Moderní byznysové prostředí vyžaduje od vedoucích pracovníků schopnost nahlížet na komplexní problémy z mnoha různých úhlů pohledu. Klíčové body Přibližně 75 % nejvyšších ředitelů z Fortune 500 disponuje titulem MBA nebo jiným pokročilým akademickým vzděláním Divize Lego Education úspěšně zavedla svou pedagogiku do školních systémů od Detroitu až po Kodaň Metrika diverzity řešení vyžaduje, aby deset odlišných týmů vyprodukovalo na konci procesu deset unikátních výsledků Heterogenita vnímání moderních technologií zásadním způsobem ovlivňuje adopci produktů i politiku výstavby datových center Titul MBA je sice dlouhodobě považován za základní stavební kámen pro kariérní postup do nejvyšších pater korporátní hierarchie, přičemž zhruba 75 % předních ředitelů z žebříčku Fortune 500 disponuje tímto nebo jiným pokročilým akademickým titulem, avšak samotné technické dovednosti již k úspěchu nestačí. Nejvyšší představitelé technologických a finančních gigantů jako Apple (AAPL) , Microsoft (MSFT) , BlackRock (BLK) či JPMorgan Chase (JPM) prošli byznysovým vzděláváním, které jim mělo otevřít cestu k efektivnímu vedení lidí. Skutečným cílem elitních studentů však není pouhé manažerské řemeslo, nýbrž hluboké pochopení odlišných realit a schopnost vidět svět mimo vlastní zavedené šablony. Svět je naplněn obrovským množstvím významů a možností, což znamená, že proces vedení organizace vyžaduje nejprve pochopení mnoha různých variant reality. Z těchto cest pak lídři musí vybrat tu, která je pro danou korporaci nejvýhodnější. Právě proto se diskuse v rámci podcastu From The Culture zúčastnil Andrew Sliwinski, produktový ředitel divize Lego Education spadající pod slavný dánský rodinný koncern. Tento segment se specializuje na transformaci firemního závazku ke hře do podoby ucelené vzdělávací pedagogiky, která byla úspěšně zavedena do školních systémů od Detroitu přes Soul až po Kodaň. Sliwinski před svým působením v této divizi řídil projekt Scratch v laboratořích MIT Media Lab, což je bezplatný programovací nástroj využívaný stovkami milionů dětí, které se díky němu učí objevovat, jak vůbec správná odpověď vypadá. Celá profesní dráha tohoto manažera je postavena na jediné klíčové prioritě, že cílem jakéhokoliv skutečného vzdělávacího procesu není konvergence k jednomu jedinému výsledku, ale spořádaná produkce mnoha odlišných řešení. Tento přístup by měl tvořit samotné jádro pokročilého manažerského studia. Nejde pouze o dovednosti pro navigaci v podnikové strategii nebo schopnosti pro přesné prognózování peněžních toků (cash flow), ale o hluboké porozumění odlišným realitám, které otevírají zcela nové tržní příležitosti. Problém mnoha současných organizací spočívá v tom, že nutí své týmy konvergovat příliš rychle k jedinému výkladu situace, čímž uvnitř firmy budují masivní slepou skvrnu v obřím měřítku. Zdroj: Getty images Metrika diverzity řešení jako nástroj proti slepotě Společnost Lego vyvinula interní metriku, která tento myšlenkový směr efektivně operationalizuje a kterou by měl každý korporátní lídr okamžitě převzít do své praxe. Tento ukazatel se nazývá diverzita řešení. Pokud jsou například děti během výuky rozděleny do skupin a dostanou za úkol postavit blíže nedefinovanou strukturu, designérské týmy pečlivě analyzují výsledky. V případě, že každá skupina dětí postaví identický objekt, je celý design projektu vrácen zpět k přepracování. Stejný výsledek totiž z pohledu firmy znamená, že k cíli vedla pouze jedna jediná zřejmá cesta, kterou nakonec zvolili všichni. Smyslem reálného rozvoje je situace, kdy do místnosti vstoupí 10 odlišných skupin a na konci z ní vzejde 10 naprosto unikátních struktur. V typických akademických kurzech jsou přitom studenti oceňováni a bodově odměňováni za to, že poskytnou jednu předem definovanou správnou odpověď. Zatímco ve fixním prostředí testů a zkoušek to může fungovat, reálný komerční svět takto lineárně nastaven není. Významy, které trh přikládá jednotlivým produktovým kategoriím, nejsou nikdy jednotné a rozhodně nejsou pevně dané. Skvělým příkladem je v současnosti celá kategorie umělé inteligence. V myslích veřejnosti existuje obrovské množství interpretací této přelomové technologie, které jsou neustále nově vyjednávány, rekonstruovány a přehnocovány. Tato heterogenita lidského vnímání má zásadní dopad nejen na samotné přijetí produktů koncovými uživateli, ale ovlivňuje i širší infrastrukturní možnosti. To se projevuje například při schvalování politik a regulací obklopujících výstavbu masivních datových center. Manažer, který vytrénoval svou organizaci k tomu, aby okamžitě přijala pouze jedinou verzi reality, se vystavuje obrovskému riziku. V dospělém pracovním prostředí se navíc často projevuje instinkt, který kreativní diskuse směřující mimo hlavní téma okamžitě potlačuje a vrací tým k zadanému úkolu. Tyto zdánlivé odbočky jsou však častoReframingem v přestrojení, který může odemknout obchodní strategii, kterou tým dosud vůbec nezvážil. Corporate playfulness neboli firemní hravost je tak legitimním nástrojem k dosažení různorodých výsledků. Nutnost transformace firemního vzdělávání a rozvoje Potřeba hlubšího porozumění lidskému chování a sociálnímu světu se v moderním byznysu stává naprostou nezbytností. Tato realita by měla povzbudit byznysové školy po celém světě, stejně jako designéry vzdělávacích programů v globálních korporacích, aby od základu přehodnotili své úsilí v oblasti zvyšování kvalifikace zaměstnanců (upskilling). Do tréninkových plánů je nutné začlenit aktivity, které cíleně rozšiřují obzory a perspektivu účastníků. Pouze tímto způsobem se mohou budoucí manažeři naučit vnímat svět v celé jeho pestrosti a kaleidoskopu možností. Správné uplatnění byznysové orientace a manažerské intuice je možné pouze tehdy, pokud je aplikováno na svět, který reálně existuje, a nikoliv na realitu uměle zkreslenou vlastní podnikovou myopií. Schopnost akceptovat divergentní myšlení, sociální i emotivní složitost procesů a transformovat je do diverzity řešení je to, co odlišuje průměrné firmy od těch skutečně inovativních. Koncept, který Lego úspěšně zavedlo do školních lavic, tak představuje klíčový manuál pro transformaci moderního korporátního managementu. Zdroj: Shutterstock