Klíčové body Americké ministerstvo obrany aktualizovalo kontroverzní seznam firem, které podle něj přímo či nepřímo pomáhají čínským ozbrojeným silám. Na rozšířenou soupisku přibyly technologické ikony jako Alibaba, Baidu nebo automobilka BYD, trhy však reagovaly spíše zdrženlivě. Krok přichází krátce po setkání Donalda Trumpa a Si Ťin-pchinga, což podle analytiků potvrzuje pokračující technologické soupeření obou velmocí.   Rozšíření kontroverzní soupisky a tržní odezva Americké ministerstvo obrany vyostřuje svůj postoj vůči největším korporátním klenotům asijské velmoci. Pentagon oficiálně obvinil několik předních čínských společností z aktivní podpory tamního vojenského aparátu. Na aktualizovaný seznam firem, které podle Washingtonu pomáhají Lidové osvobozenecké armádě, se nově dostala společnost Alibaba Group Holding Ltd. (BABA) i technologický gigant Baidu Inc. (BIDU) . Tento radikální krok představuje potvrzení dřívějšího záměru označit nejvýznamnější čínské korporace za přímou hrozbu pro národní bezpečnost Spojených států. Seznam byl totiž v předchozí verzi krátce zveřejněn již letos v únoru. Po několika minutách však bez jakéhokoliv vysvětlení zmizel, což tehdy vyvolalo ohledně skutečných úmyslů Pentagonu značné zmatky. Spojené státy tímto krokem oficiálně deklarují, že tři z nejvýznamnějších čínských průkopníků v oblasti umělé inteligence pomáhají ozbrojeným silám asijské země. Kromě zmíněných firem se na seznamu ocitla také společnost Tencent Holdings Ltd. (TCEHY) , která byla na soupisku zařazena v roce 2025 a od té doby usiluje o své vyškrtnutí. Zásah se nevyhnul ani automobilovému průmyslu, neboť zařazení společnosti BYD Co. (BYDDY) ukazuje prstem přímo na největšího čínského výrobce elektrických vozidel. Reakce asijských trhů však byla překvapivě tlumená. Akcie společnosti Alibaba během úterního obchodování v Hongkongu oslabily maximálně o 1,4 procenta. Baidu naopak smazalo část dřívějších zisků a obchodovalo se o 1,2 procenta výše. Tato relativně klidná odezva naznačuje, že si investoři na opakující se regulační útoky z Washingtonu již do značné míry zvykli. Podle Nigela Peha, portfoliomanažera ze singapurské společnosti Timefolio Asset Management, jde především o geopolitickou pózu. Odborník je přesvědčen, že krok bude mít na samotné obchodní operace těchto technologických gigantů jen velmi omezený fundamentální dopad. Zdroj: Unsplash Obranné reakce korporací a hrozba obchodních restrikcí Nejnovější verze takzvaného seznamu 1260H neobsahuje pouze softwarové giganty a automobilky. Pentagon na soupisku vrátil také dva významné čínské výrobce paměťových čipů, společnosti ChangXin Memory Technologies a Yangtze Memory Technologies, kteří z únorové verze záhadně zmizeli. Do rozšířeného hledáčku se dostali i další výrobci hardwaru, včetně vývojáře robotiky Unitree Robotics, který je v dokumentu veden pod oficiálním názvem Hangzhou Yushu Technology. Ačkoliv samotné zařazení na seznam nenese bezprostřední a tvrdé právní důsledky, ministerstvo obrany jej stále častěji využívá jako mocný nástroj k omezování schopnosti těchto firem uzavírat smlouvy s americkou armádou. Zamezuje jim také v přístupu k lukrativnímu financování výzkumu. Pro americké investory navíc označení 1260H slouží jako důrazné varování a je všeobecně považováno za červenou vlajku, která často předchází mnohem přísnějším obchodním sankcím. Navzdory omezenému okamžitému komerčnímu dopadu vydaly dotčené korporace ostrá odmítavá prohlášení. Zástupci Alibaby v e-mailovém prohlášení pro agenturu Bloomberg rezolutně popřeli, že