Investiční banka Morgan Stanley letos již podruhé razantně zvýšila odhad dodávek čínských humanoidních robotů, trh podle ní roste nečekaným tempem. Očekává se, že hodnota tohoto specifického odvětví v Číně letos dosáhne dvou miliard dolarů a do konce dekády vystřelí na 15 miliard. Zatímco čínské továrny masivně automatizují, globální expanzi tamních technologických firem komplikuje rostoucí geopolitické napětí a obchodní restrikce.   Rychlý přechod z laboratoří do reálného byznysu Americká investiční banka Morgan Stanley (MS) prudce vylepšila svůj výhled pro čínský trh s humanoidními roboty. Analytici z Wall Street upozorňují, že transformace tohoto odvětví z fáze pouhých technologických demonstrací do plného komerčního nasazení probíhá mnohem rychleji, než se původně očekávalo. V úterý banka přistoupila k bezprecedentnímu kroku, když letos již podruhé revidovala svou prognózu směrem nahoru. Nově očekává, že v letošním roce bude na trh dodáno úctyhodných 50 000 jednotek. To je téměř dvojnásobek předchozího odhadu, který počítal s 28 000 kusy, přičemž už tento údaj představoval stoprocentní nárůst oproti lednové predikci 14 000 jednotek. Finanční experti odhadují, že hodnota čínského trhu s humanoidními roboty letos dosáhne dvou miliard dolarů. Skutečný boom však teprve přijde. Do roku 2030 by měl tento segment vyrůst na masivních 15 miliard dolarů, přičemž roční dodávky by měly atakovat hranici 446 000 kusů. Tato čísla přitom zahrnují výhradně externí prodeje a nezapočítávají prototypy či roboty pro interní testování. Podle analytika banky Shenga Zhonga ukazují komerční verifikace, silná politická podpora a zpětná vazba z dodavatelských řetězců na extrémně rychlou adopci těchto technologií. Peking si totiž z vývoje takzvané ztělesněné umělé inteligence udělal absolutní prioritu pro nadcházející pětiletku. Místní samosprávy dostaly jasný pokyn masivně dotovat nadějné startupy. Nabízejí jim lukrativní pozemky, moderní kancelářské prostory a nařizují bankám poskytovat úvěry za mimořádně výhodných podmínek. Cílem je nasadit roboty do reálného prostředí, od továren přes samoobsluhy až po restaurace. Konkurenční boj a masivní nasazení v průmyslu Z pohledu globálního trhu bylo loni podle výzkumné společnosti Omdia dodáno zhruba 13 000 humanoidních robotů. Čínští výrobci naprosto dominovali a obsadili prvních pět příček v žebříčku dodávek. Americký konkurent Figure AI skončil až sedmý a společnost Tesla (TSLA) obsadila deváté místo. Generální ředitel Elon Musk nedávno přiznal, že jejich robot Optimus se nezačne veřejnosti prodávat dříve než koncem roku 2027. Podle Joea Ngaie, senior partnera společnosti McKinsey pro oblast Velké Číny, představuje humanoidní robotika další obrovskou hranici pro investory, kteří sledují tamní technologický rozvoj. Ngai na okraj zasedání Světového ekonomického fóra v Ta-lienu zdůraznil, že zatímco na ulicích jsou vidět tančící roboti, skutečné průmyslové využití se často odehrává mimo zraky veřejnosti. Podle jeho slov je v současných čínských továrnách nasazeno více automatizace a robotiky než kdekoli jinde na světě. Terénní průzkum dodavatelských řetězců to jen potvrzuje. Zrychlená komercializace je jasně patrná v logistice, výrobních halách i v moderních konceptech bezobslužného maloobchodu. Analytici v této souvislosti vyzdvihují šanghajskou společnost Leaderdrive, která z tohoto boomu masivně těží. Firma dodává přesné robotické komponenty domácím gigantům, jako jsou Ubtech a Galbot. Její cílová cena pro nadcházejících dvanáct měsíců byla zvýšena z 269 na 464 jüanů. Odborníci předpokládají, že Leaderdrive by mohl letos ovládnout až 40 procent globálního trhu s těmito specifickými komponenty, přičemž dlouhodobě by si měl udržet stabilní čtvrtinový podíl. Tento úspěch je podpořen především robustními objemy dodávek a silnou klientskou základnou. Zahraniční expanze naráží na geopolitické překážky Ambice čínských robotických firem však zdaleka nekončí na domácí půdě. Stále častěji pošilhávají po lukrativních zahraničních trzích. Příkladem je šanghajská společnost Seer Intelligent, jejíž akcie se nedávno začaly obchodovat v Hongkongu. Firma expanduje za hranice již od roku 2021. Podle provozního ředitele Jonathana Fana tvořily loni zahraniční tržby z více než 65 zemí solidních 18 procent celkových prodejů společnosti. Fan však zároveň varuje, že geopolitická nejistota a doutnající obchodní napětí představují pro další růst ten nejzásadnější protivítr. Firma se proto strategicky zaměřuje na geografickou diverzifikaci, aby snížila svou závislost na jediném trhu, a klade extrémní důraz na striktní dodržování lokálních regulací v každé zemi, kde působí. Tento opatrný přístup je nezbytný vzhledem k rostoucím obavám západních vlád. Politici ve Washingtonu s narůstajícím znepokojením sledují čínský pokrok v oblasti umělé inteligence a varují před riziky závislosti na asijských technologiích. Odborníci však upozorňují, že pouhé restrikce nemusí stačit k udržení americké technologické hegemonie. Suzanne Nosselová z Chicago Council on Global Affairs varuje, že pokud bude Washington vnímat tento souboj pouze jako závod o dosažení nových technologických milníků, může sice vést v inovacích, ale zaostane v ovlivňování toho, kde a jak se umělá inteligence celosvětově využívá. Podle ní pouhá prodejní kampaň amerických řešení nedokáže nastartovat adopci dostatečně rychle na to, aby Spojené státy udržely krok s čínskou masovou produkcí.