Německo podle zdrojů upouští od stavby šesti fregat F126, což představovalo největší námořní zakázku od druhé světové války. Akcie zbrojovky Rheinmetall se propadly až o 14 procent, společnost měla získat kontrakt v hodnotě 12,8 miliardy eur. Evropský obranný sektor čelí plošnému výprodeji kvůli obavám investorů z možného ukončení konfliktů na Ukrajině a Blízkém východě.   Zrušení historické zakázky a šok pro trhy Akcie evropských zbrojařských společností zaznamenaly během středečního obchodování prudký propad. Spouštěčem masivního výprodeje se stala zpráva, podle níž Německo plánuje definitivně opustit ambiciózní projekt na výstavbu šesti moderních válečných lodí. Tento nečekaný krok okamžitě oživil obavy investorů, že tolik očekávaný boom vládních výdajů na obranu se nakonec nemusí v plné míře zhmotnit v reálných objednávkách pro zbrojní dodavatele. Berlín podle informací deníku Financial Times, který se odvolává na dva zdroje obeznámené se situací, směřuje ke zrušení multimiliardového projektu na stavbu fregat třídy F126. Pokud by se tento zbrojní program uskutečnil v původně plánovaném rozsahu, jednalo by se o vůbec největší zakázku pro německé námořnictvo od konce druhé světové války. Ztráta takto gigantického kontraktu představuje pro zúčastněné firmy tvrdou ránu a nutí trhy přehodnotit budoucí příjmy celého sektoru. Místo původně plánovaných šesti obřích plavidel se nyní pozornost německé vlády podle dostupných zpráv přesouvá k alternativnímu řešení. Berlín má v úmyslu nakoupit osm menších fregat typu Meko A-200. Tento strategický obrat nejenže mění technologický a operační profil německých námořních sil, ale především dramaticky přepisuje rozložení sil mezi klíčovými dodavateli vojenské techniky, kteří na tento historický tendr dlouhodobě sázeli. Drtivý dopad na Rheinmetall a širší zbrojní sektor Největší obětí tohoto náhlého politického obratu se stala společnost Rheinmetall (RHM.DE) . Tento německý výrobce munice a vojenské techniky, který dlouhodobě platí za jednoho z hlavních příjemců vládních zakázek, zaznamenal během dopoledního obchodování drtivý propad akcií až o 14 procent. Pro firmu jde o mimořádně citelnou ztrátu, neboť se s ní počítalo jako s hlavním dodavatelem celého programu fregat F126. Očekávaný kontrakt pro Rheinmetall měl dosáhnout astronomické hodnoty až 12,8 miliardy eur, což v přepočtu činí zhruba 14,5 miliardy dolarů. Celá dohoda již pouze čekala na finální schválení příslušným rozpočtovým výborem. Německý gigant měl přitom zakázku převzít od nizozemské loděnice Damen Naval, a to po letech frustrujících odkladů a byrokratických průtahů. Stanice CNBC v této souvislosti oslovila zástupce společnosti Rheinmetall i německou vládu s žádostí o komentář k aktuálnímu vývoji. Panika se však nezastavila pouze u hranic jedné firmy. Výprodejní vlna rychle zasáhla i další německé zbrojaře kótované na burze. Akcie technologické společnosti Hensoldt (HAG.DE) oslabily o 2,9 procenta, zatímco výrobce převodovek a vojenských systémů Renk (R3NK.DE) odepsal rovná 4 procenta. Negativní sentiment se následně přelil do celé Evropy. Švédská zbrojovka Saab (SAAB-B.ST) se propadla o 2,6 procenta, italský průmyslový konglomerát Leonardo (LDO.MI) ztratil 3,5 procenta a britský zbrojní obr BAE Systems (BA.L) klesl o 1,6 procenta. Panevropský blue-chip index Stoxx 600 (^STOXX) v reakci na tyto pohyby a širší tržní nervozitu oslabil o 0,1 procenta. Dominový efekt tak jasně ukázal, jak silně je evropský obranný průmysl provázán s očekáváním stabilních vládních investic. Změna nálady investorů a německé vojenské ambice Současné otřesy na trzích nepřicházejí ve vzduchoprázdnu. Evropské zbrojní akcie čelí od začátku letošního roku znatelnému tlaku a obchodují se výrazně níže. Nálada investorů vůči obrannému sektoru postupně chladne, a to především v souvislosti s rostoucími úvahami o možném konci válečných konfliktů na Ukrajině a na Blízkém východě. Trhy začínají aktivně zaceňovat scénář, ve kterém geopolitické napětí opadne. Investoři si stále častěji kladou zásadní otázku, nakolik jsou dřívější vládní sliby o masivním zbrojení skutečně reálné. Zrušení obřího námořního projektu v Německu slouží jako hmatatelný důkaz, že politické deklarace se nemusí vždy přetavit v závazné a lukrativní smlouvy. Zásadní přepracování programu F126 tak představuje těžkou ránu nejen pro samotný Rheinmetall, ale i pro celkové obranné ambice největší evropské ekonomiky. Německo se přitom v minulosti veřejně zavázalo, že do roku 2039 vybuduje nejsilnější konvenční armádu v Evropě. Tento dlouhodobý strategický cíl měl být podpořen bezprecedentní modernizací všech složek ozbrojených sil. Současné škrty v námořnictvu však vyvolávají pochybnosti o konzistenci tohoto plánu a schopnosti Berlína financovat takto rozsáhlou transformaci v době napjatých státních rozpočtů. Navzdory aktuálnímu kroku zpět v oblasti námořních sil si však Německo nadále udržuje silné ambice v pozemním vojsku. Berlín v současnosti plánuje po boku Francie převzít významný čtyřicetiprocentní podíl ve společnosti KNDS, která se specializuje na výrobu tanků a těžké obrněné techniky. Tento společný evropský podnik navíc v brzké době směřuje k primární emisi akcií (IPO), což naznačuje, že i přes dílčí škrty zůstává transformace evropského obranného průmyslu vysoce dynamickým procesem.