Společnost OpenAI se dobrovolně podřídí exekutivnímu nařízení Donalda Trumpa, které vyžaduje vládní prověrku AI modelů třicet dní před jejich vydáním. Součástí nového procesu bude detailní testování pokročilých kybernetických schopností a definování prahu pro nejvýkonnější technologické systémy. Bývalý britský ministr financí a současný zástupce OpenAI George Osborne apeluje na vznik silných, ale vysoce flexibilních regulačních úřadů.   Nová éra vládního dohledu nad umělou inteligencí Přední technologický startup OpenAI oficiálně potvrdil, že se plně podřídí novému exekutivnímu nařízení, které v úterý podepsal Donald Trump. Tento krok představuje zásadní zlom ve vztahu mezi vývojáři umělé inteligence a státním aparátem. Nařízení formálně žádá společnosti působící v tomto dynamickém sektoru, aby umožnily federální vládě důkladně vyhodnotit schopnosti jejich nových modelů ještě předtím, než budou uvolněny pro širokou veřejnost. Jádrem tohoto nového regulačního mechanismu je striktní třicetidenní lhůta. Právě s tímto měsíčním předstihem před plánovaným komerčním spuštěním budou muset technologické firmy poskytnout vládním expertům přístup ke svým inovacím. Cílem je zajistit, aby státní instituce měly dostatečný prostor pro analýzu potenciálních rizik, která by mohla z nasazení těchto systémů plynout. George Osborne, který ve společnosti OpenAI zastává pozici ředitele pro jednotlivé země, v rozhovoru pro televizi CNBC potvrdil, že se startup k tomuto dobrovolnému nařízení bez váhání připojí. V rozhovoru s redaktorem Arjunem Kharpalem zdůraznil, že zapojení státních institucí do procesu kontroly je z pohledu firmy naprosto opodstatněné a představuje logický krok ve vývoji celého odvětví. Podle Osborna je zcela namístě, aby demokratické vlády hrály významnou a aktivní roli v tom, jakým způsobem je tato přelomová technologie využívána a následně nasazována do praxe. Tento přístup signalizuje ochotu lídrů trhu spolupracovat s regulátory spíše než se jim bránit, což může definovat budoucí standardy pro celý technologický průmysl. Kybernetická bezpečnost a definování technologických hranic Úterní exekutivní nařízení nezůstává pouze u obecných požadavků na přístup k technologiím, ale specifikuje konkrétní analytické postupy. Klíčovým prvkem je požadavek, aby se vývojářské společnosti aktivně účastnily komplexního procesu srovnávacího testování, takzvaného benchmarkingu. Tento proces má za úkol exaktně změřit reálnou sílu a úroveň jednotlivých systémů. Hlavní pozornost tohoto testování bude upřena na vyhodnocení pokročilých kybernetických schopností umělé inteligence. Vláda se snaží získat jasný přehled o tom, jaké možnosti tyto modely nabízejí v kontextu digitální bezpečnosti a potenciálních kybernetických hrozeb. Jde o snahu předejít situacím, kdy by technologický pokrok předběhl schopnost státu garantovat bezpečnost. Dalším stěžejním úkolem tohoto vládního hodnocení je přesné určení technologického prahu. Na základě nasbíraných dat se bude rozhodovat, v jakém momentě by měl být konkrétní model umělé inteligence oficiálně označen jako takzvaný „regulovaný pokročilý model“ (covered frontier model). Tato klasifikace s sebou pravděpodobně ponese další vrstvy dohledu a specifické povinnosti pro jeho tvůrce. Během svého vystoupení na okraj prestižní konference SXSW v Londýně Osborne jasně deklaroval, že OpenAI bere své závazky vůči společnosti extrémně vážně. Jakožto vedoucí laboratoř, která posouvá samotné hranice možného a disponuje velmi výkonnými a schopnými modely umělé inteligence, si firma podle jeho slov plně uvědomuje váhu své pozice na trhu. Volání po flexibilních regulačních úřadech Zástupce OpenAI rovněž upozornil na skutečnost, že společnost ve svém přístupu k bezpečnosti nezaujímá pouze pasivní roli. Podle Osborna firma nečeká, až bude k akci vyzvána zvenčí. Naopak, startup proaktivně navrhuje konkrétní způsoby, jakými mohou vlády efektivně sledovat a kontrolovat otázky spojené s bezpečností a ochranou, a to nejen na území Spojených států, ale v mnohem širším globálním měřítku. George Osborne, který v letech 2010 až 2016 působil jako britský ministr financí a má tak bohaté zkušenosti s fungováním státního aparátu, vnesl do debaty o regulacích důležitý politicko-ekonomický rozměr. Upozornil, že pokud mají vlády tento rychle se rozvíjející prostor úspěšně regulovat, budou muset postupovat mimořádně chytře a strategicky. Příliš rigidní nebo zastaralé zákony by mohly podle kontextu jeho vyjádření inovace spíše zadusit, než aby je bezpečně usměrňovaly. Proto Osborne vládám doporučuje odlišný přístup k budování institucionálního dohledu. Jádrem jeho vize je vytvoření takového prostředí, které dokáže držet krok s exponenciálním tempem technologického vývoje. Firma proto státním představitelům radí, aby přistoupili k vytvoření silných regulačních orgánů, které budou vybaveny dostatečnými pravomocemi. Zároveň však Osborne zdůrazňuje, že tyto nově vzniklé instituce musí disponovat obrovskou mírou flexibility v tom, jak budou v budoucnosti operovat. Jen takový model dohledu dokáže podle OpenAI adekvátně reagovat na výzvy, které přinesou další generace umělé inteligence.