Spotřebitelské ceny v České republice v květnu meziročně vzrostly o 2,1 %, zatímco oproti dubnu se zvýšily o 0,1 %. Květnová inflace v Česku zpomalila na 2,1 % Potraviny meziročně zlevnily přibližně o dvě procenta Pohonné hmoty zdražily o více než 26 % Česká inflace byla nejnižší ze sousedních zemí Meziroční inflace tak zpomalila z dubnových 2,5 %, přičemž významnou roli sehrál vývoj cen potravin a nápojů. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu. Česká republika si zároveň udržela nižší inflaci než všechny sousední země. V evropském srovnání navíc patřila mezi státy s nejnižším růstem spotřebitelských cen. Potraviny dál pomáhají brzdit růst cen Stejně jako v předchozím měsíci působily na celkovou inflaci především ceny potravin. Ty díky vyšší srovnávací základně z minulého roku prohloubily svůj meziroční pokles a byly oproti loňskému květnu přibližně o dvě procenta levnější. Kromě potravin pokračovalo také zlevňování oděvů a obuvi. Jejich ceny byly meziročně nižší o 2,5 %. Na opačné straně cenového vývoje stály pohonné hmoty, které zůstávají jedním z hlavních faktorů ovlivňujících inflaci. Oproti stejnému období loňského roku zdražily o 26,3 %. Výrazný růst zaznamenaly také některé položky spojené s bydlením a službami. Nájemné vzrostlo meziročně o 6,5 % a stejným tempem se zvýšily i ceny ubytovacích služeb. Celkově ceny zboží meziročně vzrostly o 0,6 %, zatímco ceny služeb byly vyšší o 4,7 %. Právě služby tak nadále představují segment ekonomiky, kde cenové tlaky zůstávají výraznější. Pohonné hmoty zatím nezdražují celý spotřební koš Podle ekonomických komentářů se vývoj cen pohonných hmot v květnu začal stabilizovat. Vedle jejich vlivu se proto více projevil pokračující utlumený vývoj cen potravin, které zaznamenaly nejvýraznější meziroční pokles od léta minulého roku. Současně se však objevují signály, že období zlevňování potravin se může postupně blížit ke konci. Vývoj cen zemědělských komodit i meziměsíční změny cen některých potravin naznačují, že současný trend nemusí být dlouhodobě udržitelný. Pozornost ekonomů se nyní soustředí především na otázku, zda a v jaké míře se vyšší ceny pohonných hmot promítnou do dalších částí spotřebitelského koše. Zatím se výraznější přenos do cen ostatního zboží neprojevil, což pomáhá držet celkovou inflaci poblíž dvouprocentní hranice. Významným rizikem zůstává vývoj situace na Blízkém východě. Pokud by geopolitické napětí přetrvávalo delší dobu, mohlo by vést k vyšším dovozním cenám, dražším vstupům pro výrobce i růstu logistických nákladů. Ve druhé polovině roku by se navíc mohly projevit také vyšší náklady v zemědělství, které by následně mohly vytvářet tlak na růst cen potravin. Česká inflace patří mezi nejnižší v Evropě V mezinárodním srovnání si Česká republika vedla velmi dobře. Květnová inflace byla nižší než ve všech sousedních zemích. V Německu dosáhl meziroční růst spotřebitelských cen 2,6 %, v Polsku 3,1 %, v Rakousku 3,7 % a na Slovensku 3,9 %. V rámci evropského srovnání patřilo Česko mezi země s nejnižší inflací. Mezi 41 sledovanými státy obsadilo sedmou příčku a oproti dubnu si polepšilo o tři pozice. Aktuální data tak potvrzují, že cenový růst v české ekonomice zůstává relativně umírněný. Přesto budou další měsíce důležité pro posouzení toho, zda se inflace udrží poblíž dvouprocentního cíle, nebo zda se do cen začne výrazněji promítat vývoj energií, dopravy a nákladů v dodavatelských řetězcích.