálně přehodnotili výhled americké měnové politiky a místo uvolňování nyní zvažují možnost dalšího utahování. Úrokový diferenciál zůstává hlavním hnacím motorem trhu, přičemž jeho korelace s výnosy amerických dluhopisů dosahuje extrémních hodnot. Japonská centrální banka čelí masivnímu tlaku na intervenci, psychologická hranice 160 za dolar představuje kritický bod zlomu.   Trhy radikálně přehodnocují kroky americké centrální banky Trhy již nevedou debatu o tom, jak rychle začne americká centrální banka uvolňovat svou měnovou politiku. Pozornost se naopak dramaticky stočila k otázce, zda se neblíží zcela nový cyklus utahování. Tento posun v očekávání způsobuje, že americký dolar vůči japonskému jenu (JPY=X) je v tomto týdnu extrémně citlivý na jakékoliv zprávy týkající se inflace a postojů Fedu. Zásadní vliv na vývoj kurzu mají také geopolitické události a globální komoditní trhy, přičemž ropa (CL=F) představuje jeden z klíčových faktorů pro budoucí vývoj cenových tlaků. Úrokový diferenciál přitom zůstává absolutním vládcem směrování tohoto měnového páru a zastiňuje i tradiční ukazatele rizikového apetitu, které v poslední době vykazují značnou volatilitu. Korelační matice jasně ukazuje, že rozdíly ve výnosech mají na cenovou akci dominantní vliv. Tento vztah se v posledním týdnu ještě více prohloubil. Korelační koeficienty mezi zmíněným měnovým párem a rozpětím dvouletých i desetiletých amerických a japonských dluhopisů se usadily na mimořádně vysokých hodnotách 0,89, respektive 0,91. Zatímco rozpětí referenčních výnosů vykazuje o něco těsnější vazbu, klíčovým směrovým faktorem je neustálé narůstání sázek na zvyšování amerických sazeb. Ještě před vypuknutím konfliktu na Blízkém východě trhy sebevědomě zaceňovaly více než dvě snížení sazeb o čtvrt procentního bodu v tomto roce. Nyní se však situace diametrálně změnila. Futures kontrakty na sazby Fedu aktuálně implikují utahování o 20,5 bazického bodu do prosince a zhruba jedno a půl zvýšení do června 2027. Tento myšlenkový posun koncem minulého týdne efektivně potvrdil guvernér Fedu Christopher Waller. Ten fakticky validoval jestřábí rekalibraci a označil za „šílené“ vůbec diskutovat o brzkém snižování sazeb v situaci, kdy se inflace stále drží vysoko nad stanoveným cílem. Pozornost se upírá na rétoriku bankéřů a klíčová data Vzhledem k tomuto zjevnému jestřábímu obratu se v nadcházejících dnech pozornost zaměří na to, zda se k Wallerovu nekompromisnímu postoji připojí i další tvůrci měnové politiky. Zásadní bude zejména vystoupení prezidenta newyorského Fedu Johna Williamse, který v minulosti vysílal spíše holubičí signály. Pod drobnohledem investorů se ocitne také místopředseda Philip Jefferson a guvernérky Lisa Cooková s Michelle Bowmanovou. Trhy budou pečlivě analyzovat jejich slova a hledat náznaky, zda se měnový výbor skutečně posouvá k úplnému vyloučení možnosti letošního uvolňování. Pokud trhy vycítí širší shodu na přísnějším postupu, přeceňování krátkodobých sazeb může mít před sebou ještě značný prostor. Jakmile investoři uvěří, že probíhá skutečný bod zlomu v měnové politice, úprava cen se stane obrovskou silou. To platí dvojnásob pro měnové páry, které jsou na úrokové sazby tak extrémně citlivé, jako je právě dolar s jenem. Samotný makroekonomický kalendář by přitom mohl mít tentokrát menší váhu než obvykle. Údaje o hrubém domácím produktu za první čtvrtletí již působí zastarale, zejména s ohledem na rychlou změnu geopolitického pozadí. Jádrový deflátor PCE se postupně stává až druhořadým ukazatelem, jelikož dřívější data o spotřebitelské a výrobní inflaci již odstranila většinu rizik spojených s případným velkým překvapením. Mnohem vlivnější by se mohly ukázat statistiky osobních příjmů a výdajů. Guvernér Ueda pod tlakem a hrozba měnové intervence Zatímco výhled americké měnové politiky zůstává dominantním vlivem, nesmírně důležitý je i vývoj v zemi vycházejícího slunce. Trhy aktuálně zaceňují zhruba 80% pravděpodobnost dalšího zvýšení sazeb japonskou centrální bankou v červnu a téměř dvě zvýšení do konce roku. Při takto masivním očekávání si guvernér Kazuo Ueda nemůže dovolit znít ve svých projevech přehnaně opatrně. Když podobně zdrženlivé poselství pronesl v dubnu, přičemž trhy měly srovnatelná očekávání, vyvolalo to na japonské měně čerstvý tlak směrem dolů. Pozornost přitáhne také tokijská inflace, která funguje jako silný předstihový ukazatel pro celonárodní zprávu. Efekty srovnávací základny spojené s prudkým růstem cen potravin a dočasnými dotacemi pomohly v posledních měsících stlačit inflaci prudce dolů. Přestože výnosová křivka japonských vládních dluhopisů zažila minulý týden vzácné býčí zploštění podpořené levnějšími energiemi, jakýkoli obrat tohoto trendu by vytvořil obrovský tlak na dlouhý konec křivky. Dlouhodobý výpadek dodávek z Perského zálivu by navíc situaci zkomplikoval, neboť Japonsko je jakožto významný dovozce energií silně závislé na stabilitě mezinárodního obchodu. Z technického hlediska se odraz od minim z počátku měsíce zastavil. Kurz se obchodoval v relativně úzkém rozpětí, kdy hrozba obnovené intervence a aktivita investorů nakupujících při poklesech kompenzovaly jestřábí cenotvorbu Fedu. Padesátidenní klouzavý průměr zůstává bezprostřední úrovní podpory, pod níž se nachází dřívější zóna průrazu 157,92 a stodenní průměr. Směrem vzhůru zůstává psychologicky klíčovou úrovní hranice 160. Ta označuje začátek zóny, jež byla v minulosti svědkem mnoha intervenčních epizod. Hodnota 160,73 představuje vrchol dosažený před posledním zásahem centrální banky, což z ní a z mnohaletého maxima 161,95 činí kritické rezistence. Riziko intervence navíc umocňuje okno extrémně nízké likvidity spojené se státními svátky ve Spojených státech.