Mírová dohoda poslala americké akcie výrazně vzhůru. Klíčové body Dow Jones uzavřel na novém historickém maximu Nasdaq zaznamenal nejsilnější růst od března Investoři nyní čekají na rozhodnutí Fedu o sazbách Dohoda USA a Íránu uklidnila globální trhy Americké akciové trhy zakončily pondělní obchodování výrazným růstem poté, co Spojené státy a Írán potvrdily dosažení předběžné mírové dohody. Investoři reagovali na zprávu velmi optimisticky, protože konflikt trvající déle než tři měsíce představoval významný zdroj nejistoty pro globální ekonomiku i finanční trhy. Index S&P 500 posílil o 1,7 % a uzavřel na hodnotě 7 553,96 bodu. Technologický Nasdaq Composite vzrostl o 3,1 % na 26 683,94 bodu, což představovalo jeho nejsilnější jednodenní růst od konce března. Průmyslový index Dow Jones Industrial Average přidal 0,9 % a uzavřel na rekordních 51 671,83 bodu. Optimismus se projevil napříč většinou rizikových aktiv. Vedle akcií rostly také kryptoměny a drahé kovy. Investoři začali sázet na scénář, ve kterém by uklidnění situace na Blízkém východě odstranilo jeden z hlavních faktorů, které v posledních měsících zvyšovaly volatilitu trhů. Výrazná změna nálady se promítla také do dalších tříd aktiv. Klesaly ceny ropy, oslaboval americký dolar a snižovaly se výnosy státních dluhopisů. Kombinace těchto faktorů vytvořila prostředí, které bylo pro akciové trhy mimořádně příznivé. Zdroj: Shutterstock USA a Írán směřují k podpisu dohody Podle informací zveřejněných Pákistánem, který během konfliktu vystupoval jako hlavní prostředník mezi oběma stranami, má být memorandum o porozumění podepsáno v pátek ve Švýcarsku. Americký prezident Donald Trump uvedl, že dohoda je dokončena a že schválil obnovení plného provozu v Hormuzském průlivu bez omezení. Současně oznámil okamžité ukončení americké námořní blokády íránských přístavů a pobřeží. Pákistánský premiér Shehbaz Sharif uvedl, že Spojené státy a Írán deklarovaly okamžité a trvalé ukončení vojenských operací na všech frontách. Podle jeho vyjádření se to týká také Libanonu. Předběžná dohoda přichází po období zvýšeného napětí, kdy její budoucnost zpochybnily víkendové izraelské útoky na jednotky Hizballáhu podporované Íránem. Tyto události vedly k veřejné kritice izraelského premiéra Benjamina Netanjahua ze strany prezidenta Trumpa. Přestože konečné znění dokumentu zatím nebylo zveřejněno, íránská státní média uvedla, že podpis memoranda by měl proběhnout podle plánu. Současně informovala, že Spojené státy by měly v rámci dohody zrušit sankce vůči Íránu. Obě země rovněž potvrdily, že po podpisu dohody budou následovat další jednání. Během následujících šedesáti dnů mají pokračovat rozhovory o klíčových tématech, mezi která patří íránský jaderný program a otázka sankcí. Trump během návštěvy Francie prohlásil, že Írán plně souhlasil s tím, že nebude vlastnit jaderné zbraně. Objevily se také informace, že Teherán souhlasil se zastavením dalšího obohacování uranu a rozšiřování svých jaderných zařízení. Pokles cen ropy mění očekávání ohledně úrokových sazeb Jedním z nejvýznamnějších důsledků oznámené dohody byl vývoj na energetických trzích. Cena severomořské ropy Brent klesla o více než 4 % na 83,74 dolaru za barel. Uzavření Hormuzského průlivu během konfliktu vedlo k bezprecedentnímu narušení dodávek ropy a prudkému růstu cen energií. Vyšší ceny následně posilovaly inflační tlaky a zvyšovaly očekávání, že centrální banky budou nuceny držet vyšší úrokové sazby po delší dobu. Vyhlídka na obnovení běžného provozu v průlivu proto představuje významnou úlevu pro energetické trhy. Nižší ceny ropy mohou zmírnit inflační tlaky a vytvořit příznivější podmínky pro ekonomický růst. Tento vývoj je důležitý také pro americkou centrální banku Fed, která bude ve středu rozhodovat o nastavení měnové politiky. Poslední data z trhu práce i inflace naznačovala, že Fed pravděpodobně ponechá sazby beze změny. V posledních týdnech přitom investoři začali znovu zvažovat možnost budoucího zvýšení sazeb kvůli ropnému šoku. Pokles cen energií po oznámení dohody však tato očekávání částečně zmírnil. Trhy nyní počítají s méně agresivním vývojem sazeb, než se předpokládalo ještě během minulého týdne. Výrazně se tak změnil pohled investorů na další směřování měnové politiky. Současně oslabil americký dolar a rostla cena zlata, zatímco výnosy amerických státních dluhopisů zamířily níže. Pokles výnosů podpořil zájem o akcie a přispěl k pondělnímu růstu hlavních indexů. Investoři sledují novou vlnu obřích burzovních debutů S postupným ústupem geopolitického napětí se pozornost investorů začíná přesouvat k dalším významným událostem na finančních trzích. Mezi nejdiskutovanější témata patří vlna velkých vstupů technologických společností na burzu. V centru pozornosti zůstává SpaceX (SPCX) , jejíž akcie po rekordním debutu vzrostly přibližně o 19 %. Tržní hodnota společnosti přesáhla 2,1 bilionu dolarů a zakladatel Elon Musk se díky tomu stal prvním člověkem na světě s majetkem přesahujícím jeden bilion dolarů. Významnou pozornost přitahují také spekulace o plánovaných primárních úpisech akcií společností Anthropic a OpenAI. Obě firmy podle dostupných informací důvěrně podaly žádosti o vstup na burzu a investoři očekávají, že by se jejich akcie mohly začít obchodovat ještě letos. Vedle technologického sektoru zaujal investory také mediální průmysl. Společnost Fox (FOXA) oznámila akvizici streamovací platformy Roku (ROKU) v transakci oceněné na přibližně 22 miliard dolarů. Spojení obou firem má vytvořit jednoho z největších hráčů na americkém televizním trhu. Roku prostřednictvím své platformy oslovuje více než 100 milionů domácností po celém světě a v kombinaci s portfoliem sportovního a zpravodajského obsahu Fox vznikne významná distribuční síť. Zdroj: Shutterstock Akcie Roku po oznámení transakce uzavřely o 1,9 % níže. Ještě výraznější pokles zaznamenaly akcie Fox, jejichž třídy A a B oslabily o 16,8 %, respektive 15,2 %. Pondělní obchodování tak přineslo kombinaci geopolitické úlevy, poklesu cen energií a rekordních výkonů amerických akciových indexů. Investoři nyní vyhlížejí především středeční rozhodnutí Fedu a další informace o podobě dohody mezi Spojenými státy a Íránem.