Počet násilných trestných činů s levicově extremistickým motivem vzrostl v roce 2025 o propastných 60 procent. Radikalizaci urychluje napětí na Blízkém východě a nebezpečná spirála vzájemných reakcí s pravicovými radikály. Bezpečnostní složky čelí vysoce profesionálním a utajeným strukturám, které úspěšně paralyzují kritickou infrastrukturu.   Eskalace násilí a nebezpečná dynamika radikalizace Německý bezpečnostní aparát bije na poplach. Domácí zpravodajská služba zaznamenala masivní vzestup levicového extremismu, který se formuje jako přímá reakce na posilující krajní pravici a geopolitické kroky Izraele na Blízkém východě. Tento trend představuje pro stabilitu největší evropské ekonomiky mimořádně závažnou hrozbu. Podle Spolkového úřadu pro ochranu ústavy (BfV) vyskočil počet násilných trestných činů motivovaných levicovou ideologií v roce 2025 o bezprecedentních 60 procent. Do tohoto hrozivého výčtu spadají pokusy o vraždu, brutální napadení, rozsáhlé sabotáže a žhářské útoky. „Levicový extremismus je v Německu opět na vzestupu a představuje reálnou hrozbu pro veřejnou bezpečnost a pořádek,“ prohlásil ministr vnitra Alexander Dobrindt během tiskové konference, na které byla představena výroční zpráva zpravodajské služby. Zásadním problémem je podle něj nebezpečná radikalizační dynamika, která se vyvíjí mezi oběma póly politického spektra. Tento fenomén je do značné míry živen již tak rozšířeným problémem pravicového extremismu v zemi. „U obou skupin – levicových i pravicových extremistů – jasně vidíme, že potenciál k páchání násilí významně roste,“ varoval Dobrindt před eskalující spirálou odplaty, která začíná pohlcovat okraje německé společnosti. Katalyzátor z Blízkého východu a útoky na infrastrukturu Zásadní roli v náboru nových stoupenců pro násilné levicové frakce sehrály události na Blízkém východě za posledních osmnáct měsíců. Zpravodajská služba BfV upozorňuje, že propalestinská hnutí v Německu se stala mimořádně úrodnou půdou pro extremistické organizace, kterým se podařilo tyto struktury úspěšně infiltrovat. Důsledky této radikalizace mají zcela hmatatelné dopady na každodenní chod státu. Varovným mementem se stal lednový útok levicové teroristické skupiny Vulkangruppe, která cíleně zničila elektrickou rozvodnu v Berlíně. Tento precizně naplánovaný úder ponechal v mrazivých podmínkách zhruba 100 000 obyvatel metropole bez proudu po několik dní. Samotné úřady byly rozsahem a profesionalitou útoku zaskočeny. Vyšetřovatelé od té doby svádějí marný boj se snahou vystopovat původ této skupiny nebo identifikovat její členskou základnu. Tento incident jasně demonstruje zranitelnost kritické infrastruktury vůči asymetrickým hrozbám zevnitř státu. Zpravodajci nyní sledují celou řadu extremistických levicových organizací, z nichž mnohé otevřeně deklarují násilí jako legitimní politický nástroj. Většina těchto buněk navíc operuje v hluboké ilegalitě, což extrémně ztěžuje jejich monitorování i případnou infiltraci ze strany státních orgánů. Temné stíny minulosti a komplexní bezpečnostní hrozby Levicový terorismus hraje v poválečné historii Německa mimořádně temnou roli. Během sedmdesátých a osmdesátých let vedla Frakce Rudé armády (RAF), známá také jako gang Baader-Meinhofová, nemilosrdnou kampaň bankovních loupeží a bombových útoků. Jejich oběťmi se tehdy stali američtí vojáci, němečtí diplomaté, generální ředitel společnosti Deutsche Bank (DB) i řada běžných západoněmeckých občanů. Prezident BfV Sinan Selen v této souvislosti varuje před podceňováním současné situace. „Máme zde co do činění s vysoce utajovanými strukturami, které místy operují naprosto profesionálně,“ uvedl. Německé zpravodajské služby a donucovací orgány podle něj tvrdě pracují na tom, aby do těchto organizací pronikly, a nadcházející měsíce ukážou, nakolik bude tato ofenziva úspěšná. Kontrarozvědka se tak musí bleskově adaptovat na měnící se bezpečnostní prostředí. Její kapacity jsou přitom napjaté k prasknutí, neboť úřad zodpovídá také za potírání ruské špionáže a hybridní války. Navzdory hrozivému nárůstu levicového násilí však boj s pravicovým extremismem zůstává tím nejnaléhavějším úkolem. Zatímco v roce 2025 bylo zaznamenáno 856 násilných trestných činů s levicovým motivem, pravicová ideologie si vyžádala 1 395 případů. Pod Selenovým vedením se úřad rovněž pokusil zařadit krajně pravicovou Alternativu pro Německo (AfD) – která v průzkumech figuruje jako největší politická strana v zemi – na seznam pravicově extremistických organizací. Přestože toto rozhodnutí německý soud v únoru zrušil, případ nadále podléhá přezkumu. Selen svůj postoj drží nekompromisně: „Moje osobní hodnocení je, že AfD je extremistická strana,“ zdůraznil s tím, že cílem jeho úřadu je stranu a její členy nadále pečlivě zkoumat.