by firma byla čínskou vojenskou společností nebo součástí jakékoliv vojensko-civilní fúzní strategie. Podnik zároveň pohrozil využitím všech dostupných právních kroků proti pokusům o překrucování faktů. Podobně nekompromisně se vyjádřilo i Baidu, které slíbilo využít veškeré dostupné možnosti k odstranění svého jména ze seznamu. Automobilka BYD označení rovněž odmítla a zavázala se chránit své zájmy všemi proveditelnými administrativními a právními prostředky. Na seznamu figuruje i farmaceutický dodavatel WuXi AppTec, který poskytuje služby mnoha největším světovým farmaceutickým společnostem. Podle dostupných informací z roku 2024 tato firma vyráběla značnou část aktivních základních složek pro lék na obezitu Zepbound od společnosti Eli Lilly & Co. (LLY) . Případné sankce by tak mohly vážně ohrozit její podnikání a zkomplikovat probíhající výzkum amerických výrobců léčiv. WuXi AppTec své zařazení označila za zásadní omyl a zdůraznila, že není kontrolována žádným čínským vojenským subjektem. Alibaba 1 Politické pozadí a technologická válka velmocí Načasování zveřejnění tohoto seznamu je mimořádně citlivé. Dokument spatřil světlo světa necelý měsíc poté, co se prezident Donald Trump setkal v Pekingu se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem. Lídři dvou největších světových ekonomik během summitu diskutovali o řadě třecích ploch ve vzájemném obchodu. Ostře sledované setkání však zjevně nepřineslo výraznější uvolnění napětí v oblasti pokročilých technologií. Podle Craiga Singletona z nadace Foundation for Defense of Democracies slouží znovu vydaný seznam čínských vojenských společností jako tvrdý střet s realitou po skončení summitu. Setkání podle něj nezastavilo vzájemnou konkurenci, ale spíše jasně vymezilo oblasti, kde bude nekompromisní boj nadále pokračovat. Čínské ministerstvo zahraničí tento krok ostře kritizovalo. Mluvčí ministerstva Lin Ťien obvinil Spojené státy z překračování pravomocí v bezpečnostních otázkách s cílem znevýhodnit čínské komerční subjekty. Zároveň vyzval Washington k okamžitému zastavení bezdůvodného potlačování čínských firem a varoval, že Peking přijme nezbytná opatření k ochraně jejich práv. Pozadí únorového stažení seznamu navíc odhaluje hlubší politické kalkulace. Podle zdrojů obeznámených se situací považovali představitelé národní bezpečnosti tehdejší administrativy za riskantní vyškrtnout výrobce čipů těsně před plánovaným setkáním lídrů obou zemí. Panovaly obavy, že by takový krok mohl mylně signalizovat slabost Spojených států. Úředníci se rovněž báli, že by to posílilo čínské společnosti na úkor amerického giganta Micron (MU) a dalších klíčových hráčů na trhu s paměťmi ze spřátelené Jižní Koreje. Zákonodárci nařídili ministerstvu obrany vytvořit seznam čínských vojenských společností působících v USA již v roce 1999, avšak Pentagon tak začal činit až o více než dvě desetiletí později. Vzhledem k čínské politice povinné spolupráce soukromého sektoru s armádou může Washington teoreticky ospravedlnit zařazení téměř jakékoliv čínské firmy s americkou přítomností. Bývalý představitel Bílého domu John McEntee tento přístup ostře zkritizoval s tím, že podle takové logiky by měly být za vojenské společnosti označeny i automobilky Ford a General Motors. Zmatky budí i zařazení společnosti TP-Link Technologies, která se zaměřuje na čínský trh, na rozdíl od americké pobočky TP-Link Systems. Ta se důrazně ohradila, že jako americká firma s kalifornským sídlem nepodléhá těmto restrikcím a její zakladatel nikdy nebyl členem Komunistické strany Číny.