První zasedání americké centrální banky pod vedením Kevina Warshe přineslo investorům důležitý vzkaz. Fed ponechal sazby v pásmu 3,5 % až 3,75 %, ale vyslal výrazně jestřábí signál 9 z 18 členů Fedu nyní očekává zvýšení sazeb ještě během letošního roku Kevin Warsh zahájil reformu Fedu vytvořením pěti pracovních skupin zaměřených na fungování banky Prioritou nové centrální banky zůstává návrat inflace k cílové úrovni 2 % Ačkoli Federální rezervní systém ponechal základní úrokovou sazbu v pásmu 3,5 % až 3,75 %, mnohem větší pozornost vzbudilo vše okolo samotného rozhodnutí. Nový předseda Fedu totiž naznačil, že jeho prioritou není podpora ekonomiky levnějšími penězi, ale návrat inflace k cílové úrovni a rozsáhlá reforma fungování centrální banky. Pro část trhu to bylo překvapení. Kevin Warsh byl do čela Fedu nominován prezidentem Donaldem Trumpem a řada investorů předpokládala, že bude více nakloněn snižování sazeb. Místo toho však představil výrazně jestřábí postoj, který může znamenat delší období vyšších úrokových sazeb. Fed ponechal sazby beze změny, tón byl však mnohem tvrdší Samotné rozhodnutí o ponechání sazeb nebylo překvapením. Finanční trhy s tímto scénářem počítaly již před zasedáním. Pozornost se proto soustředila na doprovodné komentáře a novou komunikaci centrální banky. Fed zveřejnil jedno z nejkratších prohlášení za několik desetiletí a zároveň odstranil část tzv. forward guidance, tedy dopředu poskytovaných náznaků o budoucím vývoji měnové politiky. Warsh navíc odmítl zveřejnit vlastní prognózy v rámci souhrnu ekonomických projekcí Fedu. Současně oznámil vznik pěti pracovních skupin, které mají přezkoumat komunikaci centrální banky, její bilanční sumu, inflační rámec, práci s daty i otázky produktivity. Jde o první výrazný pokus o reformu Fedu po mnoha letech. Podle Warshe je cílem zvýšit odpovědnost centrální banky za výsledky její politiky a vrátit do rozhodování větší důraz na aktuální ekonomická data. Tento přístup přichází v době, kdy se americká inflace pohybuje nad úrovní 4 %, tedy výrazně nad dlouhodobým cílem Fedu ve výši 2 %. Trh začíná počítat s možností dalšího růstu sazeb Jestřábí tón se projevil také v nových projekcích členů měnového výboru. Z celkových 18 představitelů Fedu, kteří předložili své odhady budoucího vývoje, nyní devět očekává alespoň jedno zvýšení sazeb ještě během letošního roku. Ještě v březnu přitom nikdo z nich s růstem sazeb nepočítal. Právě tento posun investory zaujal nejvíce. Ukazuje totiž, že centrální banka začíná být z inflace opět nervóznější a je připravena zasáhnout, pokud cenové tlaky neustoupí. Warsh během tiskové konference opakovaně zdůraznil, že hlavním cílem Fedu zůstává cenová stabilita. Zároveň naznačil, že finanční trhy by měly hrát větší roli při určování očekávání ohledně ekonomiky, inflace a úrokových sazeb. Podle něj se Fed v minulosti příliš spoléhal na vlastní komunikaci a příliš detailní prognózy, které se následně často ukázaly jako nepřesné. Nový předseda proto preferuje flexibilnější přístup, který umožní rychleji reagovat na měnící se ekonomické podmínky. Reformy mohou změnit fungování centrální banky Warshův plán však nekončí pouze u úrokových sazeb. Nový šéf Fedu dlouhodobě kritizuje rozsáhlou bilanci centrální banky a podporuje její postupné snižování. Otevřeně také hovoří o větším využívání soukromých ekonomických dat vedle tradičních vládních statistik. Podle jeho názoru přicházejí oficiální data často se zpožděním, bývají zpětně revidována a nemusí vždy zachytit aktuální stav ekonomiky. Právě proto mají nově vzniklé pracovní skupiny analyzovat možnosti modernizace celého rozhodovacího procesu. Jedním z nejdiskutovanějších témat je také budoucnost systému bankovních rezerv. Warsh naznačil, že by rád otevřel debatu o tom, zda by se americký peněžní trh neměl více vrátit k tržnímu určování krátkodobých úrokových sazeb namísto současného modelu, kdy Fed platí bankám úroky za držení rezerv. Takové změny by představovaly jednu z největších transformací americké měnové politiky od finanční krize v roce 2008. Pro investory je zatím nejdůležitější skutečnost, že nový předseda Fedu nevysílá signál o rychlém uvolňování měnové politiky. Naopak. Jeho první kroky naznačují, že boj s inflací zůstává prioritou a že centrální banka je připravena držet sazby na vyšších úrovních déle, než trh ještě před několika měsíci očekával. Pokud se tento přístup potvrdí i na dalších zasedáních, může se změnit řada dosavadních předpokladů investorů ohledně vývoje dluhopisových výnosů, akciových valuací i budoucího ekonomického růstu.