Kvantový segment zažívá velký milník a dlouho očekávaný rozvoj technologií dosáhl na kapitálových trzích historického momentu. Quantinuum (QNT) se stalo historicky prvním čistokrevným kvantovým titulem, který vstoupil na veřejný trh přes klasické IPO Akcie firmy zahájily obchodování na ceně 68 dolarů, avšak následně oslabily pod upisovací úroveň 60 dolarů Společnost využívá technologii trapped-ion a dosahuje 99,92% přesnosti při dvouqubitových operacích Majoritním vlastníkem a klíčovým průmyslovým partnerem nově zalistovaného podniku zůstává nadnárodní koncern Honeywell Společnost Quantinuum (QNT) se stala vůbec prvním čistokrevným zástupcem v oboru kvantových počítačů, který vstoupil na veřejný trh prostřednictvím klasické primární emise akcií (IPO). Všechny konkurenční subjekty totiž v minulosti volily pro svůj burzovní debut alternativní cestu v podobě transakcí typu SPAC, které představují reverzní fúze s již veřejně obchodovanými prázdnými skořápkami. Vstup na burzu provázely poměrně divoké změny v nastavení parametrů samotné emise. Management původně navrhoval prodej o něco více než 21 milionů akcií v indikačním cenovém rozmezí od 45 do 60 dolarů, aby následně objem navýšil na 26,5 milionu kusů při upřesněné ceně mezi 53 a 55 dolary. Samotné obchodování bylo zahájeno 4. června na ceně 68 dolarů, což bylo nad výslednou hodnotou 60 dolarů stanovenou pro IPO. První obchodní den však titul uzavřel se ziskem pouhého 1 % na úrovni 60,36 dolaru. Hned během druhého obchodního dne navíc kurz propadl pod upisovací hodnotu a v průběhu pondělního poledne se pohyboval pouze nepatrně nad touto psychologickou hranicí. Během poslední seance akcie zpevnily o 3,80 % neboli o 2,14 dolaru na vnitrodenní cenu 58,40 dolaru, přičemž celková tržní kapitalizace se pohybuje kolem úrovně 15 miliard dolarů. Denní rozsah obchodování byl vymezen mantinely 57,51 dolaru a 61,80 dolaru, zatímco padesáti dvou týdenní rozsah definují hodnoty 51,15 dolaru a 71,35 dolaru. Celkový objem obchodů dosáhl 43,8 tisíce kusů při průměrném dlouhodobém objemu 11,3 milionu akcií. Tato celková valuace, která předpokládá i plné využití opcí na nadlimitní alokaci, dělá z firmy jednoho z největších kvantových hráčů na burze. Překonává subjekty jako D-Wave Quantum (QBTS) či Rigetti Computing (RGTI) , ale zaostává za konkurenční korporací IonQ (IONQ) , jejíž tržní hodnota aktuálně přesahuje 25 billionů dolarů. Spojení hardwaru a unikátní pasti na ionty Podnik sám sebe definuje jako plně integrovanou platformu poskytující komplexní řešení od vlastního hardwaru až po softwarové vrstvy. Subjekt vznikl v roce 2021 spojením kvantové divize průmyslového obra Honeywell (HON) a specializované laboratoře Cambridge Quantum. Honeywell si v nově vzniklé struktuře nadále uchovává většinový akciový podíl a plní roli klíčového partnera i koncového zákazníka, což dává celému projektu silné průmyslové zázemí. Z technologického hlediska se inženýři rozhodli zcela opustit koncept supravodivých qubitů, což je v tomto odvětví jinak poměrně hojně využívaná metoda. Namísto toho se vydali cestou technologie uvězněných iontů (trapped-ion). Ta vytváří jednotlivé qubity za pomoci elektricky nabitých atomů, které vykazují podstatně vyšší vnitřní stabilitu a jsou mnohem méně náchylné k chybovosti než supravodivá řešení. Právě eliminace chyb představuje pro vývojáře největší překážku na cestě ke komerčnímu využití. Kvantové systémy jsou totiž dramaticky náchylnější k chybám než klasické počítače, protože nespoléhají na tradiční bity nabývající pouze stavů 0 nebo 1. Qubity se dokážou dočasně nacházet ve stavu takzvané superpozice, kde jejich hodnota není pevně daná, ale představuje komplexní vlnu pravděpodobnosti. Odborníci tento stav často přirovnávají k roztočené minci, u níž nelze jednoznačně určit, zda padne panna nebo orel. Problém spočívá v tom, že jakýkoliv vnější zásah, ať už jde o minimální výkyvy teploty, mikro-vibrace nebo kontakt se zbloudilou částicí, naruší tuto pravděpodobnostní fázi a qbit předčasně zkolabuje do finální, často chybné polohy. Softwarová výhoda a limity v přesnosti výpočtů Technologie uvězněných iontů sice vykazuje prokazatelně přesnější výsledky, avšak vývoj je stále na začátku. Firma u svých systémů dosáhla přesnosti (fidelity) dvouqubitových hradel na úrovni 99,92 %. V běžném životě to zní jako vysoké číslo, avšak v IT světě jde o extrémně chybový stav, protože průměrný procesor v chytrém telefonu vykazuje chybovost nižší než jedna ku jedné kvadrilioně. Podnik navíc zaostává za lídrem IonQ, který se pyšní přesností 99,99 %. Zásadní rozdíl v jejich hardwarovém přístupu spočívá v tom, že IonQ začal do svých čipů integrovat mikrovlnné signály k udržení iontů na místě, zatímco nově zalistovaný konkurent spoléhá výhradně na lasery, protože mikrovlnná hradla považuje za příliš pomalá a energeticky náročná. Obrovskou zbraní v rukou managementu je však vlastní ucelený softwarový balík, který tvoří systémy TKET, Guppy a Nexus. Nástroj TKET funguje jako univerzální překladač a vývojářský kit, jehož kompilátor dokáže optimalizovat aplikace napříč celou řadou odlišných kvantových architektur bez ohledu na typy použitých qubitů. Programovací jazyk Guppy s otevřeným zdrojovým kódem zase zvládá pokročilou korekci chyb implementovanou přímo v kódu a cloudový operační systém Nexus celý tento ekosystém efektivně propojuje. Z investičního pohledu se však stále jedná o vysoce spekulativní sázku na vzdálenou budoucnost. Reálné tržby podniku jsou v porovnání s 15miliardovou valuací naprosto zanedbatelné, přičemž společnost generuje hluboké provozní ztráty a masivně pálí hotovost. Celý kvantový segment je v současné fázi spíše bojem o to, která hardwarová architektura se v budoucnu ukáže jako dominantní standard. Přestože má firma silnou podporu v zádech a vynikající software, není kam spěchat. Nákup akcií dává smysl pouze v případě dlouhodobého horizontu a postupného budování menší pozice v portfoliu při případných hlubších propadech kurzu.