Schodek státního rozpočtu by mohl v roce 2027 přesáhnout hranici 350 miliard korun. Schodek rozpočtu může překročit 350 miliard korun Hrozí překročení tříprocentního limitu HDP Rada kritizuje plánované uvolnění fiskálních pravidel Náklady na státní dluh nadále porostou Ve svém pravidelném čtvrtletním stanovisku na to upozornila Národní rozpočtová rada. Pokud by se tento scénář naplnil, šlo by o výrazné zhoršení oproti letošnímu roku, kdy stát plánuje hospodařit s deficitem 310 miliard korun. Rada zároveň upozornila, že rizika pro veřejné finance zůstávají zvýšená a nelze vyloučit ani situaci, kdy by schodek překročil hranici tří procent hrubého domácího produktu. Právě tato úroveň představuje důležitý limit vyplývající z rozpočtových pravidel Evropské unie. Schodek může být vyšší, než předpokládají současné plány Podle aktuálních propočtů Národní rozpočtové rady by při splnění maastrichtského kritéria tří procent HDP mohl schodek státního rozpočtu v příštím roce přesáhnout 350 miliard korun. To by znamenalo další významné zatížení veřejných financí v době, kdy stát již několik let hospodaří s vysokými deficity. Rada však upozornila, že existuje i možnost překročení evropského limitu. Důvodem je mimo jiné návrh fiskálně-strukturálního plánu, který počítá s možností využití takzvané únikové doložky. Evropská unie ji umožňuje použít v případě zvýšených výdajů na obranu. Podle vyjádření rady tato konstrukce umožňuje České republice překročit stanovené rozpočtové saldo přibližně o 0,3 až 0,4 procenta HDP, a to i v případě, že obranné výdaje zůstanou pod hranicí dvou procent HDP. To vytváří prostor pro vyšší deficit, než by jinak evropská pravidla dovolovala. Kritika plánovaného uvolnění rozpočtových pravidel Významnou část stanoviska věnovala Národní rozpočtová rada také připravovaným změnám rozpočtových pravidel, které navrhla vládní koalice a které nyní projednává Parlament. Podle rady by po schválení těchto změn v České republice platila rozpočtová pravidla, která by byla mírnější než současná národní úprava. To podle ní představuje potenciální riziko pro dlouhodobou stabilitu veřejných financí. Rada připomněla, že smyslem národních fiskálních pravidel není pouze plnit minimální požadavky Evropské unie. Jejich úkolem je také vytvářet dostatečný bezpečnostní polštář, který chrání veřejné finance před budoucími ekonomickými nebo finančními šoky. Pokud by byla pravidla příliš uvolněná, mohlo by podle rady dojít k situaci, kdy by se veřejné finance dostaly blíže k hranicím, které již mohou vyvolat reakci finančních trhů nebo evropských institucí. Z dlouhodobého pohledu by tak stát mohl čelit vyšším nákladům na financování svého dluhu. Rostoucí výnosy dluhopisů zvyšují náklady státu Dalším důležitým tématem stanoviska je vývoj na dluhopisovém trhu. Národní rozpočtová rada upozornila, že výnos desetiletého českého státního dluhopisu se přibližuje hranici pěti procent. Takto vysoké úrovně byly v minulosti dosaženy především v obdobích výrazných finančních nebo geopolitických otřesů. Vyšší výnosy přitom znamenají, že stát si půjčuje za méně výhodných podmínek a obsluha státního dluhu se postupně prodražuje. Rostoucí úrokové sazby se následně promítají do státního rozpočtu. Čím vyšší jsou náklady na nové emise dluhopisů, tím více prostředků musí stát v budoucnu vyčlenit na splácení úroků. Podle odhadů Národní rozpočtové rady by se úrokové náklady na obsluhu státního dluhu mohly v následujících letech zvýšit až na 1,6 procenta HDP. To představuje významnou rozpočtovou položku, která omezuje prostor pro jiné veřejné výdaje. Veřejné finance čekají náročné období Stanovisko Národní rozpočtové rady ukazuje, že české veřejné finance budou v příštích letech čelit několika souběžným výzvám. Vedle vysokých schodků jde především o rostoucí náklady na financování dluhu, tlak na veřejné výdaje a debatu o nastavení fiskálních pravidel. Zatímco letošní plánovaný deficit činí 310 miliard korun, výhled na příští rok naznačuje další možné zhoršení. Současně roste význam otázky, jakým způsobem bude stát financovat své potřeby v prostředí vyšších úrokových sazeb a zvýšené nejistoty na finančních trzích. Národní rozpočtová rada proto apeluje na zachování dostatečně přísných fiskálních pravidel a upozorňuje na rizika spojená s dalším zadlužováním země. Vývoj v následujících měsících ukáže, zda se podaří udržet rozpočtový schodek pod evropskými limity, nebo zda bude nutné využít mimořádné mechanismy, které unijní pravidla umožňují.