Připravovaná reforma penzijního spoření přináší významné změny v nastavení poplatků, které si penzijní společnosti účtují za správu prostředků klientů. Reforma výrazně snižuje poplatky penzijních fondů Některé společnosti budou muset hledat úspory Klientům by mělo zůstat více výnosů Novela má začít platit od roku 2027 Podle materiálů ministerstva financí by navrhované snížení poplatků mělo zvýšit čisté výnosy účastníků penzijního spoření, zároveň však přinutí některé penzijní společnosti upravit své nákladové struktury a obchodní modely. Ministerstvo financí návrh představilo jako součást širší reformy zaměřené na zvýšení atraktivity dlouhodobého spoření na stáří, zejména mezi mladšími lidmi. Vedle úprav poplatků obsahuje také nová zvýhodnění pro mladé účastníky a zavedení strategie životního cyklu, která má umožnit efektivnější zhodnocování prostředků během dlouhodobého investičního horizontu. Penzijní společnosti s většinou navrhovaných změn souhlasí, výhrady však mají právě k plánovanému omezení poplatků. Ministerstvo chce zvýšit čisté výnosy účastníků Jedním z hlavních bodů reformy je snížení maximálního poplatku za správu prostředků ve většině penzijních fondů na 0,5 % z objemu spravovaného majetku. Současně má dojít ke zrušení poplatku za výkonnost fondu. Ministerstvo financí argumentuje tím, že současné zákonné limity jsou nastaveny poměrně vysoko a penzijní společnosti je ve většině případů využívají v plné výši. V praxi tak podle resortu nevzniká dostatečná cenová konkurence mezi jednotlivými správci. Cílem změny je proto zvýšit podíl výnosu, který zůstane samotným klientům. Nižší poplatkové zatížení by mělo mít pozitivní dopad zejména při dlouhodobém spoření, kde se i relativně malé rozdíly v nákladech postupně výrazně promítají do výsledné naspořené částky. Podle ministerstva vytváří prostor pro snížení poplatků také rostoucí objem majetku spravovaného v účastnických fondech a celkově dobrá finanční situace penzijních společností. Některé společnosti budou muset upravit svůj obchodní model Doprovodné materiály k návrhu zákona zároveň připouštějí, že nové poplatkové limity nebudou pro všechny správce bezproblémové. Podle hodnocení dopadů regulace si navrhované změny u části penzijních společností vyžádají úpravy nákladů nebo změny obchodního modelu. Některé firmy budou muset hledat nové úspory, aby si dokázaly zachovat současnou úroveň ziskovosti. Materiál předpokládá, že správci budou více využívat úspory z rozsahu, tedy efekt, kdy rostoucí objem spravovaných prostředků umožňuje rozložit náklady mezi větší počet klientů. Zároveň se očekává, že společnosti budou aktivněji usilovat o získávání nových účastníků. Vyšší počet klientů by totiž mohl alespoň částečně kompenzovat nižší poplatky prostřednictvím většího objemu spravovaných aktiv. Ministerstvo proto předpokládá, že zejména nákladově náročnější společnosti budou nuceny více investovat do akvizice nových klientů a efektivnějšího fungování. Dlouhodobý dopad na úspory klientů může být výrazný Největší přínos reformy podle ministerstva pocítí samotní účastníci penzijního spoření. Právě dlouhodobý efekt nižších poplatků má výrazně zvýšit konečnou hodnotu naspořených prostředků. Modelové výpočty ukazují, že ve vyvážených fondech dnes poplatky po třiceti letech spoření sníží výslednou naspořenou částku o 23,3 %. Podle nových pravidel by měl tento dopad klesnout na 7,8 %. Ještě výraznější změna je patrná u dynamických fondů. V současném nastavení zde poplatky po třicetiletém spoření snižují konečnou hodnotu úspor o 31,1 %. Po zavedení reformy by měl tento podíl klesnout na 8,6 %. Právě tento rozdíl představuje jeden z hlavních argumentů ministerstva pro prosazení navrhovaných změn. Čím delší je investiční horizont, tím větší význam mají průběžně účtované poplatky pro celkový výsledek spoření. Reforma cílí především na mladší generaci Součástí návrhu nejsou pouze nižší poplatky. Ministerstvo financí chce prostřednictvím reformy zvýšit celkovou atraktivitu penzijního spoření, zejména pro mladší účastníky. Kromě nových zvýhodnění proto vznikne také strategie životního cyklu, která umožní dynamičtější investování v mladším věku a postupné snižování investičního rizika s blížícím se odchodem do důchodu. Resort financí předpokládá, že kombinace nižších poplatků, modernější investiční strategie a dalších motivačních prvků přivede do systému více lidí a současně zvýší objem prostředků spravovaných penzijními společnostmi. Připomínkové řízení bude zkrácené tak, aby vláda mohla návrh projednat ještě do konce června. Pokud legislativní proces proběhne podle současného plánu, měla by novela vstoupit v účinnost od 1. ledna 2027. Debata mezi státem a penzijními společnostmi tak nyní vstupuje do další fáze. Zatímco ministerstvo zdůrazňuje vyšší výnosy pro klienty a větší konkurenci, správci fondů upozorňují na možné dopady na jejich hospodaření a rozsah poskytovaných služeb. O konečné podobě reformy rozhodnou následující měsíce legislativního procesu.