Akcie Intelu si za posledních dvanáct měsíců připsaly ohromujících 528 procent, k čemuž výrazně přispěla vládní investice ve výši 8,9 miliardy dolarů. Společnost úspěšně transformuje svůj byznys směrem k zakázkové výrobě čipů a zajišťuje si lukrativní dohody s technologickými giganty i vesmírnými společnostmi. Extrémní valuace s poměrem ceny a zisku přesahujícím hodnotu 900 a miliardové ztráty ve slévárenské divizi však z titulu dělají vysoce rizikovou sázku na momentum.   Vládní miliardy a nová strategie probudily spícího giganta Dění kolem akcií společnosti Intel (INTC) bylo v uplynulém roce prakticky nemožné ignorovat. Tento tradiční technologický gigant zpočátku nedokázal zachytit masivní vlnu zájmu o umělou inteligenci, ze které těžilo mnoho jeho přímých konkurentů. Trh jej vnímal jako těžkopádného hráče, kterému pomalu, ale jistě ujíždí vlak. Přesto se situace na burze dramaticky obrátila a tržní narativ prošel naprostou transformací. Zásadní obrat přineslo obnovené zaměření na samotnou výrobu procesorů, které podpořila masivní finanční injekce ze strany americké vlády a série zcela nových dohod o dodávkách čipů. Následovala monumentální jízda akcií Intelu, které si za posledních dvanáct měsíců připsaly neuvěřitelných 528 procent. Jen od začátku letošního roku pak titul vzrostl o zhruba 259 procent. Jedním z hlavních katalyzátorů, který přitáhl pozornost velkých investorů, byla investice americké vlády ve výši 8,9 miliardy dolarů. Tato strategická podpora zajistila státu přibližně desetiprocentní podíl v Intelu. Mnozí analytici na Wall Street se domnívají, že s takto silným vládním krytím má společnost mnohem vyšší šanci na dlouhodobý úspěch v globálním konkurenčním boji. Vládní kapitál navíc přišel přesně ve chvíli, kdy firma mění svou dlouhodobou strategii. Místo pouhého navrhování a výroby vlastních produktů se nyní mnohem více soustředí na zakázkovou výrobu procesorů pro externí klienty. Tento strategický pivot se zatím ukazuje jako mimořádně prozřetelný krok, který otevírá dveře k novým zdrojům příjmů. Strategická partnerství a překvapivé finanční výsledky Nová orientace na slévárenský byznys již začíná přinášet reálné ovoce v podobě lukrativních smluv. Společnost Alphabet (GOOGL) uzavřela s Intelem dohodu o výrobě tří milionů vlastních procesorů Tensor Processing Units. Tyto specializované čipy budou klíčové pro další rozvoj cloudové infrastruktury zaměřené na umělou inteligenci, kterou tento technologický gigant buduje. Ještě ambiciózněji působí spolupráce s firmami Elona Muska. Vesmírná společnost SpaceX a automobilka Tesla (TSLA) pracují s Intelem na gigantickém projektu Terafab v hodnotě 55 miliard dolarů. V rámci tohoto partnerství bude Intel navrhovat a vyrábět pokročilé procesory určené pro umělou inteligenci a náročné letecké či kosmické aplikace. Aby toho nebylo málo, do hry vstupuje i společnost Apple (AAPL) . Bývalý prezident Trump nedávno prohlásil, že Apple v nadcházejících letech využije procesory Intel v některých svých počítačích Mac a výhledově i v iPhonech. Ačkoliv ani jedna z firem tuto dohodu zatím oficiálně nepotvrdila, nezávislé zprávy z trhu naznačují, že se na tomto strategickém partnerství skutečně intenzivně pracuje. Investiční optimismus navíc podpořily i nedávné hospodářské výsledky. Tržby za první čtvrtletí dosáhly 13,6 miliardy dolarů a upravený zisk na akcii překonal konsenzuální odhady, které počítaly s tržbami 12,4 miliardy dolarů a ziskem 0,01 dolaru na akcii. Samotné tržby ze slévárenského byznysu vzrostly o 16 procent na 5,4 miliardy dolarů, což naznačuje, že oživená divize výroby polovodičů odstartovala velmi slibně. Extrémní valuace a varovné signály pro investory Navzdory záplavě pozitivních zpráv si investoři musí uvědomit, že akcie Intelu jsou v současnosti extrémně drahé. A to i při srovnání s ostatními, tradičně nadhodnocenými technologickými tituly. Společnost se aktuálně obchoduje s poměrem ceny a zisku (P/E) přesahujícím hodnotu 900. Pro kontext je nutné dodat, že průměrný P/E poměr v technologickém sektoru se pohybuje kolem úrovně 37. I pokud by byli investoři ochotni akceptovat takto astronomickou prémii, je klíčové si uvědomit jednu zásadní věc. Mnohé z velkolepých dohod a smluv, které Intel v poslední době uzavřel nebo o nichž jedná, zatím společnosti nepřinesly žádné reálné tržby ani zisky. Trh v podstatě naceňuje budoucí úspěch, který se teprve musí materializovat v účetních knihách. Slévárenský byznys Intelu navíc navzdory rostoucím tržbám zůstává hluboce ztrátový. V prvním čtvrtletí roku 2026 vykázala tato divize provozní ztrátu ve výši 2,4 miliardy dolarů. Rychlý růst ceny akcií za poslední rok tak ukazuje spíše na typickou momentum akcii. Investoři pravděpodobně ženou cenu vzhůru čistě na základě lákavých novinových titulků, nikoliv kvůli fundamentálnímu zlepšení hospodářských výsledků. Může být Intel stále dobrou dlouhodobou investicí? Nepochybně ano, pokud se vedení podaří přetavit potenciální dohody do silného růstu tržeb a zisků. Za současného stavu se však zdá, že raketový růst akcií je tažen spíše nadšením z budoucích vyhlídek než tvrdými daty. Vzhledem k rostoucí skepsi investorů vůči polovodičovým akciím v poslední době by tak nákup za takto vysokou prémii mohl představovat zbytečně velké riziko. Není proto vůbec od věci vyhnout se momentálně sázkám na jednu kartu.