Otevřená internetová encyklopedie dnes patří k těm nejpoužívanějším zdrojům informací na světě. Jaká byla její cesta k úspěchu? 8. července roku 2003 se internetová encyklopedie Wikipedie rozšířila o hebrejskou a maďarskou verzi. Tento mezinárodní webový portál je bezesporu velmi zajímavým projektem. Proto se dnes v krátkosti podíváme právě na jeho cestu. Při bližším pohledu do průřezu historií ale uvidíme, že toho na dnešní den samozřejmě připadá ještě o mnoho více: 1937 – Turecko, Irák, Írán a Afghánistán podepsali Saadabadský pakt o garanci státních hranic a koordinaci zahraniční politiky. 1958 – LP deska z Brodwayského muzikálu Oklahoma! se stala první deskou, která obdržela tzv.Zlatou desku, to je označení, které uděluje Recording Industry Association of America za milión prodaných nosičů. 1969 – Thor Heyerdahl na svém slámovém voru Ra II přistál v Barbadosu po 57 dnech, co vyplul z Maroka 1976 – Byla založena Evropská lidová strana. 2003 – Odstartovala sonda Opportunity, kterou NASA vyslala na cestu k Marsu. 2011 – Poslední let raketoplánů (Atlantis) a po přistání ukončení vesmírného programu Space Shuttle. 2016 – Pět amerických policistů bylo zastřeleno během demonstrace hnutí Black Lives Matter v texaské metropoli Dallasu. Střelec byl policií zabit o několik hodin později. A nyní se už klasicky přesuneme do světa byznysu a ekonomiky: 1997 – Digital Equipment Corporation (DEC), jedna z průkopnických společností v počítačovém průmyslu, oznámila svou akvizici společností Compaq Computer Corporation. Tím skončila existence společnosti DEC jako nezávislé společnosti. 2007 – Dow Jones Industrial Average zaznamenal největší pokles za jediný den, a to o 777,68 bodu, v důsledku obav z globální finanční krize a otřesů na trhu s rizikovými hypotékami v USA. 2015 – Čínský akciový trh zažil velký výprodej, běžně označovaný jako "černá středa v Číně", kdy se index Shanghai Composite propadl o více než 8 %. Tato událost měla významné důsledky pro globální trhy. Cesta Wikipedie, otevřené encyklopedie Wikipedie, svobodná internetová encyklopedie založená v roce 2001, která funguje na principu otevřeného zdrojového kódu. Dohlíží na ni nezisková nadace Wikimedia Foundation. Wikipedie používá software pro spolupráci známý jako wiki, který usnadňuje tvorbu a vývoj článků. Ačkoli některé velmi medializované problémy upozornily na redakční proces Wikipedie, jen málo přispěly k tomu, aby se snížilo veřejné využívání tohoto zdroje, který je jednou z nejnavštěvovanějších stránek na internetu. Vznik a růst V roce 1996 se Jimmy Wales, úspěšný obchodník s dluhopisy, přestěhoval do San Diega v Kalifornii, kde založil společnost Bomis, Inc. provozující webové portály. V březnu 2000 Wales založil Nupedii, bezplatnou online encyklopedii, jejímž šéfredaktorem se stal Larry Sanger. Nupedia byla organizována stejně jako stávající encyklopedie, s poradním sborem odborníků a dlouhým recenzním řízením. Do ledna 2001 byly hotovy méně než dva tucty článků a Sanger se vyslovil pro doplnění Nupedie o encyklopedii s otevřeným zdrojovým kódem založenou na softwaru wiki. Dne 15. ledna 2001 byla Wikipedie spuštěna jako součást webu Nupedia.com, ale po námitkách poradního sboru byla o několik dní později znovu spuštěna jako samostatný web. Během prvního roku se Wikipedie rozšířila na přibližně 20 000 článků v 18 jazycích, včetně francouzštiny, němčiny, polštiny, nizozemštiny, hebrejštiny, čínštiny a esperanta. V roce 2003 byla Nupedia ukončena a její články byly přesunuty do Wikipedie. V roce 2006 měla anglická verze Wikipedie více než jeden milion článků a v roce 2011, v době jejího desátého výročí, přesáhla 3,5 milionu. Zatímco se však encyklopedie