USA a Írán usedly k jednacímu stolu. Ve Švýcarsku odstartovala jednání mezi Spojenými státy a Íránem Hlavním tématem je jaderný program a budoucnost Hormuzského průlivu Donald Trump během rozhovorů znovu pohrozil vojenským zásahem Obě strany mají podle dohody 60 dní na nalezení řešení Ve švýcarském Bürgenstocku odstartovalo první kolo vysoce postavených jednání zaměřených na budoucnost íránského jaderného programu, dlouhodobé uklidnění situace na Blízkém východě a trvalé znovuotevření Hormuzského průlivu. Diplomatická jednání přicházejí v době, kdy americký prezident Donald Trump opět zvýšil tlak na Teherán a veřejně pohrozil novými vojenskými údery. Rozhovorů se účastní představitelé Spojených států, Íránu, Kataru a Pákistánu. Mezi nejvýznamnější účastníky patří americký viceprezident JD Vance a íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí. Přestože samotné zahájení rozhovorů představuje významný diplomatický krok, obě strany dávají najevo, že cesta ke komplexní dohodě bude dlouhá a komplikovaná. Na stole totiž neleží pouze otázka jaderného programu, ale také sankce, regionální bezpečnost, konflikt v Libanonu a budoucí fungování jednoho z nejdůležitějších energetických koridorů světa. Hormuzský průliv zůstává klíčovým bodem sporu Významnou část jednání ovlivňuje situace kolem Hormuzského průlivu, kterým proudí přibližně pětina světových dodávek ropy a zemního plynu. Teherán v minulých dnech oznámil jeho opětovné uzavření, zároveň však lodní doprava pokračovala a miliony barelů ropy dál proudily na světové trhy. Podle údajů amerického Centrálního velení prošlo průlivem během soboty 55 obchodních lodí, které přepravovaly více než 17 milionů barelů ropy. Napětí však přetrvává. Trump v rozhovoru pro Fox News uvedl, že íránské představitele přímo varoval před jakýmkoliv pokusem o zablokování průlivu. Současně naznačil možnost zavedení poplatků za jeho využívání, pokud nedojde k uzavření dohody. Írán naopak zdůrazňuje, že budoucí provoz průlivu musí podléhat jeho souhlasu a že lodě budou muset disponovat povinným pojištěním. Tento návrh však naráží na odpor Spojených států, evropských zemí i států Perského zálivu. Situaci komplikuje i skutečnost, že Hormuzský průliv představuje zásadní infrastrukturu pro globální energetické trhy. Jakýkoliv dlouhodobější výpadek by mohl výrazně ovlivnit ceny ropy a energetickou bezpečnost mnoha zemí. Trump zvyšuje tlak a varuje před novými údery Diplomatická jednání probíhají souběžně s pokračující tvrdou rétorikou americké administrativy. Donald Trump během víkendu opakovaně varoval Írán před podporou skupin působících v regionu. Ve svém příspěvku na sociálních sítích uvedl, že Spojené státy jsou připraveny zasáhnout proti Íránu znovu, pokud jeho spojenci v Libanonu budou pokračovat v útocích proti Izraeli. Hlavním zdrojem napětí zůstává situace kolem hnutí Hizballáh, které je Spojenými státy označováno za teroristickou organizaci. Izrael mezitím pokračuje ve vojenských operacích v jižním Libanonu a zdůrazňuje, že své jednotky nestáhne, dokud nebude přesvědčen, že Hizballáh již nepředstavuje bezpečnostní hrozbu. Írán naopak tvrdí, že Spojené státy nesou přímou odpovědnost za situaci v Libanonu a za izraelské vojenské operace. Právě konflikt mezi Izraelem a Hizballáhem představuje jeden z největších faktorů, které mohou probíhající diplomatický proces zkomplikovat. Izrael není součástí současné dohody mezi Washingtonem a Teheránem, přesto jeho kroky významně ovlivňují atmosféru jednání. Americký viceprezident JD Vance však zdůraznil, že cílem současných rozhovorů je především vytvořit funkční rámec pro další vyjednávání a identifikovat klíčové priority obou stran. Jednání mohou trvat týdny i měsíce Současné schůzky představují pouze začátek širšího procesu. Podle memoranda podepsaného mezi Spojenými státy a Íránem mají obě strany na dosažení dohody 60 dní, přičemž dokument umožňuje případné prodloužení tohoto období. Diskutovat se bude nejen o íránském jaderném programu, ale také o ekonomické úlevě pro Teherán, uvolnění zmrazených íránských aktiv v zahraničí a budoucím nastavení sankční politiky. Jedním z hlavních témat je rovněž otázka příměří v Libanonu a budoucího uspořádání bezpečnostní situace v regionu. Pozitivním signálem je skutečnost, že obě strany pokračují v rozhovorech navzdory přetrvávajícím sporům. JD Vance po zahájení jednání uvedl, že během prvních hodin bylo dosaženo významného pokroku a že očekává další posun v následujících fázích vyjednávání. Finanční trhy budou celý proces pozorně sledovat. Výsledek jednání totiž může ovlivnit nejen geopolitickou stabilitu na Blízkém východě, ale také ceny energií, inflační vývoj a sentiment investorů na globálních trzích. Přesto zůstává zřejmé, že mezi Washingtonem a Teheránem přetrvává řada zásadních rozdílů. Diplomatické rozhovory tak pravděpodobně vstupují do dlouhého období složitých technických jednání, jejichž výsledek zatím zůstává nejistý.