Začátek obchodování s akciemi SpaceX oficiálně pasuje Elona Muska do role prvního dolarového bilionáře v historii. Tržní ocenění vesmírné společnosti při vstupu na burzu atakuje 1,75 bilionu dolarů, čímž se nebezpečně přibližuje hodnotě Tesly. Budoucnost obou gigantů stojí na agresivním rozvoji umělé inteligence, přičemž experti nevylučují ani jejich budoucí fúzi.   Zrod prvního dolarového bilionáře a tržní turbulence Dlouho očekávaný den konečně nadešel a finanční trhy se otřásají v základech. Obchodování se společností SpaceX (SPCX) je připraveno k oficiálnímu spuštění, což představuje historický milník nejen pro samotnou firmu, ale především pro jejího zakladatele. Tento bezprecedentní krok na kapitálových trzích oficiálně pasuje Elona Muska do role vůbec prvního dolarového bilionáře na světě. Ačkoliv má vesmírný gigant pro Muska osobně mnohem vyšší hodnotu než jeho slavná automobilka, otázka, která z těchto dvou společností se nakonec ukáže jako dlouhodobě cennější pro samotné investory, zůstává nesmírně složitá a rozděluje analytiky napříč celou Wall Street. Akcie společnosti Tesla (TSLA) zaznamenaly v pátečním předburzovním obchodování mírný nárůst o 0,8 procenta a dosáhly stabilní úrovně 402,18 dolaru. Tento pozitivní pohyb se odehrál na pozadí širšího tržního optimismu, kdy futures kontrakty na hlavní index S&P 500 (^GSPC) posílily o 0,4 procenta. Podobný rostoucí trend následoval i tradiční průmyslový ukazatel Dow Jones Industrial Average (^DJI) , jehož futures si v ranních hodinách připsaly 0,6 procenta. Pro samotnou automobilku jde však v kontextu posledních turbulentních dnů spíše o zanedbatelný výkyv. Během uplynulých pěti dnů totiž akcie výrobce elektromobilů vykazovaly extrémní volatilitu s denními pohyby přesahujícími tři procenta oběma směry. Část této cenové nestability je podle burzovních expertů bezprostředně spjata právě s primární veřejnou nabídkou akcií vesmírné společnosti. Na trhu se v současnosti mísí hned několik silných psychologických faktorů. Někteří investoři pravděpodobně odprodávají své podíly v automobilce, aby získali čerstvý kapitál pro nákup nových akcií, zatímco jiní se tohoto plošného odlivu kapitálu obávají. Současně však existuje početná skupina tržních hráčů, kteří sázejí na takzvaný haló efekt, kdy by masivní úspěch vesmírné emise mohl strhnout k růstu i akcie sesterské automobilky. Souboj valuací a historické precedenty Současné tržní ceny ohodnocují průkopníka v oblasti elektromobility na úctyhodných 1,8 bilionu dolarů, a to při zohlednění všech plně zředěných akcií v oběhu. Tato astronomická částka se až děsivě těsně přibližuje valuaci vesmírné společnosti při jejím ostře sledovaném vstupu na burzu, která se pohybuje kolem hranice 1,75 bilionu dolarů. Který z těchto dvou technologických kolosů bude mít na konci pátečního obchodního dne reálně vyšší hodnotu, závisí primárně na vývoji nově upsaných akcií. Emisní cena byla pevně stanovena na 135 dolarů za kus a analytici s vysokou pravděpodobností očekávají její okamžitý a strmý růst hned po zazvonění burzovního zvonku. Tento předpoklad se však v tuto chvíli neopírá o hlubokou analýzu firemních fundamentů, ale vychází spíše z neúprosné logiky historických statistik. Podle rozsáhlých dat, která dlouhodobě shromažďuje profesor Jay Ritter z floridské univerzity, zaznamená zhruba 75 procent všech primárních úpisů během svého prvního obchodního dne citelný nárůst hodnoty. Silné indicie o obrovském zájmu trhu přináší také alternativní termínová burza Hyperliquid. Zde se futures kontrakty na akcie vesmírného podniku obchodují již na neuvěřitelné úrovni 176 dolarů. Pokud by se tato agresivní cenová hladina přelila do reálného obchodování, katapultovala by tržní kapitalizaci podniku na 2,3 bilionu dolarů. Takový dramatický scénář by znamenal, že by vesmírný startup okamžitě a s obrovským náskokem překonal hodnotu zavedené automobilky. Je tedy vysoce pravděpodobné, že pátkem se misky vah na akciovém trhu překlopí právě ve prospěch raketového průmyslu. Fundamenty, umělá inteligence a vize budoucnosti Páteční burzovní triumf je však pouze epizodou v mnohem delším a komplexnějším příběhu. Zásadní otázkou pro dlouhodobé investory zůstává, která z firem disponuje skutečně silnějšími ekonomickými fundamenty. Obě společnosti spojuje nejen osoba vizionářského lídra, ale také masivní sázka na agresivní rozvoj umělé inteligence. Zatímco automobilka se primárně soustředí na budování fyzických aplikací umělé inteligence, jako jsou plně autonomní robotaxi a humanoidní roboti, vesmírná firma má zcela odlišné a neméně ambiciózní plány. Její vizí je vybudování masivních datových center pro umělou inteligenci přímo na oběžné dráze. Současně s tím probíhá vývoj pokročilých jazykových modelů, které by měly v blízké budoucnosti přímo konkurovaly zavedeným lídrům trhu, jako jsou laboratoře Anthropic a OpenAI. Z hlediska čistého byznysu disponuje výrobce vozů vysoce ziskovým segmentem elektromobility a generuje celkově výrazně vyšší tržby. Na druhou stranu však čelí extrémně brutální globální konkurenci. Naproti tomu vesmírná společnost, která se opírá o vysoce ziskový satelitní systém Starlink, svému specifickému odvětví naprosto a neohroženě dominuje. Samotné vynášení nákladů do vesmíru představuje solidní a stabilní byznys, který spolehlivě financuje odvážné sny o umělé inteligenci. Podle střízlivých odhadů analytiků však tyto starty samy o sobě nedokážou ospravedlnit astronomickou valuaci blížící se dvěma bilionům dolarů. Je docela možné, že finanční trhy nikdy nenajdou definitivní odpověď na to, která z akcií je skutečně cennější. Dan Ives, uznávaný technologický analytik společnosti Wedbush, dokonce předpovídá radikální rozuzlení celého příběhu. Očekává, že by se oba technologické kolosy mohly do roku 2027 sloučit v jedinou gigantickou entitu. Pro samotného Muska je však osobní matematika zcela jasná a nekompromisní. Jeho osobní podíl ve vesmírné firmě má v současnosti hodnotu zhruba 870 miliard dolarů, přičemž při zohlednění cen na platformě Hyperliquid by tato částka vzrostla až na neuvěřitelného 1,1 bilionu dolarů. Oproti tomu hodnota jeho podílu v automobilce činí podle renomovaného magazínu Barron’s 275 miliard dolarů. Vesmírné impérium je tak pro něj jednoznačně tím nejcennějším aktivem.