Umělá inteligence se stává běžnou součástí života české společnosti. AI používá alespoň občas 72 procent Čechů Největším přínosem je úspora času a práce Lidé se obávají oslabení kritického myšlení Přes 90 procent chce označování AI obsahu Nástroje založené na AI dnes alespoň občas využívá téměř tři čtvrtiny obyvatel České republiky a většina lidí má zároveň alespoň základní povědomí o jejím rychlém rozvoji. Přestože Češi vnímají umělou inteligenci jako užitečného pomocníka při každodenních činnostech, současně upozorňují na řadu rizik spojených s jejím rozšiřováním. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění Akademie věd ČR, který probíhal na přelomu března a dubna mezi více než tisícovkou respondentů starších 15 let. Výsledky ukazují, že česká veřejnost přijímá nové technologie poměrně rychle, zároveň si však uvědomuje možné negativní důsledky jejich využívání. AI se stává běžnou součástí každodenního života Průzkum ukázal, že 72 procent Čechů využívá nástroje umělé inteligence alespoň příležitostně. Ještě výraznější je podíl pravidelných uživatelů. Minimálně jednou týdně používá AI celkem 51 procent respondentů a 12 procent lidí uvedlo, že s nástroji využívajícími umělou inteligenci pracují více než dvakrát denně. Výsledky potvrzují, jak rychle se technologie schopné generovat texty, obrázky nebo počítačové programy dostaly do běžného života. Největší oblibě se těší zejména mezi lidmi mladšími 65 let a mezi vysokoškolsky vzdělanými respondenty. Současně se ukazuje, že povědomí o umělé inteligenci je v české společnosti velmi vysoké. Naprostá většina dotázaných uvedla, že o rozvoji AI ví, a více než dvě třetiny respondentů dokonce tvrdí, že mají o této oblasti určité znalosti. Pouhé jedno procento účastníků průzkumu uvedlo, že o rozvoji umělé inteligence nikdy neslyšelo. To dokládá, že téma AI již dávno překročilo hranice technologických komunit a stalo se součástí širší veřejné debaty. Největší přínos vidí lidé v úspoře času a rutinních úkolech Češi nejčastěji vnímají umělou inteligenci jako nástroj, který může zjednodušit každodenní činnosti a zvýšit efektivitu práce. Přibližně čtvrtina respondentů uvedla, že hlavní přínos AI spočívá v automatizaci rutinních a administrativních úkolů. Stejně často lidé zmiňovali také úsporu času nebo snadnější přístup k informacím. Další významnou oblastí je zdravotnictví, věda a výzkum. Celkem 14 procent dotázaných uvedlo, že právě zde vidí potenciál umělé inteligence pro pozitivní změny a zlepšení fungování různých procesů. Naopak relativně malý počet respondentů spojoval přínosy AI se studiem, kreativní tvorbou nebo programováním. Tyto oblasti zmínily pouze jednotky procent účastníků průzkumu. Zajímavé je také zjištění, že část veřejnosti zůstává vůči technologii skeptická. Celkem 11 procent lidí uvedlo, že umělá inteligence nepřináší žádný skutečný užitek nebo že její rozvoj může představovat především hrozbu. Výsledky naznačují, že veřejnost vnímá AI zejména jako praktický pracovní nástroj. Méně ji spojuje s kreativními nebo specializovanými činnostmi, přestože právě v těchto oblastech zaznamenává technologie v posledních letech rychlý rozvoj. Největší obavy se týkají myšlení, manipulace a připravenosti společnosti Přestože většina lidí uznává přínosy umělé inteligence, významná část veřejnosti zároveň upozorňuje na možná rizika. Nejčastěji zmiňovanou obavou bylo oslabení kritického myšlení a zlenivění lidí, které uvedlo 30 procent respondentů. Mnozí se obávají, že přílišné spoléhání na technologie může vést ke ztrátě schopnosti samostatně analyzovat informace nebo přijímat rozhodnutí. Dalším významným tématem je šíření dezinformací a manipulace veřejnosti. Přibližně čtvrtina dotázaných považuje právě tuto oblast za jedno z největších nebezpečí spojených s rozvojem AI. Určité obavy vyvolává také možnost, že by umělá inteligence mohla získat nad lidmi převahu. Tento scénář znepokojuje 17 procent respondentů. Naopak méně často lidé zmiňovali vojenské nebo násilné využití AI. Takový scénář považuje za významné riziko pouze pět procent dotázaných. Mezi další často uváděné obavy patří ztráta pracovních míst v důsledku automatizace. Té se obává 16 procent respondentů. Dalších 13 procent lidí upozornilo na možnost chybných nebo nepřesných výstupů generovaných umělou inteligencí. Průzkum rovněž ukázal zajímavý rozpor v postoji veřejnosti. Přibližně tři pětiny respondentů souhlasí s tím, že AI usnadní každodenní život a že Česká republika by měla její rozvoj podporovat. Současně však více než 80 procent lidí věří, že používání AI zhoršuje schopnost samostatného myšlení a rozhodování. Výrazná většina respondentů navíc upozorňuje na nedostatečnou připravenost společnosti. Přibližně tři čtvrtiny Čechů se domnívají, že společnost není na rychlý rozvoj umělé inteligence dostatečně připravena. Velmi silná shoda panuje také v otázce transparentnosti. Více než 90 procent dotázaných si myslí, že lidé by měli být vždy jasně informováni o tom, že komunikují s umělou inteligencí, ať už prostřednictvím telefonu, e-mailu nebo sociálních sítí. Stejně tak by podle nich mělo být jednoznačně označeno, pokud byl text, obrázek nebo jiné dílo vytvořeno pomocí AI. Průzkum CVVM probíhal od 27. března do 8. dubna a zúčastnilo se ho 1031 obyvatel České republiky starších 15 let.