Americké akciové futures ve středu mírně rostly, zatímco investoři vyhlíželi jedno z nejdůležitějších rozhodnutí tohoto týdne. Klíčové body Fed má podle očekávání ponechat sazby beze změny Dohoda USA a Íránu tlačí ceny ropy níže Cena ropy Brent klesl pod 80 dolarů za barel SpaceX (SPCX) od IPO vzrostla přibližně o 50 % Pozornost finančních trhů se soustředí především na výsledek dvoudenního zasedání americké centrální banky a také na nové informace týkající se předběžné mírové dohody mezi Spojenými státy a Íránem. Současně pokračuje pokles cen ropy, který odstartovaly zprávy o postupném uklidnění situace na Blízkém východě. Výraznou pozornost si nadále získává také společnost SpaceX (SPCX) , jejíž akcie pokračují v mimořádně silném růstu jen několik dní po vstupu na burzu. Trhy vyčkávají na rozhodnutí Fedu Krátce před otevřením amerických burz vykazovaly hlavní akciové futures převážně pozitivní vývoj. Futures na index Dow Jones Industrial Average vzrostly o 0,1 %, futures na index S&P 500 přidaly 0,3 % a futures na technologický Nasdaq 100 posílily o 0,9 %. Zdroj: Shutterstock Nálada na trzích však zůstává opatrná. Po velmi dynamickém začátku týdne investoři vyčkávají na další impulzy. V předchozí obchodní seanci skončil vývoj hlavních indexů smíšeně. Zatímco indexy S&P 500 a Nasdaq Composite oslabily, index Dow Jones uzavřel obchodování na novém historickém maximu. Určité uklidnění nálady souvisí především s oznámením předběžné dohody, která má ukončit více než tři měsíce trvající konflikt na Blízkém východě. Trhy tak postupně ustupují od krizového scénáře, který v posledních měsících výrazně ovlivňoval ceny energií i očekávání dalšího vývoje inflace. Analytici upozorňují, že po ukončení bojů se na finanční trhy vrací relativní stabilita. Přesto zůstává řada otázek nezodpovězených a investoři čekají na konkrétní podobu připravované dohody. První zasedání Fedu pod vedením Kevina Warshe Hlavní událostí dne bude rozhodnutí americké centrální banky o nastavení úrokových sazeb. Trhy téměř jednohlasně očekávají, že Fed ponechá základní sazbu beze změny v pásmu 3,5 % až 3,75 %. Půjde zároveň o první měnověpolitické rozhodnutí pod vedením nového předsedy Fedu Kevina Warshe. Ten převzal vedení centrální banky v období, kdy se měnová politika nachází pod mimořádným tlakem. Na jedné straně stojí požadavky administrativy prezidenta Donalda Trumpa na výraznější snižování sazeb, na straně druhé obavy z nového růstu inflace vyvolaného energetickou krizí. Ještě na začátku roku investoři předpokládali, že Fed zahájí během roku sérii snižování sazeb. Situace se však výrazně změnila po vypuknutí konfliktu mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem a následném uzavření Hormuzského průlivu. Růst cen energií tehdy vyvolal obavy z nové inflační vlny a změnil očekávání ohledně budoucího směřování měnové politiky. Právě proto budou investoři kromě samotného rozhodnutí o sazbách pečlivě sledovat také nové ekonomické prognózy členů Fedu. Ty mohou nabídnout lepší představu o tom, jak centrální banka hodnotí budoucí vývoj inflace, trhu práce a ekonomického růstu. Někteří analytici očekávají, že aktualizované prognózy budou obsahovat vyšší výhled inflace, nižší očekávanou nezaměstnanost a zároveň žádné snížení sazeb v letošním roce. Část představitelů Fedu by podle nich mohla dokonce počítat i s možností budoucího zvýšení sazeb. Mírová dohoda mezi USA a Íránem tlačí dolů ceny ropy Významným tématem zůstává také připravovaná dohoda mezi Spojenými státy a Íránem. Podle dostupných informací obsahuje návrh čtrnáctibodový rámec, jehož součástí je trvalé příměří, obnovení volného pohybu lodí v Hormuzském průlivu a zahájení jednání o íránském jaderném programu. Součástí návrhu mají být rovněž opatření umožňující okamžité obnovení íránského vývozu ropy a petrochemických produktů po oficiálním podpisu dohody. Hovoří se také o uvolnění zmrazených íránských aktiv a rozsáhlém plánu regionální obnovy. Írán by na oplátku přistoupil na podmínky související s omezením svých jaderných aktivit a zavázal by se neusilovat o získání jaderné zbraně. Přestože se postupně objevují nové detaily, konečná podoba dohody stále není definitivně uzavřena. Investoři proto zůstávají obezřetní a čekají na plánované páteční podpisové jednání. Optimismus spojený s možným návratem íránské ropy na světové trhy se výrazně promítá do cen energií. Severomořská ropa Brent během středy dále oslabovala a obchodovala se kolem úrovně 78,35 dolaru za barel. Již v úterý přitom cena poprvé od března klesla pod hranici 80 dolarů za barel. Pokles cen odráží očekávání, že po znovuotevření Hormuzského průlivu začne na trh proudit větší objem ropy. Úplné obnovení dodavatelských řetězců však nemusí být okamžité. Americké síly například nadále odstraňují námořní miny, které byly v průlivu rozmístěny během konfliktu. Právě bezpečnost plavby zůstává jedním z faktorů, které mohou návrat k běžnému provozu zpomalit. SpaceX překonává očekávání investorů Největší pozornost investorů si však i nadále získává společnost SpaceX, která po svém vstupu na burzu pokračuje v mimořádně silném růstu. Akcie firmy SpaceX vzrostly během úterního obchodování o 4,83 % na 201,80 dolaru. Tržní hodnota společnosti se tak dostala přibližně na 2,65 bilionu dolarů, což ji dočasně posunulo nad hodnotu společnosti Amazon (AMZN) a krátkodobě i nad společnost Microsoft (MSFT). Rally navazuje na mimořádně úspěšný vstup na burzu. Společnost stanovila emisní cenu akcií na 135 dolarů za kus a v rámci primární veřejné nabídky získala 75 miliard dolarů. Šlo o největší IPO v historii. Zdroj: Shutterstock Za pouhé čtyři obchodní dny od vstupu na burzu se cena akcií zvýšila přibližně o 50 %, což představuje jedno z nejvýraznějších burzovních debutů posledních let. Ani po skončení běžného obchodování zájem investorů neustal a akcie v následném obchodování dále posilovaly o více než 2 %. Vývoj kolem SpaceX tak nadále představuje jeden z nejsledovanějších příběhů současných finančních trhů, zatímco investoři současně vyhodnocují dopady mírových jednání na Blízkém východě a očekávají další kroky americké centrální banky.