Financování veřejnoprávních médií se má přesunout do státního rozpočtu. Vláda schválila nový model financování ČT a ČRo Financování má nově plynout přímo ze státního rozpočtu Opozice i zaměstnanci připravovanou změnu kritizují Ministerstvo požádá Evropskou komisi o posouzení Vláda schválila návrh zákona, který zásadně mění způsob financování médií veřejné služby v České republice. Ministerstvo kultury zároveň avizovalo, že se obrátí na Evropskou komisi, aby posoudila, zda navrhovaný systém nepředstavuje nepovolenou veřejnou podporu, která by vyžadovala notifikaci podle evropských pravidel. Podle důvodové zprávy bude další postup ministerstva záviset právě na stanovisku Evropské komise. Cílem je předejít případným právním sporům a zajistit, aby nový model financování odpovídal pravidlům Evropské unie. Schválený návrh ruší dosavadní systém financování České televize a Českého rozhlasu prostřednictvím televizních a rozhlasových poplatků. Nově by měly obě instituce získávat prostředky přímo ze státního rozpočtu formou pravidelných měsíčních plateb. Jde o jednu z nejvýznamnějších změn ve fungování veřejnoprávních médií za poslední roky. Dosavadní model byl založen na povinných poplatcích hrazených domácnostmi a dalšími subjekty. Nový systém by znamenal přímé financování ze státních prostředků. Vláda chce návrat k úrovni financování z roku 2024 Součástí schváleného návrhu je také rozhodnutí vrátit objem financování veřejnoprávních médií na úroveň roku 2024, tedy do období před zvýšením koncesionářských poplatků. Tento krok by znamenal snížení příjmů obou institucí oproti současnému roku. V případě České televize by mělo jít o pokles přibližně o jednu miliardu korun. Český rozhlas by podle vládního plánu přišel zhruba o 400 milionů korun. Ministr kultury Oto Klempíř po jednání vlády uvedl, že Česká televize by měla nově dostávat ze státního rozpočtu 5,74 miliardy korun ročně. Pro Český rozhlas je počítáno s částkou 2,065 miliardy korun. Zveřejněný návrh zákona však tyto konkrétní částky zatím přímo neobsahuje. V příslušných ustanoveních dokumentu zůstávají prázdná místa určená pro doplnění konečných finančních údajů. Právě otázka rozsahu financování patří mezi nejdiskutovanější části celé reformy. Výše prostředků určených pro veřejnoprávní média bude mít přímý dopad na jejich budoucí fungování, rozsah produkce i investiční možnosti. Ministerstvo argumentuje souladem s evropskými pravidly Důvodová zpráva k návrhu zdůrazňuje, že právo Evropské unie dlouhodobě uznává specifické postavení médií veřejné služby. Členské státy mají podle ministerstva poměrně široký prostor pro určení způsobu jejich financování. Ministerstvo kultury zároveň uvádí, že navrhovaná úprava je v souladu s Evropským aktem o svobodě médií. Tento evropský předpis je zaměřen na ochranu plurality médií, jejich nezávislosti a transparentního fungování mediálního prostředí v členských státech Evropské unie. Přesto se ministerstvo rozhodlo obrátit na Evropskou komisi s žádostí o posouzení celé koncepce. Hlavní otázkou bude, zda financování přímo ze státního rozpočtu nenaplňuje definici veřejné podpory podle evropského práva. Pokud by Evropská komise dospěla k závěru, že se o veřejnou podporu jedná, mohl by být vyžadován proces notifikace. Ten slouží k ověření, zda navrhovaná podpora nenarušuje hospodářskou soutěž v rámci Evropské unie. Výsledek tohoto posouzení může mít významný vliv na další legislativní postup i konečnou podobu celého systému. Návrh vyvolal kritiku opozice i zaměstnanců médií Plánovaná změna financování se setkala s nesouhlasem opozice i vedení obou veřejnoprávních institucí. Kritika se netýká pouze plánovaného snížení finančních prostředků, ale také možných dopadů na nezávislost médií veřejné služby. Odpůrci návrhu upozorňují, že přímé financování ze státního rozpočtu může zvýšit závislost České televize a Českého rozhlasu na politických rozhodnutích. Podle nich by tak mohl vzniknout větší prostor pro ovlivňování fungování veřejnoprávních médií. Vedení obou institucí opakovaně zdůrazňuje, že stabilní a předvídatelné financování představuje jeden ze základních předpokladů jejich nezávislosti. Vedle obav o autonomii vysílání upozorňuje také na možné dopady snížení příjmů na rozsah poskytovaných služeb. Napětí kolem připravované reformy se promítlo i mezi zaměstnance. Iniciativa pracovníků České televize a Českého rozhlasu společně s odborovými organizacemi oznámila přípravu výstražné stávky. Debata o budoucnosti veřejnoprávních médií tak vstupuje do další fáze. Vedle legislativního procesu bude důležitou roli hrát také stanovisko Evropské komise, které může určit, zda navrhovaný model financování bude možné zavést v předložené podobě. Změna se dotýká nejen fungování České televize a Českého rozhlasu, ale také širší diskuse o podobě veřejné služby, financování médií a míře jejich nezávislosti v budoucích letech.