Klíčové body Vesmírná společnost SpaceX směřuje kapitál z IPO do umělé inteligence, jejíž rozvoj brzdí kritický nedostatek energetických kapacit. Pozornost technologických gigantů se upírá k malým modulárním reaktorům, které nabízejí rychlejší a efektivnější řešení než tradiční elektrárny. Akcie společností NuScale Power a Oklo představují strategickou, avšak rizikovější investici pro dlouhodobé budování portfolia v éře AI.   Umělá inteligence jako hlavní cíl po úspěšném IPO Vesmírný gigant SpaceX (SPCX) má za sebou úspěšný vstup na burzu a nyní před ním stojí klíčová otázka ohledně alokace nově získaného kapitálu. Odpověď je zcela zřejmá pro každého, kdo detailně prostudoval prospekt k primární emisi akcií. Hlavním hnacím motorem budoucího růstu se stává umělá inteligence. Vedení společnosti v oficiálních dokumentech sebevědomě prohlašuje, že identifikovalo největší reálně dosažitelný trh v dosavadní historii lidstva. Celkový oslovitelný trh je v prospektu ohodnocen na astronomických 28,5 bilionu dolarů. Zásadní je přitom fakt, že více než devadesát procent této ohromné příležitosti souvisí výhradně s umělou inteligencí. Dlouhodobé vyhlídky na expanzi společnosti tak budou kriticky záviset na tom, jak efektivně dokáže škálovat svou vlastní divizi zaměřenou na pokročilé algoritmy a strojové učení. Tato ambiciózní vize však naráží na jednu zcela zásadní překážku, kterou je globální nedostatek nových zdrojů elektrické energie. Moderní technologie umělé inteligence jsou pro své fungování absolutně závislé na masivních datových centrech, což představuje infrastrukturu s extrémními energetickými nároky. Samotný prospekt k IPO otevřeně upozorňuje na to, že dodávky energie jsou v celosvětovém měřítku silně omezené v důsledku skokového nárůstu poptávky po výpočetním výkonu. Z dlouhodobého hlediska se jako ultimátní řešení jeví budování orbitálních datových center. Tato futuristická koncepce počítá s umístěním výpočetních kapacit přímo na oběžné dráze Země, kde by k provozu využívaly nepřetržitou solární energii. Mnozí přední experti z oboru však zůstávají k tomuto plánu vysoce skeptičtí a pochybují o jeho reálné komercializaci. Zdroj: Getty Images Renesance jaderné energetiky v režii technologických gigantů Než se podobné technologické vize stanou realitou, budou se muset společnosti spoléhat výhradně na pozemní zdroje energie pro napájení svých rozrůstajících se datových center. Tradiční obnovitelné zdroje, jako jsou větrné a solární elektrárny, budou v budoucím energetickém mixu bezesporu hrát důležitou roli. Do popředí se však dostává také inovativní forma jaderné energetiky. Velké technologické korporace již nyní projevují obnovený zájem o jádro jako o ideální způsob, jak zajistit obrovské množství spolehlivé energie pro základní zatížení sítě. Společnost Alphabet Inc. (GOOGL) , která je mateřskou firmou vyhledávače Google, se například již přímo angažuje ve výstavbě a celkové modernizaci několika jaderných zařízení. Tento přístup navíc umožňuje striktně omezit dodatečné emise uhlíku, což je v době přísných environmentálních regulací klíčový parametr. Zásadním problémem konvenčních jaderných elektráren je ovšem jejich extrémně dlouhá doba výstavby. U těchto rozsáhlých infrastrukturních projektů často trvá desetiletí i déle, než se vůbec začne vyrábět a dodávat první elektřina. Právě v tomto kritickém bodě vstupují do hry malé modulární reaktory, v odborných kruzích známé pod zkratkou SMR. Nedávná analytická zpráva od Bank of America zdůrazňuje, že ve srovnání s tradičními rozsáhlými jadernými elektrárnami vyžadují systémy SMR podstatně méně půdy a nabízejí výrazně kratší dobu výstavby. Tyto moderní systémy navíc disponují vylepšenými bezpečnostními prvky. V kontextu prudce rostoucí poptávky po energii by tento technologický pokrok mohl v průběhu příštího desetiletí zcela přetvořit dodavatelské řetězce, a to právě díky nezpochybnitelným výhodám oproti běžným elektrárnám. Zdroj: Shutterstock Dva strategické tituly pro odvážné investory Na globálním trhu v současnosti působí celá řada společností, které se intenzivně věnují vývoji a následné komercializaci systémů SMR. Mnoho z těchto firem je však v soukromých rukou, zatímco jiné představují široce diverzifikované průmyslové konglomeráty. Tato situace značně ztěžuje pozici investorům, kteří by chtěli vsadit specificky na tuto novou technologii. Přesto existují dva čistě profilované tituly v oblasti SMR, které by neměly chybět na seznamu sledovaných aktiv žádného moderního investora. Jde o společnosti NuScale Power (SMR) a Oklo (OKLO) . Tyto dvě inovativní firmy přistupují k problematice malých modulárních reaktorů mírně odlišným způsobem. Zatímco NuScale se primárně zaměřuje na strategická partnerství s poskytovateli veřejných služeb pro nasazení v měřítku celé rozvodné sítě, Oklo cílí na přímý prodej provozovatelům datových center. Tento obchodní model není překvapivý, vezmeme-li v úvahu, že jedním z raných investorů ve firmě Oklo byl samotný Sam Altman, výkonný ředitel společnosti OpenAI, která vyvinula ChatGPT. Je však nutné objektivně přiznat, že ani jedna ze zmíněných společností dosud svůj systém SMR úspěšně nekomercializovala. Obě firmy sice disponují působivým seznamem potenciálních zákazníků, ale zda se tyto předběžné dohody někdy přesunou z teoretické roviny do tvrdé reality, zůstává s otazníkem. Analytici z Bank of America navíc varují před komplexní ekonomikou těchto projektů. Zastánci sice vyzdvihují potenciální výhody modulárního designu, ale kritici poukazují na současnou nepředvídatelnost reálných nákladů. Projekty SMR často čelí překračování rozpočtů a zpožděním v demonstračních fázích, což vyvolává obavy o jejich skutečnou ekonomickou životaschopnost. Tuto výzvu dále umocňuje fakt, že technologie obnovitelných zdrojů energie se stávají stále více nákladově konkurenceschopnými, což může modulární reaktory ekonomicky znevýhodnit. Investice do akcií SMR by tak měla být vyhrazena výhradně pro dlouhodobé investory, pro které je zvýšený apetit po riziku výměnou za vyšší potenciální výnosy naprostou samozřejmostí.