Americká ekonomika stojí na neobvyklém paradoxu. Nejbohatší Američané tvoří většinu spotřebitelských výdajů Růst akcií významně podporuje ekonomickou aktivitu Majetková nerovnost se dál prohlubuje díky investicím Pokles akciového trhu by ohrozil spotřebu i ekonomiku Zatímco řada domácností čelí vysokým životním nákladům, inflaci nebo nejistotě spojené s obchodními cly a geopolitickým napětím, spotřebitelské výdaje zůstávají překvapivě silné. Hlavním důvodem však není plošné zlepšení finanční situace obyvatel, ale rostoucí bohatství nejmajetnějších Američanů. Za tímto vývojem stojí především mimořádně silný růst akciového trhu, který výrazně zvýšil hodnotu investičních portfolií bohatších domácností. Ty následně více utrácejí, čímž podporují hospodářský růst. Současně ale stejný trend dál prohlubuje rozdíly mezi bohatými a nízkopříjmovými domácnostmi, jejichž majetek roste mnohem pomaleji. Pokud by přitom současná akciová rally výrazně oslabila, mohlo by to zasáhnout nejen investory, ale i celou americkou ekonomiku. Bohaté domácnosti táhnou spotřebu Spojených států Přestože spotřebitelská nálada se stále pohybuje poblíž dlouhodobých minim, Američané letos utrácejí více než v roce 2025. Vyplývá to z pravidelné analýzy Bank of America Institute založené na datech o bankovních vkladech klientů. Největší podíl na tomto růstu však mají domácnosti s nejvyššími příjmy. Podle údajů Dallaského Fedu tvoří 20 % nejlépe vydělávajících Američanů celkem 57 % všech spotřebitelských výdajů ve Spojených státech. Nejde pouze o to, že disponují vyššími příjmy. Rozhodující roli hraje především struktura jejich majetku. Bohatší domácnosti mnohem častěji vlastní nemovitosti, jejichž hodnota v posledních letech výrazně vzrostla. Zároveň mnoho z nich využilo období velmi nízkých hypotečních sazeb během pandemie a financovalo své bydlení za úrok nižší než 3 %. Podle Newyorského Fedu vlastní nejbohatších 20 % domácností více než polovinu celkové hodnoty amerických rezidenčních nemovitostí. Naopak nejchudších 20 % kontroluje pouhá 3 % hodnoty bytového fondu. Vedle realit představují významný zdroj bohatství také investice na kapitálových trzích. Nejbohatších 20 % domácností vlastní podle údajů Federálního rezervního systému 87 % veškerého majetku vytvořeného individuálně drženými akciemi. Růst akciového trhu přináší další vlnu spotřeby Vývoj amerických akciových trhů v posledních letech výrazně posílil majetek investorů. Index S&P 500 přinesl za posledních dvanáct měsíců celkový výnos 22 %, od roku 2023 vzrostl o 76 % a během posledních deseti let dosáhl kumulativního zhodnocení 327 %. Takto výrazný růst podle ekonomů motivuje investory k vyšším výdajům. Rostoucí hodnota investičních portfolií podporuje především spotřebu starších a majetnějších domácností, které utrácejí více za zboží a služby patřící mezi volitelné výdaje. Protože je akciové bohatství soustředěno především u nejbohatších Američanů, soustřeďuje se u nich i většina dodatečné spotřeby. Ekonomové odhadují, že přibližně tři čtvrtiny výdajů vytvořených růstem akciového trhu pocházejí právě od nejbohatších 20 % domácností. Podle odhadů ekonomů vytvořil růst akciového trhu během posledního roku přibližně 53 miliard dolarů dodatečných spotřebitelských výdajů. To odpovídá zhruba jedné sedmině meziročního růstu amerického hrubého domácího produktu, který v posledním čtvrtletí dosáhl anualizovaného tempa 2,1 %. Silný akciový trh se tak stal jedním z významných motorů současného ekonomického růstu. Rostoucí bohatství současně zvětšuje ekonomické rozdíly Stejný mechanismus, který podporuje spotřebu, zároveň přispívá k dalšímu rozšiřování majetkové nerovnosti. Největší přínosy z růstu akciového trhu získávají domácnosti, které již vlastní rozsáhlá investiční portfolia nebo významný nemovitý majetek. Naopak nízkopříjmové skupiny obyvatel, které disponují jen omezenými investicemi, z tohoto vývoje profitují podstatně méně. Ekonomové upozorňují, že právě tato nerovnováha může posilovat pocit nespravedlnosti mezi středními a nízkopříjmovými domácnostmi. Spotřebitelská ekonomika je tak stále více závislá na výdajích úzké skupiny nejbohatších obyvatel. Tento model sice krátkodobě podporuje hospodářský růst, dlouhodobě ale vede k ještě větší koncentraci bohatství. Případný propad akcií by zasáhl celou ekonomiku Vedle rostoucí nerovnosti upozorňují ekonomové ještě na jedno významné riziko. Pokud by současná akciová rally skončila výraznější korekcí, mohlo by to rychle omezit ochotu nejbohatších domácností utrácet. Právě jejich spotřeba dnes představuje významnou část ekonomické aktivity. Riziko je o to větší, že americký akciový trh je stále více koncentrovaný. Přibližně třetinu hodnoty indexu S&P 500 tvoří technologický sektor, zatímco téměř jedna pětina celého indexu připadá na výrobce polovodičů. Současný růst je do značné míry podporován optimismem kolem rozvoje umělé inteligence. Analytici sice nepředpokládají, že by se situace měla opakovat stejně jako během internetové bubliny na přelomu tisíciletí, protože poptávka po AI technologiích je reálná, přesto upozorňují, že výraznější pokles cen akcií by mohl mít citelné dopady. Pokud by hodnota investičních portfolií začala rychle klesat, nejbohatší domácnosti by pravděpodobně omezily své výdaje. To by se následně promítlo do slabší spotřeby, pomalejšího ekonomického růstu a v krajním případě i do recese. Akciový trh sice není totožný s ekonomikou jako celkem, jeho význam pro hospodářský vývoj je však kvůli vysoké koncentraci majetku dnes větší než kdykoli dříve. Právě proto může pokračující růst akcií současně podporovat ekonomickou aktivitu i prohlubovat rozdíly mezi jednotlivými skupinami obyvatel.