nadále rozšiřovala tempem milionů slov měsíčně, počet nově vytvořených článků každý rok postupně klesal, z maxima 665 000 v roce 2007 na 374 000 v roce 2010. V reakci na toto zpomalení začala nadace Wikimedia Foundation zaměřovat své úsilí o rozšiřování na neanglické verze Wikipedie, kterých bylo v roce 2011 více než 250. Vzhledem k tomu, že některé verze již nashromáždily statisíce článků - francouzská a německá verze se mohly pochlubit více než milionem -, byla zvláštní pozornost věnována jazykům rozvojového světa, jako je svahilština a tamilština, ve snaze oslovit obyvatelstvo, kterému jinak internet neposkytuje dostatečnou podporu. Jednou z překážek, které bránily tomu, aby Wikipedie oslovila skutečně celosvětové publikum, však bylo pravidelné omezování přístupu k části nebo celému obsahu stránek v Číně ze strany zdejší vlády. Zásady a postupy Model tvorby Wikipedie s otevřeným zdrojovým kódem je v některých ohledech ztělesněním takzvaného webu 2.0, rovnostářského prostředí, kde síť sociálního softwaru propojuje uživatele v jejich reálných i virtuálních pracovištích. Komunita Wikipedie je založena na omezeném počtu standardních zásad. Jednou z důležitých zásad je neutralita. Další je víra, že přispěvatelé se účastní upřímně a s rozmyslem. Čtenáři mohou opravovat to, co považují za chyby, a spory o fakta a o možnou zaujatost se vedou prostřednictvím diskusí přispěvatelů. Dalšími třemi hlavními zásadami jsou dodržování vymezených parametrů encyklopedie, respektování autorských práv a případná další pravidla považovat za flexibilní. Poslední zásada posiluje přesvědčení projektu, že díky procesu open-source se Wikipedie stane nejlepším dostupným produktem vzhledem ke komunitě uživatelů. Jedním z vedlejších produktů tohoto procesu je přinejmenším to, že encyklopedie obsahuje řadu veřejně přístupných stránek, které nemusí být nutně klasifikovány jako články. Patří mezi ně tzv. stuby (velmi krátké články určené k rozšíření) a diskusní stránky (které obsahují diskuse mezi přispěvateli). Ústřední politika přizvání čtenářů do role autorů nebo editorů vytváří potenciál pro problémy i jejich alespoň částečné řešení. Ne všichni uživatelé svědomitě poskytují přesné informace a Wikipedie se musí vypořádat i s jedinci, kteří záměrně poškozují konkrétní články, zveřejňují zavádějící nebo nepravdivá tvrzení nebo přidávají obscénní materiály. Metoda Wikipedie spočívá v tom, že se spoléhá na své uživatele, kteří její články sledují a čistí. Důvěryhodní přispěvatelé mohou také získat administrátorská oprávnění, která poskytují přístup k řadě softwarových nástrojů pro rychlou nápravu webových graffiti a dalších závažných problémů. Problémy a kontroverze Spoléhání se na komunitní samosprávu přineslo některé problémy. V roce 2005 americký novinář John L. Seigenthaler mladší zjistil, že jeho životopis na Wikipedii ho nepravdivě označil za potenciálního spiklence při atentátech na Johna F. Kennedyho a Roberta F. Kennedyho a že tato zlovolná tvrzení přežila komunitní kontrolu Wikipedie 132 dní. Autora těchto informací nebylo možné snadno identifikovat, protože jediné, co je o neregistrovaných přispěvatelích známo, jsou IP adresy jejich počítačů (mnohé z nich jsou dynamicky generovány pokaždé, když je uživatel online). (Přispěvatel se později přiznal a omluvil s tím, že nepravdivé informace napsal z legrace.) Seigenthalerův případ přiměl Wikipedii, aby zakázala neregistrovaným uživatelům upravovat některé články. Podobné případy vandalismu později vedly správce stránek k tomu, že navzdory protestům některých přispěvatelů formulovali postup, podle něhož by některé úpravy předtím, než se objeví online, kontrolovali zkušení redaktoři.