Analytici předpokládají, že kapitálové výdaje Tesly v roce 2026 přesáhnou 29 miliard dolarů, přičemž lví podíl spolkne texaské datové centrum Cortex. Ve spolupráci se SpaceX a Intelem vzniká strategický projekt Terafab zaměřený na výrobu čipů, který je klíčový pro další technologický rozvoj. Flotila autonomních vozů Cybercab již prochází testováním v několika regionech, zatímco u humanoidních robotů Optimus se očekává brzké představení zásadního pokroku.   Miliardové sázky na datová centra a fyzickou AI Vzhledem k tomu, že společnost Tesla (TSLA) v poslední době masivně znásobila své úsilí v oblasti umělé inteligence, investoři se snaží detailně zmapovat její skutečný pokrok. Podle expertů ze společnosti Oppenheimer může být nejlepším vodítkem důkladné sledování toho, jakým způsobem automobilka alokuje svou hotovost. Tým analytiků, který vede Colin Rusch, ve své čtvrteční zprávě pro klienty zdůraznil, že kapitálové investice se brzy stanou hlavním předstihovým ukazatelem úspěchu v takzvané fyzické umělé inteligenci. Tento předpoklad dává dokonalý smysl, vezmeme-li v úvahu naprosto bezprecedentní rozsah plánovaných výdajů na nadcházející roky. Podle finančního ředitele Vaibhava Tanejy očekává automobilka, že v roce 2026 vykáže kapitálové výdaje přesahující hranici 25 miliard dolarů. To je podstatně více, než kolik firma utrácela v předchozích letech. Taneja rovněž varoval, že po zbytek letošního roku bude společnost pravděpodobně zaznamenávat záporné volné peněžní toky. Analytik Rusch je navíc přesvědčen, že konečný účet bude ještě vyšší, než naznačují současné oficiální projekce. Jeho revidované odhady počítají s kapitálovými výdaji ve výši 29,4 miliardy dolarů pro rok 2026 a dokonce 30,4 miliardy dolarů pro rok 2027. Naprostá většina z těchto prostředků, zhruba 20 miliard dolarů, má být investována do vybudování masivního klastru datových center v Texasu, známého pod označením Cortex. Tato agresivní expanze kapacit má automobilce umožnit realizaci složitých učících cyklů řízených umělou inteligencí. Tyto procesy se následně promítnou do produktového designu, výrobních postupů a dokonalé softwarové integrace. Zvyšování kapacity projektu Cortex bude podle Oppenheimeru klíčovou proměnnou pro budoucí vývoj akcií, u kterých si analytici nadále drží doporučení k překonání trhu, ačkoli konkrétní cílovou cenu nestanovili. Strategická aliance pro vývoj čipů a energetika Další významná část kapitálu, kterou analytici z Oppenheimeru odhadují na zhruba 2 miliardy dolarů, by mohla směřovat do budování projektu Terafab. Jedná se o vysoce ambiciózní plán na výrobu vlastních čipů, na kterém automobilka úzce spolupracuje se společností SpaceX (SPCX) a technologickým gigantem Intel (INTC) . Vesmírná agentura SpaceX, která teprve minulý týden vstoupila na burzu v rámci výbušného debutu, sdílí s automobilkou nejen zakladatele a generálního ředitele Elona Muska, ale i hluboké technologické synergie. Během dubnového konferenčního hovoru k hospodářským výsledkům Musk prozradil, že do výzkumného zařízení v Texasu zamíří 3 miliardy dolarů. Tato továrna by měla být schopna produkovat několik tisíc křemíkových desek pro čipy měsíčně. Počáteční fázi výstavby projektu Terafab si podle Muskových slov vezme na starosti právě SpaceX. Úspěšné dokončení tohoto komplexu je naprosto kritické pro obě společnosti, neboť podmiňuje realizaci jejich dlouhodobých vizí, které zahrnují vývoj pokročilých humanoidních robotů i budování datových center přímo ve vesmíru. Náklady na tyto futuristické plány budou astronomické, ačkoli se odhady jednotlivých analytiků zatím mírně rozcházejí. Kromě čipů je pro strategii firem nezbytný také razantní rozvoj kapacit pro výrobu solární energie a bateriových úložišť. Právě energetická divize představuje stále důležitější a rostoucí segment celého byznysu. Navzdory jejímu významu však Rusch očekává, že pozornost trhu upřená na rozšiřování těchto energetických kapacit bude spíše omezená. Přitom jen v letošním roce by si škálování této výroby mohlo vyžádat investice přesahující další 2 miliardy dolarů. Autonomní revoluce a humanoidní roboti na obzoru Zraky investorů se přirozeně upínají k jakémukoli vývoji kolem očekávaných robotaxi s názvem Cybercab a humanoidních robotů Optimus. Očekávaná prezentace robotů Optimus byla nedávno odložena na konec léta. Důvodem tohoto kroku byly podle Muska oprávněné obavy, že by konkurence mohla inovativní technologii analyzovat a bleskově zkopírovat vše, co se dá. Přes toto zdržení analytici očekávají, že automobilka během nadcházejícího čtvrtletního hovoru k výsledkům předvede hmatatelný a materiální pokrok ve snaze zahájit sériovou výrobu těchto humanoidů. Očekávání trhu jsou v tomto směru našponována na maximum. Pokud jde o projekt Cybercab, nedávné dokumenty podané americkým regulačním orgánům poskytly investorům vůbec první ucelený pohled na technické specifikace tohoto dvoumístného vozidla. Ačkoli produkce oficiálně odstartovala již v dubnu, Musk předem varoval, že počáteční fáze výroby bude nabíhat jen velmi pomalu. Podle crowdsourcovaného nástroje pro sledování robotaxi automobilka v současnosti testuje 54 vozů Cybercab napříč osmi různými regiony. Ruku v ruce s navyšováním produkce se firma snaží rozšířit svůj dosah na celém území Spojených států. K dnešnímu dni však komerční provoz těchto služeb povolují pouze čtyři americká města, z nichž tři se nacházejí v domovském Texasu. V těchto vybraných lokalitách společnost již nasazuje samořídící SUV Model Y, přičemž některé z nich operují zcela bez lidského dohledu. Alexander Potter ze společnosti Piper Sandler nedávno poukázal na sérii technologických průlomů a snahu o škálování jako na jasný důkaz, že automobilka úspěšně rozlouskla hádanku plně autonomního řízení. Společnost již oznámila ambiciózní plány na spuštění svých robotaxi v dalších pěti městech během první poloviny roku 2026. Ačkoli Potter připustil, že tento časový harmonogram může být mírně nerealistický, považuje ho za nezvratný důkaz nastupujícího trendu, který brzy změní celou koncepci osobní dopravy.