Před deseti lety učinili Britové jedno z nejzásadnějších rozhodnutí v moderní historii země. Klíčové body Brexit podle ekonomů oslabil růst britské ekonomiky Slibované omezení migrace se nenaplnilo Firmám vzrostly náklady na obchod s EU Londýn si udržel silnou pozici ve financích Referendum z 23. června 2016 odstartovalo odchod Spojeného království z Evropské unie a ukončilo jeho členství v největším jednotném trhu na světě. Těsný výsledek hlasování, ve kterém se pro odchod vyslovilo 51,9 procenta voličů a pro setrvání 48,1 procenta, rozdělil britskou společnost a odstartoval období politických i ekonomických změn, jejichž důsledky jsou patrné dodnes. Přestože se nenaplnily některé z nejpesimističtějších scénářů, například okamžitá recese nebo kolaps trhu s nemovitostmi, většina ekonomů se shoduje, že brexit oslabil růstový potenciál britské ekonomiky. Odhady ztraceného ekonomického výkonu se pohybují mezi dvěma a osmi procenty. Přesné vyčíslení dopadů je však složité, protože britská ekonomika musela v následujících letech čelit také pandemii covidu-19 nebo energetické krizi spojené s válkou na Ukrajině. Brexit zanechal trvalé stopy v ekonomice Ekonomové se sice liší v rozsahu škod, ale panuje široká shoda na tom, že brexit měl negativní dopad na investice, produktivitu i životní úroveň obyvatel. Podle řady odborníků představuje odchod z Evropské unie dlouhodobou brzdu hospodářského růstu. Negativní dopady se promítají také do veřejných financí. Slabší ekonomický výkon znamená nižší příjmy státního rozpočtu, což následně vytváří tlak na zvyšování daní nebo omezení veřejných výdajů. Britská ekonomika tak podle řady analytiků dosud plně nevyužívá svůj potenciál. Zastánci brexitu připouštějí, že první dopady byly negativní, zároveň však tvrdí, že byly mírnější, než se původně očekávalo. Podle nich by se náklady spojené s odchodem z Evropské unie měly postupně snižovat a země by mohla v budoucnu více těžit z vlastní hospodářské politiky. Slibované přínosy zůstávají nejasné Zatímco ekonomické náklady jsou podle mnoha expertů patrné, slíbené výhody brexitu se hledají výrazně obtížněji. Mezi hlavní argumenty zastánců odchodu patřilo snížení regulace, omezení migrace, posílení veřejných služeb nebo uzavření nových obchodních dohod mimo Evropskou unii. Spojené království sice uzavřelo obchodní dohody například s Austrálií, Novým Zélandem, Indií nebo Japonskem, jejich význam je však ve srovnání s obchodem s Evropskou unií omezený. Obchod mezi Spojeným královstvím a EU dosáhl v minulém roce hodnoty 856 miliard liber, což zůstává pro britskou ekonomiku zcela klíčové. Zdroj: Shutterstock Výrazné zklamání přinesla také oblast migrace. Jedním z hlavních argumentů kampaně za brexit byla snaha získat větší kontrolu nad přistěhovalectvím. Statistiky však ukazují opačný vývoj. Od roku 2021, kdy začal fungovat nový imigrační systém po brexitu, dosahovala čistá migrace v průměru 550 tisíc lidí ročně. V předchozí dekádě činila přibližně 250 tisíc osob ročně. V roce 2023 se čistá migrace přiblížila hranici 950 tisíc lidí, což představovalo historické maximum. Přestože následně začala klesat díky novým opatřením, původní očekávání o výrazném omezení migrace se nenaplnila. Není proto překvapivé, že podle průzkumu společnosti YouGov považuje přibližně šest z deseti Britů brexit za neúspěch. Firmy se přizpůsobily, ale za vyšší cenu Samotné referendum bylo pouze začátkem dlouhého procesu. Následovaly roky jednání mezi Londýnem a Bruselem o podobě budoucích vztahů. Spojené království formálně opustilo Evropskou unii až v lednu 2020 a obchodní dohoda byla uzavřena až na konci téhož roku. Právě tehdy začaly podniky naplno pociťovat důsledky nového uspořádání. Zatímco před brexitem bylo možné obchodovat v rámci jednotného trhu bez celních kontrol a rozsáhlé administrativy, nyní musí firmy čelit novým překážkám. Vývoz zboží do Evropské unie je spojen s celními procedurami, zdravotními kontrolami a rozsáhlou dokumentací. Firmy se novým podmínkám sice přizpůsobily, ale za cenu vyšších nákladů a složitějšího podnikání. Dobře to ilustruje situace společnosti Bosch. Britská pobočka firmy dnes zpracovává přibližně 10 tisíc dovozních transakcí ročně, zatímco před brexitem jich bylo pouze 40. Společnost kvůli tomu vytvořila specializované oddělení, které se věnuje administrativě spojené s novými pravidly. Velké firmy mají dostatek zdrojů, aby se novým podmínkám přizpůsobily. Menší podniky však často čelí větším problémům. Některé obchod s Evropskou unií zcela ukončily, jiné jeho omezení zvažují. Průzkumy britských obchodních komor dlouhodobě ukazují, že většina firem nepovažuje současnou obchodní dohodu mezi Spojeným královstvím a Evropskou unií za nástroj, který by podporoval růst jejich tržeb. Tyto problémy se následně promítají také do statistik exportu zboží, který ve srovnání s ostatními velkými ekonomikami od roku 2016 zaostává. Londýn si udržel pozici finančního centra Ne všechny oblasti britské ekonomiky však byly brexitem zasaženy stejně. Zatímco obchod se zbožím čelí komplikacím, export služeb pokračuje v růstu. Spojené království zůstává druhým největším exportérem služeb na světě po Spojených státech a zároveň největším čistým exportérem finančních služeb. Finanční sektor a související profesionální služby se podílely na ekonomickém výkonu země zhruba 11 procenty a zaměstnávaly přibližně 2,5 milionu lidí. Obavy, že londýnské City přijde o svou dominantní pozici ve prospěch jiných evropských metropolí, se nenaplnily. Spojené království zůstává nejvýznamnější evropskou destinací pro zahraniční investice do finančních služeb. Zdroj: Shutterstock V období mezi lety 2015 a 2025 přilákala země 949 projektů přímých zahraničních investic do finančního sektoru, což bylo více než ve Francii a Německu dohromady. Přestože se vztahy mezi Londýnem a Bruselem v posledních letech postupně zlepšují a objevují se snahy o užší spolupráci například v oblasti bezpečnosti nebo obrany, návrat Spojeného království do Evropské unie není podle většiny politiků ani podnikatelských lídrů na pořadu dne. Británie však zároveň nemůže ignorovat význam svého největšího obchodního partnera. Evropská unie zůstává klíčovým odbytištěm britského zboží i služeb a řada firem očekává, že se obchodní vztahy budou v budoucnu dále prohlubovat. Deset let po referendu tak zůstává brexit tématem, které nadále ovlivňuje ekonomiku, politiku i veřejnou debatu. A přestože se Spojené království novým podmínkám postupně přizpůsobilo, diskuse o skutečných nákladech a přínosech odchodu z Evropské unie zdaleka neskončila.