Americká administrativa umožní Teheránu čerpat šest miliard dolarů ze zmrazených fondů na nákup humanitárních zásob výhradně z USA. Uvolnění prostředků je podmíněno prodloužením příměří a hmatatelným pokrokem v jednáních o budoucnosti íránského jaderného programu. Součástí dohody je závazek Íránu umožnit návrat mezinárodních inspektorů do země, ačkoli přístup k poškozeným zařízením zůstává omezený.   Oteplování vztahů a strategické humanitární nákupy Administrativa Donalda Trumpa přistoupila k překvapivému diplomatickému kroku, když souhlasila s tím, že Íránu umožní přístup k šesti miliardám dolarů z jeho vlastních zmrazených fondů. Tyto prostředky, pocházející primárně z historických prodejů komodity jako je Ropa (CL=F) , jsou aktuálně uloženy na speciálních účtech v Kataru. Zásadní průlom přichází bezprostředně po prvním kole rozhovorů na vysoké úrovni mezi oběma dlouholetými rivaly. Základním kamenem této dohody je nedávné prodloužení křehkého příměří. Bývalý a nově zvolený americký prezident na své sociální síti Truth Social v úterý potvrdil, že uvolněné finanční prostředky podléhají přísným pravidlům. Budou využity výhradně na nákup potravin a léků, a to striktně od dodavatelů ze Spojených států. Podle Trumpova vyjádření budou nákupy ze strany Teheránu zahrnovat především klíčové zemědělské plodiny. Konkrétně zmínil, že Kukuřice (ZC=F) , Pšenice (ZW=F) a Sója (ZS=F) od amerických farmářů pomohou řešit zoufalou situaci v blízkovýchodní zemi. Zmínil také, že Írán čelí hluboké humanitární krizi, kterou je nutné okamžitě řešit, než bude příliš pozdě. Tento krok představuje ukázkový příklad transakční diplomacie, která je pro současnou administrativu typická. Na jedné straně Washington nabízí úlevu od drtivých ekonomických sankcí, na straně druhé z toho přímo profituje americký zemědělský sektor. Finanční prostředky tak de facto neopustí americký ekonomický ekosystém, pouze změní svého majitele v rámci schválených dodavatelských řetězců. Postupné uvolňování prostředků a jaderná diplomacie Zdroje obeznámené s průběhem americko-íránských jednání naznačují, že zmíněných šest miliard dolarů nebude uvolněno jednorázově. Čerpání bude probíhat v přesně definovaných fázích, které budou přímo záviset na konstruktivním přístupu Íránu k dalším diplomatickým rozhovorům. Cílem je zajistit, aby peníze směřovaly výhradně na zboží nepodléhající sankčním režimům. Pokud se tento mechanismus osvědčí a Írán vyčerpá prostředky držené v Dauhá v souladu s dohodou, otevírá se prostor pro uvolnění dalších šesti miliard dolarů. Tento navazující krok by však vyžadoval hmatatelný pokrok směrem k finálnímu urovnání vztahů a dosažení nové jaderné dohody. Jedná se o jasný signál, že Washington je ochoten nabídnout významné finanční dividendy výměnou za geopolitickou stabilitu. Současná dohoda úzce navazuje na prodloužení příměří z 8. dubna o dalších šedesát dní a na klíčové rozhodnutí znovu otevřít strategicky důležitý Hormuzský průliv. Krátce po pondělním ukončení jednání ve Švýcarsku vydalo americké ministerstvo financí speciální výjimku. Ta islámské republice umožňuje až do 21. srpna prodávat ropu a inkasovat za ni Americký dolar (DX=Y) . Zásadní roli v diplomatickém průlomu sehrál americký viceprezident JD Vance, který vedl delegaci Spojených států. Potvrdil, že Teherán souhlasil s návratem inspektorů Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) do země. Írán s agenturou OSN přerušil spolupráci po loňské dvanáctidenní válce Izraele, během níž americké síly bombardovaly hlavní íránská jaderná zařízení. Nyní se očekává, že se část inspektorů vrátí již letos na podzim. Situace kolem jaderného programu však zůstává napjatá. Inspektoři zatím nedostali povolení ke vstupu do těžce poškozených komplexů Natanz, Fordow a Isfahán. Předpokládá se, že pod troskami těchto zařízení se skrývá zhruba 440 kilogramů uranu obohaceného na úroveň blížící se zbraňové kvalitě. Zatímco íránské ministerstvo zahraničí oficiálně popřelo přijetí jakýchkoli nových závazků v jaderné oblasti, americká strana trvá na opaku. Historický kontext zmrazených miliard a geopolitické dopady Donald Trump na sociálních sítích rezolutně prohlásil, že Írán plně souhlasil s nejvyšší úrovní jaderných inspekcí, které mají probíhat i v daleké budoucnosti. Tento krok má podle něj zaručit absolutní transparentnost a je prezentován jako nekompromisní podmínka pro jakákoliv další vyjednávání. Bez tohoto ústupku by podle amerického prezidenta diplomatické snahy okamžitě skončily. Kromě jaderné otázky se obě strany dohodly na zřízení takzvané koordinační buňky. Její hlavní úlohou bude snaha o zastavení bojů mezi Izraelem a hnutím Hizballáh v Libanonu. Tento regionální konflikt totiž představuje obrovské riziko a hrozí, že by mohl zcela zhatit probíhající mírové úsilí mezi Washingtonem a Teheránem. Uvolňované finance představují jen zlomek celkového íránského bohatství zablokovaného v zahraničí. Odhaduje se, že Írán má v centrálních bankách po celém světě zmrazeny desítky miliard dolarů z prodeje ropy. Tyto prostředky jsou v důsledku amerických sankcí uvězněny v zemích jako Indie, Irák, Čína či Japonsko. Samotných šest miliard v Kataru má přitom velmi spletitou historii. Původně byly tyto peníze uloženy v Jižní Koreji. Do Kataru byly převedeny až v září 2023, kdy administrativa prezidenta Joea Bidena uzavřela s Teheránem dohodu o výměně vězňů. Tehdy se očekávalo, že tento vstřícný krok přiměje Írán k ukončení programu obohacování uranu. Předchozí jaderná jednání totiž v roce 2022 zcela zkolabovala a výměna vězňů měla přinést nový impuls. Veškeré naděje na širší diplomatický pokrok však vzaly za své po 7. říjnu 2023. Útok hnutí Hamás na Izrael spustil masivní vlnu regionálních nepřátelství, která dramaticky vyostřila napětí mezi Íránem a Západem. V důsledku těchto událostí Teherán nikdy nezískal k převedeným fondům v Dauhá reálný přístup. Nyní se zdá, že se tyto dlouho zablokované prostředky konečně stanou nástrojem k postupné stabilizaci výbušného regionu.