Kanada upouští od dřívějšího vzdoru a přichází s konceptem „severoamerické pevnosti“, aby si zajistila místo u jednacího stolu s USA. Administrativa Donalda Trumpa vyřadila Ottawu z probíhajících rozhovorů o revizi dohody USMCA, zatímco s Mexikem již aktivně jedná. Kanadská vláda je připravena akceptovat tvrdší podmínky a obětovala i kontroverzní daně zacílené na americké technologické giganty.   Od otevřeného vzdoru k vizi společné pevnosti Kanada se ocitla v nezáviděníhodné pozici a musí od základů přehodnotit svou dosavadní strategii. Místo otevřeného vzdoru vůči administrativě amerického prezidenta Donalda Trumpa nyní Ottawa přichází se zcela novým prodejním argumentem. Tím je koncept takzvané „severoamerické pevnosti“, který má za cíl naklonit si Bílý dům a získat zpět ztracenou pozici v klíčových jednáních. Bývalý guvernér centrální banky Mark Carney a ontarijský premiér Doug Ford, kteří v minulosti patřili k hlasitým kritikům Trumpovy obchodní politiky, nyní intenzivně propagují výhody hlubší regionální ekonomické integrace. Čas se přitom neúprosně krátí, jelikož termín pro revizi klíčové dohody mezi USA, Mexikem a Kanadou (USMCA) je stanoven již na 1. července. Doug Ford proto v pondělí zamířil přímo do Washingtonu, kde má s americkými představiteli oficiálně představit vizi zmíněné severoamerické pevnosti. Jeho kancelář tento krok popisuje jako odvážný plán pro bezprecedentní spolupráci všech tří severoamerických států v době rostoucí globální nejistoty. Kanada tímto krokem jasně signalizuje ochotu k užší kooperaci se svým zdaleka největším obchodním partnerem. Zároveň dává najevo, že je připravena akceptovat i podstatně tvrdší podmínky pro volný pohyb zboží a služeb v rámci kontinentu. Tento pragmatický přístup představuje ostrý odklon od dřívější mantry kanadské vlády. Ještě nedávno se totiž Ottawa snažila masivně diverzifikovat svůj export a zdvojnásobit obchodní výměnu s novými partnery v Evropě, Asii či v zemích jihoamerického sdružení Mercosur. Nyní je však zřejmé, že bez silných vazeb na Spojené státy kanadská ekonomika riskovala tvrdý náraz. Zmrazené vztahy a hrozba tvrdých cel Zatímco Spojené státy již aktivně zahájily přípravné rozhovory s Mexikem, Kanada zůstává z tohoto procesu prozatím zcela vyloučena. Důvodem tohoto diplomatického ochlazení je mimo jiné říjnová reklamní kampaň proti americkým clům, kterou inicioval právě ontarijský premiér Ford a která Trumpa podle dostupných informací silně popudila. Americký prezident navíc minulý týden rozpoutal další vlnu ofenzivních obchodních kroků. Jeho administrativa se totiž snaží urychleně znovu zavést nová cla na své obchodní partnery poté, co americký nejvyšší soud předchozí prezidentovy celní poplatky zrušil. Mark Carney se proto na konci minulého měsíce pokusil uklidnit situaci přímo v srdci amerického finančního světa. Před manažery z Wall Street v New Yorku sebevědomě prohlásil, že „silná Kanada pomůže udělat Ameriku znovu skvělou“, čímž obratně využil ústřední heslo Trumpovy politické kampaně. Napětí kolem plánované revize USMCA však nadále roste. Podle Carneyho mají Spojené státy s Kanadou aktuálně zhruba třicet různých nevyřešených obchodních sporů. V případě Mexika se tento počet blíží dokonce k šedesáti. Americký ministr obchodu Howard Lutnick, který severního souseda dlouhodobě nešetří kritikou, označil v dubnu dohodu USMCA za vyloženě špatnou. Podle Lutnicka bude nutné celý dokument od základů přepracovat, jakmile v červenci odstartují nová vyjednávání. V sázce je přitom astronomická částka. Dohoda USMCA v současnosti pokrývá každoroční kanadsko-americký obchod se zbožím a službami v hodnotě zhruba 1,3 bilionu kanadských dolarů (933 miliard USD). Bývalý hlavní kanadský vyjednavač Steve Verheul před senátním výborem nedávno varoval, že jednání mohou uvíznout na mrtvém bodě po velmi dlouhou dobu. Ústupky a nejistá cesta k jednacímu stolu S obrovským tlakem ze strany Washingtonu se potýká také Mexiko. Spojené státy totiž navrhují nová striktní pravidla, jejichž hlavním cílem je absolutní vytlačení čínských součástek ze severoamerického automobilového trhu. Bývalý náměstek amerického ministra obchodu Michael Camuñez však upozorňuje, že vyjednávací pozice Ottawy je ve své podstatě mnohem složitější. Podle něj se zdá, že Mexiko a USA nalezly praktičtější pracovní kanál, zatímco Kanada stále musí balancovat na tenkém ledě mimořádně chladných politických vztahů s Washingtonem. Bílý dům v minulosti kritizoval Carneyho za snahy o oživení vztahů s Čínou a nelibě nesl i jeho projev ve švýcarském Davosu, kde hovořil o globálním rozkolu způsobeném americkou politikou. Zástupci kanadského průmyslu proto bijí na poplach. Brian Kingston, prezident Kanadské asociace výrobců vozidel, zdůraznil, že dohoda USMCA je pro globální konkurenceschopnost celého sektoru naprosto kritická. Navzdory všem ústupkům a snahám zalíbit se Washingtonu však Trump minulý týden opět ironicky označil Kanadu za jednapadesátý stát USA. Ottawa ve snaze uklidnit situaci přistupuje k radikálním ústupkům. Ve středu oznámila zrušení patnáctiprocentní daně uvalené na americké streamovací služby, která měla původně financovat lokální kanadský obsah. Již v červnu loňského roku navíc Carney zrušil nepopulární daň z digitálních služeb. Ta cílila na technologické giganty jako je Meta Platforms (META) , dále Netflix (NFLX) či Amazon.com (AMZN) . Kenneth Frankel, prezident Kanadské rady pro Ameriku, však podotýká, že zrušení této daně vedlo pouze k nekonečnému a nejasně definovanému seznamu dalších předběžných podmínek ze strany USA. Bývalý stálý zástupce Kanady při Světové obchodní organizaci Stephen de Boer situaci shrnul s tím, že pro kanadskou vládu je nesmírně obtížné bojovat s takovým typem administrativy. Podle něj nezáleží na tom, s kým kanadští vyjednavači mluví, protože o všem nakonec rozhoduje jen a pouze Donald Trump.